Výstavba pasivních domů je u nás stále záležitostí fanoušků úsporného bydlení a nových technologií. Těm se v pasivním domě zajisté dobře bydlí, pokud si jej již postavili. Jinak ale běžná výstavba v ČR stále nedosahuje ani parametrů budov nízkoenergetických. A ve světle těchto faktů se jeví požadavek EK na výstavbu pouze téměř nulových budov od roku 2020 jako naprostá iluze, tedy alespoň v ČR. Nechme ale legislativu a představy úředníků a zaměřme se na praktické informace o stavebních konstrukcích, izolacích, architektuře a bydlení v pasivních domech.
Pasivní domy běžně uspoří oproti ostatní výstavbě 80 až 90% energie na vytápění. To je známý a stále opakovaný fakt. Nulové domy pak 100% a aktivní budovy dokonce hospodaří s přebytkem energií díky instalované fotovoltaice. Koluje však mýtus, že pasivní domy jsou příliš drahé a to nejen cenou instalovaných technologií, ale i samotnou výstavbou a stavebníci kvůli nim proinvestují nemalé finanční prostředky. Ovšem opak je pravdou. Běžný pasivní dům lze postavit včetně veškerého technologického vybavení nejvýše o 15% dráž a na západ od nás tato hodnota dosahuje i pouhých 5% navíc. Nesmyslně předražená výstavba pasivních domů neříká nic dobrého o konkrétním dodavateli a dokonce lze pochybovat, zda je vůbec schopen dostát svých závazků. Zaměřme se ale na jednotlivá specifika pasivních domů.
1. Co je pro pasivní domy nejdůležitější?
Jednoznačně je to kombinace extrémně nízkých tepelných ztrát a pasivních tepelných zisků ze slunce, lidí (a zvířat) a spotřebičů. Co prostě běžnému domu přinese jen zanedbatelné množství energie, je pro pasivní dům zásadní. Mylná je však představa, že pasivní dům vůbec nepotřebuje topný systém. Stejně tak je mylná představa, že pasivní dům lze postavit pouze jako montovanou dřevostavbu sendvičové konstrukce, respektive jako dřevostavbu. Pasivní dům lze postavit prakticky ze všech konstrukčních stavebních materiálů, je ale pravdou, že dřevostavby mohou vyjít finančně nejlépe. Ovšem záleží na dodavateli, projektu a skladbě konstrukcí.
Návrhem pasivního domu se prolínají dva základní principy - maximální využití potenciálu sluneční energie a co nejefektivnější zachycení a využití sluneční energie + energie z lidí, domácích zvířat a spotřebičů. Ale vedle těchto principů stojí další: vhodný kompaktní tvar a orientace obytných místností vůči světovým stranám, respektive ke slunci, perfektní tepelná ochrana (tepelné izolace stěn, tepelně izolační okna s izolačními trojskly, vyloučení tepelných mostů, ochrana před letním přehříváním interiéru, vzduchotěsnost obálky domu (více o vzduchotěsnosti pasivních domů), řízené větrání se zpětným ziskem tepla (rekuperací), důsledné provedení naprosto všech konstrukčních detailů a nakonec i úsporný zdroj tepla, nejlépe z obnovitelných zdrojů.
Pasivní dům, zdroj: www.vesperhomes.cz
Pasivní dům, zdroj: www.vesperhomes.cz
2. Architektura pasivních domů
Ve skutečnosti nic takového jako architektura pasivních domů neexistuje. Na první pohled prostě pasivní dům od běžného zřejmě nepoznáte. Nemluvě o tom, že v pasivním standardu lze úspěšně stavět i domy řadové, bytové a jiné typy budov. Kromě domů na okrajích řadové výstavby mají všechny ostatní o 2 ochlazované plochy méně, což výstavbu dokonce zlevňuje. V případě bytových domů je též logické, že jednotlivé byty nemají všechny stěny sousedící s venkovním prostředím. Čili i v tomto případě je princip tvarové kompaktnosti zásadní a kumulací více obytných prostor vedle sebe dokonce dosahujeme výrazné výhody. Čili dokonce je mnohem snadnější projektovat pasivní bytový dům a pasivní řadovou výstavbu rodinných domů než domy samostatně stojící. Pro architekturu pasivních domů přitom platí zásadní pravidlo jednoduchosti a kompaktnosti – jakékoli členitosti jsou v tomto případě nežádoucí, rizikové a i v případě bezchybného provedení se prodražují. Prostě zapomeňte na arkýře, jiný půdorys stavby než obdélníkový, čtvercový a případně dokonce ideálně kruhový a na z kompaktního celku vystupující konstrukční prvky, věžičky a podobně.
3. Tepelná izolace
Tepelná izolace, respektive její vhodná volba a dostatečná tloušťka, je u pasivních domů skutečně velmi důležitá, ovšem jen o ní to není. Podcenění či naopak přecenění jakékoli části pasivního domu je nejčastější chybou. Dům se pak prodraží a přitom na energiích vůbec neuspoříte tolik, kolik jste předpokládali. Nezbytná je optimalizace všech prostředků použitých k realizaci pasivní výstavby. Pasivní dům pak bude nejen úsporný, ale bydlení v něm bude komfortní v létě i v zimě.
Hlavní prosklené plochy pasivního domu je třeba orientovat co nejvíce na jih, respektive na jihovýchod až jihozápad. Pasivní solární zisky umožní pokrýt 30 až 50% celoročních tepelných ztrát domu. Z tohoto údaje je patrné, že orientace prosklených ploch vůči světovým stranám je klíčová. Je též třeba zajistit, aby nedocházelo ke stínění oken stromy a okolními budovami. Ne v každé lokalitě a na každém pozemku se pasivní dům prostě dá postavit. Pokud nemůžeme v pasivním domě dosáhnout dostatečných solárních zisků, musíme tento nedostatek řešit dražšími tepelnými izolacemi a zcela logicky budeme potřebovat i více topného tepla. Pouze spotřebiče, osoby a domácí zvířata v interiéru nestačí. Bez solárních zisků to jednoduše nejde. Na jih samozřejmě umisťujeme pobytové místnosti s větším prosklením a potřebou přirozeného osvětlení, na sever místnosti s minimální potřebou oken, kde navíc netrávíme tolik času, čili technické zázemí, garáž, chodbu, schodiště, toaletu, koupelnu a komunikační prostory. Vedle toho je ale též třeba řešit účinné stínění okenních ploch, aby se v interiér v létě nepřehříval a náklady na klimatizaci byly minimální (i ta spotřebuje nemálo energie). Jako ideální se ukazují venkovní žaluzie v kombinaci s přesahy střechy. Lamely venkovních žaluzií lze během dne polohovat dle potřeby a pokud je slunce v létě vysoko na obloze, pomůže přesah střechy. Ovšem ten lze nahradit markýzami a případně slunolamy. Z důvodu letního přehřívání není též vhodné prosklení kompletně celé jižní fasády, je třeba navrhnout optimální velikost okenních ploch.
