Chcete začít s pěstováním ve skleníku?

Skleníkem či fóliovníkem proniká přirozené denní světlo, načež se uvnitř hromadí teplo. Rostliny jsou zároveň chráněné před deštěm a větrem, zaléváme jen tak, jak potřebujeme. Skleníky a fóliovníky prospívají především teplomilným rostlinám, a jelikož je uvnitř teplo a vysoká vzdušná vlhkost, můžeme ve sklenících s úspěchem pěstovat i tropické rostliny. Ve skleníku si též prodloužíme dobu sklizně. Podle toho, jak chceme skleník využít, jej také vybíráme a vybavujeme.

Druhy skleníků

Nejjednodušší a nejlevnější jsou skleníky určené k přezimování rostlin, které mají také nejmenší nároky na výbavu. Tyto skleníky vyhovují mladým rostlinám a zelenině časně zjara, chrání je před chladem, mrazíky a větrem. V létě v nich můžeme pěstovat teplomilnou zeleninu, v zimě pro změnu skladovat odolné hrnkové květiny chráněné ale ještě pro jistotu netkanou či tkanou textilií. Tyto skleníky se nijak nevyhřívají.

Tradiční skleníky mají sedlovou střechu a snadno je pořídíme jako stavebnici. Lze je však postavit i svépomocí, pomocí kovových nebo dřevěných rámů, načež je pokryjeme sklem, polykarbonátem a nebo fólií. Dutinkový polykarbonát má tu přednost, že má schopnost tepelně izolovat. Skleník je ideální ukotvit na pevný betonový základ, nedoporučuje se však betonová deska na celé ploše, pouze vybetonování spáry a případné vyzdění do konkrétní výšky. Načež na tento základ kotvíme konstrukci skleníku. Jedině tak odolá náporům silného větru. Dalším druhem skleníku může být takzvaný půlskleník, který stavíme nejlépe k jižní stěně domu, opěrné zdi či zděného plotu.

Dalším typem skleníků jsou skleníky studené. Ty jsou vhodné pro zimování teplomilných rostlin, rostlin balkónových a jejich množení. Stejně jako k přípravě zeleninové sadby. Byť se těmto skleníkům říká studené, v zimě jsou temperovány na cca 10 stupňů Celsia. Vlastně lze v těchto sklenících pěstovat všechny běžné druhy rostlin. Temperované (studené) skleníky jsou vybavené automatickým větráním, stíněním a kvalitním osvětlením. Ovšem pro své nároky na vytápění a provoz jsou tyto skleníky určené profesionálním zahradníkům a nebo skutečným srdcařům mezi zahrádkáři a pěstiteli.

A co je pak teprve teplý skleník, když je ten studený temperován na alespoň 10 ^oC, nebo dokonce vytápěn na 20 ^oC? Teplé skleníky představují bytelné stavby stojící na kvalitních základech. Jsou plně vytápěné, automatizované a vybavené technologiemi. Teplé skleníky jsou automaticky větrané, stíněné, osvětlované, postřikované a také zavlažované. V teplých sklenících se daří i choulostivým exotickým, tropickým a subtropickým rostlinám.

Dalším řešením jsou fóliovníky. Jde vlastně o jednodušší a levnější obdobu běžných nevytápěných skleníků. Fóliovník může svými rozměry a vnitřním prostorem plně nahradit skleník, ovšem fólie, kterou jsou opláštěny, vydrží jen několik sezón, načež musí být nahrazena novou. Nejodolnější jsou kovové konstrukce fóliovníků, nejméně vydrží jednoduché konstrukce dřevěné. 

Jednou z variant fóliovníku jsou pak takzvané fóliové tunely a pařeniště. Fóliové tunely vyrobíme nejsnáze ze zahnutých drátů, případně dřevěných rámů a nakonec konstrukci pokryjeme průsvitnou či průhlednou fólií. Tyto tunely snadno přemístíme či prostě rozebereme.

Pařeniště se pro změnu vyrábí z dřevěných, kovových a nebo panelových dílů tvořících rám. Shora jsou pak tradičně zakrývány starými okny. Pařeniště využíváme k pěstování a rychlení zeleniny a jiných sazenic. Na jejich dno ukládáme nejlépe koňský hnůj, který se rychle rozkládá a vytváří teplo. Hnůj se zakrývá listím, slámou či senem a nakonec až přijde zemina. Rozkladem hnoje vytvářené teplo je uvnitř drženo právě pomocí oken, která chrání pařeniště shora. Na skle se zevnitř sráží voda a skapává dolů, čímž je zajištěno zavlažování i vysoká vzdušná vlhkost.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com