Sdílet
 

5 nejčastějších mýtů o dřevostavbách

Datum vydání: 09.11.2015 | autor:

Dřevostavba má menší životnost než tradičně zděný dům, dřevo je hořlavé a proto domy ze dřeva snáze shoří, dřevostavby mají horší akustiku než zděné domy, v dřevostavbách se častěji objevuje vlhkost a plíseň, v dřevostavbách je problém něco zavěsit na stěnu. To je 5 nejčastějších mýtů, které o dřevostavbách kolují, opak je ale pravdou.

Slovo DŘEVOSTAVBY je dnes skloňováno ve všech pádech. Jak tedy definovat moderní dřevostavbu? Nejlépe jako stavbu s nosnou konstrukcí z materiálů na bázi dřeva a právě největší boom dnes zažívají sendvičové panely na bázi dřeva v různých stupních dokončení. I mnozí nejzarytější odpůrci dřevostaveb již nyní uznávají některé jejich přednosti: rychlost výstavby, možnost stavět i v zimě, možnost nastěhování ihned po dokončení výstavby, ekologičnost, energetické úspory, příjemné prostředí a uživatelský komfort, ale i fakt, že dřevo patří jako jediný stavební materiál k obnovitelným zdrojům. Důležité je u dřevostaveb též lepší využití obestavěného prostoru a zastavěné plochy – získáme i více jak 10% oproti jiným technologiím výstavby. To všechno jsou parametry a vlastnosti, které hrají do karet novému pojmu: UDRŽITELNÉMU ROZVOJI.

Na základě těchto argumentů logicky roste snaha dát dřevostavbám mnohem větší prostor a zvýšit jejich podíl na trhu, především co se týká staveb určených k bydlení. Ovšem právě nejčastější mýty, které o dřevostavbách kolují, tento trend přibrzďují. Když o vás v místě vašeho bydliště někdo roznese po sousedech fámu, také vám zrovna nepřilepší. A s dřevostavbami v ČR je to stejné. Mýty prostě kazí dřevostavbám dobrou pověst.
Typová dřevostavba VEXTA 149 TREND Typová dřevostavba VEXTA 149 TREND
Typová dřevostavba VEXTA 149 TREND

1. Dřevostavba nemá menší životnost než tradičně zděný dům!

U dřevostaveb je hlavním stavebním materiálem dřevo. A pokud vedle sebe někdo položí cihlu a dřevěný panel, může ho napadnout otázka, který z těchto dvou materiálů vydrží déle? Odpověď je ale trochu složitější než jen rychlá reflexe. Dobře postavená dřevostavba vydrží 100 až 150 let, přičemž zásadně záleží na na kvalitě provedení stavby a na zodpovědném přístupu stavební firmy k výstavbě a řešení i těch nejmenších konstrukčních detailů. Čili kvalitně postavené dřevostavby jsou co do životnosti rovnocenným sokem tradičně zděných domů. Navíc pokulhává i pojem tradičně zděný dům, jelikož se používají zateplené keramické tvárnice a jako pojivo se používá lepidlo či dokonce stavební pěna, nebo tvárnice pórobetonové atd.

Je třeba říci, že každý stavební systém má své rizikové faktory – třeba vzlínavost vody je nepřítelem každého postaveného objektu bez ohledu na použitý stavební materiál. A dokonce i v tradičně zděných domech hraje dřevo často velkou roli a jeho podíl je významný. A zde nás vůbec nenapadne, že díky použití dřeva by se snížila životnost budovy. Ba naopak.

Na nosnou konstrukci dřevostavby poskytují některé firmy záruku až 30 let. Dřevo jen nesmí přijít do trvalého styku s vodou, s vlhkostí si ale dovede poradit bez potíží. A navíc mají dřevostavby jednu ohromnou přednost: zmodernizování dřevěného bydlení v souvislosti s měnícím se životním stylem nebývá náročné ani z řemeslného hlediska, ani z hlediska financí.
Terasa dřevostavby - na první pohled není poznat, že jde právě o dřevostavbu Terasa dřevostavby - na první pohled není poznat, že jde právě o dřevostavbu
Terasa dřevostavby - na první pohled není poznat, že jde právě o dřevostavbu

