Historie architektury

Prvním architektonickým stylem (slohem), který významně ovlivnil evropskou kultura, byla řecká architektura, typická svými výstavnými náboženskými stavbami. Řekové postupně vyvíjeli nové konstrukční metody a používali velmi kvalitní materiály jako kámen a mramor bez jakýchkoli dalších pojících materiálů. Řecké stavby byly konstrukčně velmi jednoduché a přitom stabilní. Římané pak řecký styl zdokonalili a obohatili o prvky jiných kultur. Římská architektura byla zaměřena spíše na funkci, stavby měly většinou vojenský charakter - opevnění měst, cesty, ale i charakter civilní vodovody (aquadukty). Římané také vyvinuli beton a ztracené bednění a tak mohli stavět velké a stabilní budovy. Pro strategické členění měst vytvářeli urbanistické plány a díky jednotnému půdorysu měst se jednoduše orientovali v jakémkoli městě tehdejší římské říše. 
Dalším významným architektonickým slohem je gotika, která přináší vznosné a vzdušné stavby. Základem těchto staveb je lomený oblouk nesoucí vodorovnou váhu, klenba se dělí na více ploch. Zdi tak mohou být subtilnější a nenesou celou váhu střechy. Je proto možné využít i větší okna. I velké stavby tak působí lehce a elegantně. Následná renesance se opět vrátila k antickým prvkům. Renesanční stavby jsou symetrické, se čtverhrannými okny, která mají své přesné místo v jednotlivých liniích stavby. Renesance pracovala detailně především s vnitřními prostory budov. 
Barokní styl, který následoval po renesanci, se udržel v architektuře poměrně dlouho a opět byl inspirován antikou. Určujícími prvky tohoto směru byly výstavnost a vysoká zdobnost evokující bohatství. Architekti navrhovali rozevláté, zaoblené stavby s kopulemi. V interiéru nechybělo honosné schodiště s antickými prvky. Klasicismus tuto barokní rozevlátost opět svázal. Pro klasicistní architekturu jsou typické trojúhelníkové štíty, sloupoví, čisté přímé linie. Častěji vznikají funkční stavby, jako jsou nemocnice, úřady, divadla.

Moderní architektura

Architektura 20. století již nemá jednotný styl. Mezi jednotlivými architektonickými styly neexistuje propojení. To, co je pro tuto etapu typické, je využívání nových materiálů (sklo, ocel), v druhé polovině 20. století i plast, které nabízejí nové možnosti v konstrukcích staveb. Populárním stylem byl konstruktivismus, který vznikl v Rusku a zdůrazňoval technickou dokonalost a účelnost staveb. Prolínal se s raným funkcionalismem. Významným stylem byla moderna a postmoderna, která je populární i dnes. K dnešním novým stylům patří například organická architektura, pro kterou jsou typické oblé tvary a lehké a průsvitné materiály, které se dají jednoduše tvarovat a různě dobarvovat. Otevírají se tak nepřeberné možnosti dispozic staveb.

Kdo je architekt?

Architekt je specialista, který dokáže dokonale přenést představy investora stavby či přestavby na papír. Architekt by měl vypracovat studii na základě charakteru a vzhledu okolního prostředí (zástavby, lokality, přírody), velikosti stavebního pozemku i orientace podle světových stran. Dokáže také optimálně navrhnout konstrukční řešení stavby a vhodné stavební materiály. Architekt by měl svým klientům navrhnout podněty, představit veškerá možná omezení a zároveň by měl plně naslouchat jejich přáním a z této spolupráce by měl vyjít ideální návrh budoucího stavebního objektu. 
Architekt s příslušnou autorizací, kterou může získat od ČKA (Česká komora architektů), nám může vedle studie a kvalitního projektu vyřídit i stavební povolení a podobu prováděcího projektu. Architekti většinou úzce spolupracují s projektanty, kteří jejich návrh osazují na konkrétní pozemek a dolaďují technické záležitosti.

Návrhy rodinných domů a jiných staveb

Návrh domu, nebo architektonická studie, je důležitým a nezbytným podkladem pro vytvoření projektu stavby (projektu pro stavební povolení a podrobnějšího prováděcího projektu). Tato výkresová dokumentace by měla obsahovat urbanistické, architektonické i dispoziční řešení domu. Dále jsou zde také zakresleny konkrétní půdorysy podlaží domu (rozmístění jednotlivých prostorů na podlaží), řez s výškovým zónováním domu, pohled na všechny fasády domu a situace stavby na pozemku.  
Návrhy se vypracovávají v měřítku 1:200, případně 1:100, měřítko je závislé na velikosti stavby a podrobnosti návrhu. Situace stavby se zakresluje v měřítku 1:500, 1:250 nebo 1:100. Pro lepší názornost je lepší v této fázi vypracovat počítačovou vizualizaci, která umožní investorovi lepší představu o navrhovaných prostorách.

Zahradní architekt

Zahradní architekt je odborník, který dokáže navrhnout ideální zahradu pro své uživatele. Chceme-li mít zahradu, která bude přesně odpovídat našim požadavkům, je lepší vždycky oslovit odborníka, který zvolí vhodný typ rostlin a osadí je na jejich nejideálnější stanoviště. Architekt by měl vycházet z toho, k jakému účelu bude zahrada využívána a kdo ji bude užívat. Jinak bude vypadat návrh zahrady užitkové a relaxační, jinak zahrady určené pro užívání dětí a našich čtyřnohých přátel. Dalšími informacemi, které zahradní architekt potřebuje od budoucích uživatelů zahrady pro dokonalý návrh, jsou typ zahrady, který se jim líbí, jaké zahradní prvky by tam měly převládat (kámen, voda, typ rostlin), náročnost zahrady na údržbu nebo speciální rostliny, kterým by se měl při návrhu vyhnout. Zahradní architekt může být užitečný při rekonstrukci zahrady, stejně jako při budování nové. Díky moderním počítačovým programům vytvoří 2D a 3D návrhy, kde mohou klienti jasně vidět, jak bude zahrada vypadat a doladit tak případné detaily. Součástí návrhu zahrady jsou i stavební prvky (zídky, ploty, zpevnění svahů, schodiště, pergoly, terasy, altány, jezírka, bazény a jiné. Každá zahrada je koncipována podle tvaru pozemku, jeho geometrického členění a rozdělení do jednotlivých zón (užitkové a okrasná zahrada, relaxační zóna, koutek pro dětské atrakce, …).

Bytový architekt a designér

Služby bytového architekta využijí uživatelé domu či bytu od úplného začátku, tedy od projektu, až po rekonstrukci interiéru. Podle individuálních požadavků klienta se snaží bytový architekt navrhnout optimální styl interiéru. Bytový architekt navrhuje jednotlivé kusy nábytku a jejich rozmístění v místnostech, dispozice interiéru, podlahové krytiny dveře a jejich umístění, osvětlení a další a na jejich umístění v prostou dohlíží. Svým klientům architekt nabídne několik počítačových návrhů a pak s nimi popřípadě pozmění vzhled podle jejich přání. 
Designér pomáhá svým klientům především s detailními změnami v interiéru. Dekorace, textil nebo výzdoba stěn mohou interiér proměnit k nepoznání. Pokud chceme mít interiér dokonale sladěn a chceme se cítit příjemně, designér nám navrhne podobu interiéru přímo na míru.

Kdo je projektant?

Služby projektanta vyhledáme po výběru typového projektu domu nebo po vyhotovení individuálního návrhu architektem. Úkolem projektanta je osadit dům na konkrétní pozemek. Ideální situace je, když projektant zároveň působí jako stavebně technický dozor, protože zná materiály, stavební postupy a dokáže posoudit kvalitu stavebních prací. Projektant by měl stavbu navštěvovat po dobu výstavby hrubé stavby alespoň jednou do týdne, pokud nenastanou nějaké nečekané komplikace, případně alespoň k dokončení jednotlivých fází výstavby.
Projektanti mohou pracovat samostatně, nebo jsou součástí týmu v projekční kanceláři. Projekční kancelář nabízí kompletní služby, od návrhu domu (architekt), přes osazení na pozemek a vybavení domu, vyřízení veškerých povolení a dokumentací, provádění autorských i technických dozorů, až po vyřízení kolaudačního řízení. Dnešní projektanti již nepracují s rýsovacím prknem, ale s moderními počítačovými programy AutoCAD a ArchiCAD a jiné, které jsou vzájemně kompatibilní.

Co všechno za nás projektant může vyřídit?

Pokud využijeme služeb projektanta, můžeme si ušetřit spoustu času i nervů při vyřizování stavebního povolení a dokumentace. První úkon, se kterým nám projektant pomůže, je uspořádání veškeré potřebné dokumentace pro vyřízení stavebního povolení (nebo ohlášky stavby) a jeho vyřízení na příslušných úřadech. Jako stavební dozor může kontrolovat vyúčtování stavebními firmami za stavební práce, dodané materiály a kvalitu provedených prací. Po celou dobu stavby by měl projektant poskytovat kvalitní poradenství a řešit vzniklé problémy a komplikace. Posledním zásadním krokem, kterým projektant zakončí své služby, je kolaudační řízení

Co je stavební dozor?

Stavebním dozorem je nazýván subjekt (osoba), který kontroluje prováděné stavební práce. Stavební dozor zajišťuje kontroly provádění stavby podle projektové dokumentace a podle platných norem a předpisů. Osoba vykonávající stavební dozor musí být zběhlá v oboru a musí mít také velké praktické zkušenosti. Důležitou vlastností je i jistá nekompromisnost vůči polovičatým úkonům. Dobrý stavební dozor je manažerem stavby i rádcem investora stavby. 
Stavební dozor může být ve smlouvě stanoven jako nepřetržitý, tedy od zahájení stavby až do jejího předání. Levnější i dostatečnou variantou je pak dozor nepravidelný, kdy o přivolání dozoru rozhoduje investor (stavebník). Stavební dozor však musí přijít vždy, když se uzavírá dílčí část (fáze) stavby a tak je možné zkontrolovat kvalitu stavebních prací i použitého materiálu. U staveb prováděných svépomocí je stavební dozor povinný. Po dokončení stavby stavební dozor spolupracuje také při přípravě kolaudačního řízení a chystá potřebné podklady.