Mezi klasické materiály pro podklad podlahové krytiny patří beton. Tato tradiční technologie ale má své slabiny a nedostatky, díky kterým se velkou konkurencí betonu stávají lité anhydritové podlahy. Tento ideální materiál je doporučován jak pro realizaci podlah v novostavbách, tak pro sanaci starých podlahových konstrukcí. Proč a jaké další výhody anhydritové podlahy nabízí?
K nejčastějším problémům betonového podkladu podlahy se řadí náročná příprava podkladu a poměrně komplikovaný postup. Právě proto je výkon pokládky betonu omezený. Další slabinou je doba tuhnutí betonu, která závisí mimo jiné na správné konzistenci směsi a na okolních podmínkách.
Hlavní rozdíl
V porovnání s betonovou podlahou tvoří výhodu číslo jedna jednoduchý a nesrovnatelně rychlejší postup pokládky anhydritových směsí. Zatímco betonové podlahy se většinou musí vystěrkovat, pro anhydritové podlahy není žádné stěrkování třeba. Po rychlém vytvrzení se z anhydritového potěru stává extrémně rovný podklad, který má perfektní parametry a je vysoce namahatelný, trvalý a odolný.
Vysoký výkon pokládky
Díky vynikajícím technickým vlastnostem se anhydritový potěr výborně rozlévá. Těchto vlastností se využívá například pro podlahové topení, kdy se používá speciálně upravená směs, která topné trubky podlahového topení dokonale obklopí. Jednoduchá aplikace v praxi představuje vysoký výkon pokládky: až 1.000 m2 za jediný den. Pokládka velkých ploch beze spár je dána prostorovou stabilitou potěru. Významnou úsporu času a peněz přináší také rychlý proces tuhnutí, díky němuž se tekutý potěr stává pochozí již po 24 hodinách.
Foto: TOPNEM, potěr na izolační vrstvě
Funkční výhody
Většina předností vyplývá z vlastností tekutého potěru. Vysoký podíl ve směsi mají hodnotné materiály, které se zpracovávají mimořádnými výrobními procesy. Ty pak podléhají několika stupňům kontrol kvality. Aplikace potěru probíhá velice snadno a rychle, protože tekutý potěr se do plochy rozlévá téměř úplně sám. Správná míra tekutosti je tedy klíčem k úspěšnému nanášení směsi.
Zásadní přednost spočívá v absenci dutin, které by snižovaly pevnost. Anhydritový podklad je tedy pevný v tlaku i v tahu za ohybu. Vynikajících vlastností dosahuje i v oblasti tepelné vodivosti. Obecně se tento materiál řadí k doporučovaným z hlediska obytného i stavebně biologického. Vytváří perfektní užitné a zároveň zdravé prostředí.
Foto: TOPNEM, spojovací potěr
Jakou zvolit podlahovou krytinu?
Na anhydritový podklad můžeme volit z celého spektra běžně používaných podlahových krytin, tuhé krytiny nevyjímaje. Podklad nás nijak neomezuje, pouze musíme dodržet výrobcem doporučený správný postup pokládky.
Základní druhy anhydritových potěrů
Můžeme vybírat z několika osvědčených podlahových systémů. Pro podlahové vytápění byl vyvinut takzvaný topný potěr, pro zvýšené nároky v oblasti zvukové a tepelné izolace se doporučují potěry na izolační vrstvě, spojovací potěr má nejčastěji za úkol přípravu a vyrovnání nerovného podkladu. Mezi další druhy řadíme potěry na separační vrstvě.
O konkrétnější charakteristice jednotlivých druhů potěrů, jejich vlastnostech a použití se zmíníme v druhém dílu článku.