2. Fakt, že dřevo je hořlavé, neznamená, že dům ze dřeva snadněji shoří!

Dřevo jako každý materiál při určité teplotě opravdu hoří, ale technická norma konstatuje, že dřevěné konstrukce jsou požárně odolné. Proč? Tento fakt sice zní trochu paradoxně, ovšem vysvětlení je velmi jednoduché. Zuhelnatělá povrchová vrstva dřevěných konstrukcí, která vzniká při požáru na nosných prvcích (trámech), brání dalšímu ohoření (u objemných dřevěných prvků pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku). Při požárech je nejnebezpečnější vybavení interiéru a jeho vzplanutí, čili nábytku, textilu a spotřebičů. A toto nebezpečí je identické u dřevostaveb i domů zděných. Používá se také argument, že dřevo hoří předvídatelně, spočitatelně a dokonce řiditelným způsobem, což usnadňuje hašení dřevěných konstrukcí. A tuto skutečnost zahrnují všechny technické normy, podle nichž se musí dřevěné domy stavět. Moderní dřevěné konstrukce jsou dokonce velmi odolné vůči požáru a parametry každé dřevěné budovy musí zaručit potřebnou dobu pro evakuaci lidí a zvířat, což je vždy v řádu desítek minut. A ještě jedna zajímavost – ocelové konstrukce, které se mohou na první pohled jevit jako požárně nejstabilnější, se hroutí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz, což hasiči dobře vědí. V USA jsou proto po 11. září v některých případech ocelové skelety budov chráněny dokonce dřevěnými obklady! A ještě jeden příklad: v září 2004 došlo ve Výmaru k požáru proslulé knihovny Anny Amalie. Totálně zničujícím účinkům ohně ve zděné budově zabránil strop zhotovený trámovou konstrukcí z masivního dřeva.
Koupelna v dřevostavbě Koupelna v dřevostavbě
Koupelna v dřevostavbě

3. Akustika v dřevostavbě není horší než u zděného domu!

I u dřevostaveb je možné dosáhnout takového akustického komfortu, jaký je přisuzován zděným budovám. Akustický komfort je u dřevostaveb určován akustickými parametry základních konstrukcí a detaily jejich propojení. I zde platí, že výsledek je závislý na nejslabším článku, ze kterého je celek složen (třeba dveří). Díky stále se rozvíjejícím moderním materiálům si dřevostavby snadno poradí i s akustikou.

4. Není důvod, aby se v dřevostavbách objevovala vlhkost a plíseň častěji než ve zděných stavbách!

Problematika plísní je v jakékoli budově způsobena špatným návrhem, nekvalitním provedením, nebo nevhodným způsobem užívání stavby. Problémy s plísněmi na stěnách odbourá především důsledná projekční příprava dřevostavby, jelikož plísně se zde nejčastěji objevují kvůli nízké povrchové teplotě stěn v interiéru. A právě technologie konstrukčních izolovaných panelů tento problém zcela eliminuje, jelikož součinitel prostupu tepla obvodových stěn dřevostaveb vysoce překračuje požadavky tepelné ochrany budov.

Dále je zde otázka dřevokazných hub, červotočů a jiných škůdců. Dřevokazné houby a červotoči mohou pro dřevostavbu představovat nebezpečí pouze při nedostatku zkušeností při výstavbě (obvykle při výstavbě svépomocí), nebo při zanedbání pravidelné údržby. Základem ochrany je zvládnutí principů takzvané „konstrukční ochrany dřeva,“ které zamezují vnikání vlhkosti do dřevěných konstrukcí a nežádoucímu proudícímu vzduchu, který též obsahuje nemalý podíl vlhkosti.

5. V dřevostavbách není problém cokoliv zavěsit či pověsit na stěnu!

Nejde o problém dřevostaveb, nýbrž konstrukčního systému a použitých materiálů. A pokud se například použijí desky Fermacell, je tento problém eliminován zcela. Je pak úplně jedno, kde pověsíte skřínku, poličku, závěs, obraz atd. Musíte jen dodržovat návod na používání domu, aby nedošlo k narušení technologické konstrukce a samozřejmě též sítí (elektřina, voda, plyn, topení, …).
VEXTA a.s.

VEXTA a.s.

Bořanovice, Pakoměřice, Hovorčovická 137, 250 65
Tel: 800 900 963
Web: http://www.vextadomy.cz
E-mail: info@vexta.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

VEXTA a.s.

Bořanovice, Pakoměřice, Hovorčovická 137, 250 65
Tel: 800 900 963
Web: http://www.vextadomy.cz
E-mail: info@vexta.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "5 nejčastějších mýtů o dřevostavbách"

Buďte první a napište komentář k  "5 nejčastějších mýtů o dřevostavbách"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE