Více jak 97% veškeré vody na naší planetě (cca 1,4 miliardy kubických kilometrů vody) je voda slaná. Pouze zbylá 3% představuje voda sladká, ovšem většina této vody je vázána v ledu na pólech a v ledovcích v horách. Volně použitelných je tedy jen 0,3% veškeré sladké vody na planetě. Vedle toho jsou však další varovná čísla: 1 člověk u nás spotřebuje v průměru 100 litrů vody denně, ovšem nejméně na polovinu této spotřeby vůbec nepotřebujeme kvalitní vodu pitnou. A právě kvalita vody je klíčová. Jako náhradu je v tomto případě možné použít vodu dešťovou, pročištěnou vodu z domovní čistírny odpadních vod a vodu ze studny s užitkovou (nikoli pitnou) vodou. A co víc, z dešťové vody si dokonce můžeme vyrobit pitnou vodu a dokonce je to možné již i z vody splaškové (za vysokých finančních nákladů, ale technologie jsou k dispozici). Využívejte dešťovou vodu!
Využití dešťové vody
Pokud přicházíme s vodou osobně do styku, jsou nároky kladené na její kvalitu vždy stejné – prostě by mělo jít o kvalitní vodu pitnou. Osobně přicházíme s vodou do styku při pití a vaření (4 l/osoba a den), mytí nádobí (8 l/osoba a den) a tělesné hygieně 46 l/osoba a den. Zato při praní (16 l/osoba a den), splachování toalety (až 40 l/osoba a den), zalévání zahrádky (v průměru 7 l/osoba a den) a při údržbě (v průměru 4 l/osoba a den) lze využít jímanou vodu srážkovou a vodu splaškovou vyčištěnou v domovní čistírně odpadních vod.
Dešťová voda neobsahuje chlór a je chudá na soli (nezpůsobuje zasolování půdy). Je proto ideální k zalévání zahrady. Některé rostliny dokonce jinou než dešťovou vodu nesnesou (např. kanadské borůvky), všem ale zcela vyhovuje – také je to logické, ve volné přírodě a v rostlinné zemědělské výrobě a lesnictví je dešťová voda nejčastějším a většinou jediným zdrojem závlahy. Určitě šetřete pitnou vodou na úkor dešťové a neplaťte zbytečně za závlahu na zahradě.
Zavlažování dešťovou vodou, vlevo vidíme malou nadzemní jímku na dešťovou vodu
Využití dešťové vody při splachování je nasnadě. Tato voda je měkká a nedochází k usazování vodního kamene, přitom s ní na WC nepřicházíme do přímého kontaktu. Ovšem z důvodu své měkkosti je dešťová voda vhodná i pro praní. Dokonce je vhodnější než voda ze studny či vodovodního řádu, pokud je tato voda v konkrétní lokalitě až příliš tvrdá. Tvrdá voda obsahuje vyšší podíl železa, manganu a dalších prvků. Zatímco měkká dešťová voda lépe rozpouští prací prášky a snižuje tedy jejich spotřebu, neusazuje se a netvoří vodní kámen a my nemusíme používat chemické změkčovače vody. Snižuje se i opotřebení pračky.
Kromě toho je dešťová voda vhodná i k takzvané údržbě – mytí automobilů, k úklid a čištění a vůbec všude, kde nepotřebujeme hygienicky zcela nezávadnou pitnou vodu. Využívání dešťové vody je prostě výhodné ekonomicky i ekologicky.
Pro praní je dešťová voda ideální z více důvodů
Zadržování dešťové vody
K zachycování a skladování dešťové vody slouží plastové akumulační nádrže - jímky. Jinak se tyto nádrže používají i ke skladování sypkých materiálů a granulátů, pitné vody, splaškové vody, průmyslových odpadních vod a některých chemických sloučenin. Mezi základní typy jímek patří kvalitní masivní nádrže o objemu až 10.000 litrů, speciálně konstruované nádrže pro instalace do lokalit s vysokou hladinou spodních vod o objemech až 7.500 litrů, nádrže pro nadzemní montáž (ale třeba i do sklepa) o objemu až 2 000 litrů a zahradní sudy a jiné sběrné nádrže, které jsou napojené přes sběrač dešťové vody na okapový svod a plní i estetickou funkci. Nádrže jsou vyráběné rotačním tvářením plastů. Některé ze samonosných jímek je možno instalovat i na parkoviště a příjezdové cesty, kde jezdí nákladní a osobní automobily.
Nádrže by měly být na chladném a tmavém místě (proto se ideálně usazují do země). Při teplotě vyšší jak 15 oC a při dopadu světla se v nich silně množí bakterie. Zásobní nádrže plánujeme vždy na účel naší spotřeby dešťové vody. Jinou velikost nádrže použijeme pokud budeme využívat vodu v domácnosti, zde by byla vhodná průměrná velikost nádrže 5 až 8 m3 a v případě, že budeme využívat dešťovou vodu pouze k zavlažování zahrady a mytí aut, stačí nám nádrž o objemu 3 až 4 m3. Při výběru nádrže se navíc zohledňuje i množství dešťových srážek v lokalitě a velikost střešní plochy.
Usazování jímky do terénu
Instalace nízké nádrže do země určené pro pozemky s vysokou hladinou podzemních vod
Nádrže můžeme vybavit ponorným samonasávacím čerpadlem nebo domácí vodárnou. V případě, že používáme dešťovou vodu v domácnosti, existují zařízení na přepínání dešťová voda / pitná voda, aby nám nikdy voda nechyběla. Jako filtrace dešťové vody může fungovat lapač listí do okapového žlabu či kotlíku (filtruje pouze nejhrubší nečistoty). V případně jemnějšího filtrování jsou montovány do nádrží samočistící filtry s tichým nátokem.
Čištění dešťové vody od nečistot
Vsakování dešťové vody
Vsakování dešťové vody je důležité, pokud je jímka již plná, nebo když vůbec nechceme srážkovou vodu jímat. Vsakování vody se realizuje vsakovací jámou o objemu cca 5 m3, která je naplněna kamenivem, nebo systémem drenáží z běžných drenážních trubek (na 5 m3 tradiční drenáže musíme položit cca 180 m potrubí, které je zabalené do geotextilie a obsypané štěrkem). Novinkou jsou pak plastové vsakovací klece a iglů, které umožňují akumulaci přebytečné vody a její postupné vsakování na pozemku. Přitom je možné akumulační klece a tunely navzájem propojovat a dosáhnout tak značné kapacity zařízení. Využijeme je nejen k vsakování vody, ale i k odvodňování velkých ploch a také jako řešení odtoku vody ze zahradních jezírek a rybníčků. Vsakovací iglů mají výhodu velkého objemu 900 l, tím jsou levnější než klece, nemají dno a usazují se v řadách na štěrkový podsyp. Toto drenážní iglů nahradí cca 4 m3 běžné štěrkové nádrže, nebo 111 m drenážního potrubí. Vsakovací klece se usazují do mělkého výkopu, obalí se geotextilií a po připojení k přívodu dešťové vody se zasypou štěrkem a zeminou. Výhodou vsakovacího iglů je, že se neobaluje geotextilií a zasypává se pouze hrubším kamenivem. Vrstva zeminy se může izolovat od kameniva geotextilií.
Vsakovací iglů
Domovní čistírny odpadních vod
Při výběru domovní čistírny odpadních vod je důležitý její objem a ten se odvíjí od počtu osob, výkonnosti čistírny a způsobu využití vyčištěné vody. Nejpoužívanější je mechanicko-biologické čištění odpadních vod. Do země se zapouští celoplastové nádrže, jejichž vnitřní prostor je rozdělen na několik komor a v každé z nich probíhá určitá část čistícího procesu. Z jedné strany do nádrže přitékají odpadní vody a z druhé strany vytéká voda přečištěná. Čistírna je tvořena nádrží, kompresorem a kalojemem. Odpadní voda je pročišťována pomocí zemního filtru mikrobiotickými organismy, které žijí v nádrži a rozkládají tam znečištění na látky neškodné pro přírodu. Tyto mikroorganismy potřebují k životu kyslík, který je jim dodáván dmychadlem vhánějícím do nádrže vzduch. Usazený kal je nutné pravidelně odsávat a odvážet do obecní čistírny odpadních vod, nebo ho použít do kompostu a následně jako hnojivo pro okrasnou část zahrady. Čistírna by měla mít účinnost čištění minimálně 95%, měla by být tichá a parotěsná, aby z ní neunikal zápach. Vyčištěnou vodu můžeme vypouštět do povrchových vod (vodních toků nebo kanálů), do podzemních vod vsakováním do podloží, ovšem skutečných úspor dosáhneme, pokud ji dále využijeme jako vodu užitkovou. Tuto pročištěnou vodu můžeme znovu použít na splachování toalet a tím pádem máme „zdarma„ vodu na splachování.
Čištění vod šedých
Novinkou na trhu je čištění vod šedých. Tyto vody (sprcha, vana, umyvadlo) se dají pročistit tak, že je můžeme využít na zalévání, mytí podlah, praní a samozřejmě na splachování toalet. Je ale potřeba se všemi těmito možnostmi využití a následného čištění počítat již při projektu, aby se rozvody a následné shromažďování provádělo separátně.
Průřez usazenou domovní čistírnou odpadních vod
Čištění vod šedých: 1. nádoba na šedou vodu včetně flitru 2. nádoba na čistou vodu včetně čerpadla do systému 3. řízení včetně přepínače na pitnou vodu (aby nám voda nikdy nedošla)
)
