Rajče jedlé (jinak lilek rajče, Solanum lycopersicum L., 1753) je trvalka bylinného charakteru, kterou u nás pěstujeme jako jednoletou rostlinu. Rajče jedlé řadíme do čeledi lilkovitých, pochází ze Střední a Jižní Ameriky a jeho plodem je bobule zvaná rajské jablko – rajče. Rostliny rajčat jsou v našich klimatických podmínkách mimořádně citlivé na různé negativní vlivy, přičemž vyžadují nejen mnoho místa, ale i péče. A abychom dosáhli co největší úrody chutných rajských jablek, musíme dodržet určitá pravidla a můžeme použít i různé finty.
1. Pěstební válečky a válce
Semínka můžeme vysít například do malých válečků se substrátem (např, lisovaný kokos), které již obsahují potřebné množství hnojiva. Nejprve slisované válečky usadíme do mělké nádoby s vlažnou vodou a jakmile nabobtnají, vysejeme semínka. Substrát udržujeme rosením stále vlhký. Dosáhneme tak statných již malých sazeniček. Poté je přesadíme ve válečku, jehož obal se postupně rozpustí do pěstebních válců, které lze zakoupit a nebo vyrobit. Pěstební válce si vytvoříme z kořenáčů, ze svinuté plachty apod. A již k třítýdenním výhonkům postupně přidáváme zeminu. Stonky rajčat mají rády přihrnování zeminy a vytváří pak další a další kořeny, stále výš a výš. Kořenová soustava je mohutná a rostliny mají silné, pevné stonky. A protože má rostlina více kořenů, bude absorbovat více živin a přinese větší úrodu.2. Použití pěstební fólie a netkané textilie
Mladé rostliny ještě v nádobách či již vysazené do skleníku ochraňujeme za chladného počasí zakrýváním netkanou textilií na noc (až když se dopoledne ve skleníku ohřeje vzduch, odstraníme ji. Stejně tak je vhodná pěstební fólie a to i ve skleníku, jelikož rajčata potřebují mnoho vody a právě fólie se postará o pomalejší vysychání zeminy a zároveň eliminuje plevele, které by mohly k rostlinám rajčat prorůstat.
Použití netkané geotextilie
3. Máčení v roztoku s organismem Pythium oligandrum
Organismu Pythium oligandrum se také říká „chytrá houba.“ Je to přímý mykoparazit, který napadá fytopatogenní houby a plísně (parazituje na nich), ovšem nejen je. Za silné koncentrace by dokonce zlikvidoval třeba i známé hříbky. Pomocí enzymu rozkládá těla (mycelia) hub a také rozmnožovací orgány (sklerocia). Tím si Pythium oligandrum usnadní pronikání svých vláken do hub, čímž získává živiny. Fytopatogenní houby přitom vysává tak dlouho, dokud je zcela nezničí. Poté se zapouzdří a čeká na další výživu, přičemž žije v symbióze s kořenovým systémem ošetřovaných rostlin pomocí nízkomolekulárního proteinu oligandrinu. Tento protein je translaminární, což znamená, že v rostlinách indukuje přirozené ochranné schopnosti (rezistenci) vůči houbovým chorobám. Vlastně spouští jakýsi rostlinný imunitní systém. Rostliny pak omezují klíčení spor fytopatogenních hub a potlačují růst jejich mycelia. A zároveň ztloustnou buněčné stěny ošetřovaných rostlin.Rostliny chráníme chytrou houbou ve formě smáčitelného prášku, jehož hlavní účinnou složkou je mikroskopický organismus (oomyceta) Pythium oligandrum. Mikroorganismus nenapadá rostliny, ale pouze plísně na nich. Navíc jím nelze rostliny jakkoli předávkovat, jde o živý organismus prodávaný v podobě biologického přípravku. Postup je velice jednoduchý, prášek rozmícháme v několika litrech vody, necháme cca 30 minut aktivovat, poté do vědra (cca 10 litrů) vodu dolijeme a můžeme začít.
První aplikaci organismu Pythium oligandrum provádíme při přesazování sazenic. Použijeme koncentraci 0,05% suspenze. Sazenice zeleniny postupně opatrně vyjímáme z kelímků, každou vždy namočíme i se substrátem do roztoku a přesadíme. Zbylým roztokem pak přesazené rostliny zalijeme. Stačí přidat každé trochu a roztok můžeme i rozředit. Během sezóny pak nic nepokazíme, pokud rostliny tímto roztokem zalijeme znova, ovšem nemícháme jej s rozpustnými hnojivy a pesticidy. Alternativně lze místo máčení kořenů také zalít plata se sazenicemi.
Přípravek Polyversum obsahující organismus Pythium oligandrum, zdroj: www.chytra-houba.cz
4. Chemický boj proti plísním
Pokud jsme zastánci chemické ochrany, použijeme postřik proti plísním, ovšem nejdéle dokud jsou na rajčatech ještě jen malé zelené plody. I použitím vhodných prostředků proti plísním preventivně chráníme svou úrodu. Ovšem do Bio zahrad tyto přípravky nepatří!5. Porézní půda
Půda pro rajčata musí být pořádně načechraná, porézní, čehož dosáhneme důkladným zrytím před výsadbou a také přisypáním humusu – kompostu či zakoupeného zahradního substrátu. Jenom správně načechraná půda dobře dýchá.6. Skleník
Skutečně nejlepší úrody rajčat se vždy dočkáme ve skleníku. Milují teplo a vlhký vzduch, nejen vlhký substrát. Skleník poskytuje naprosto ideální podmínky pro pěstování rajčat, využít však lze alternativně i fóliovník.
Pěstování rajčat ve skleníku
7. Čmeláci
Produkci rajčat zvýšíme také propůjčením čmeláčí farmy, to však vyžaduje pěstování rajčat ve velkém. Čmeláci jsou totiž zcela ideálním hmyzem právě pro opylování rajčat, i když si vystačíme i se včelami. Čmelák dovede během krátké chvíle opylovat velké množství rostlin. Velké rajčatové plantáže se bez čmeláků dokonce neobejdou.8. Stříhání listů rajčat
Tento krok vyžaduje mnoho odrůd rajčat. Stříháme velké listy, načež rostliny dostanou více energie k růstu samotných plodů. Nikdy však nestříhejte všechny listy, ale jenom nezbytnou část. A razantní střih se provádí až v době, kdy rajčata na plody nasazují.9. Přátelské rostliny
Přirozené škůdce rajčat můžeme odpuzovat výsadbou „přátelských bylin.“ Například umístění bazalky mezi jednotlivé rostliny rajčat může pomoci, ale i jiných rostlin, třeba kopru, levandule, šalvěje lékařské, máty apod.. Vlastně už se tak přibližujeme Bio zahradnictví – tedy pokud se zároveň vzdáme chemie.
Bohatá úroda rajčat
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, jaktak.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
