Co je energeticky efektivní dům

V seriálu „Všetečný laik se ptá“ chceme problematiku energetické efektivity představit tak, aby jí rozuměl opravdu každý. Absolutní laik se v něm bude ptát odborníků z firmy RD Rýmařov, kteří toho o energetické úspornosti vědí opravdu hodně. A bude se ptát tak dlouho, dokud to nepochopí!

Rozhovor s Jiřím Pohloudkem, obchodním ředitelem společnosti RD Rýmařov

Všetečný laik: Na internetu jsem se setkal s pojmem „energeticky efektivní dům.“ Všiml jsem si, že se tento termín objevuje i u některých domů z nabídky RD Rýmařov. Mohl byste mi, jakožto laikovi, vysvětlit, co si pod ním mám představit?

Jiří Pohloudek: Dnes se potenciální stavebník setkává s celou řadou pojmů, které označují stupně energeticky úsporných domů od domů úsporných, nízkoenergetických, pasivních, nulových, a dokonce plusových. V podstatě jde o to, do jaké míry jsou domy zaizolované, vzduchotěsné, vybavené alternativní vytápěcí technologií nezávislou na tradičních zdrojích, dokonalým řízeným větráním s rekuperací a popřípadě technologií, která dokáže předat nebo akumulovat přebytečné energie vzniklé provozem domu. Z výše uvedeného je jednoznačně zřejmé, že stupeň dosažení některého ze stupně energeticky úsporného domu je úzce spojen s finančními možnostmi stavebníka. A pojem energeticky efektivní dům dává do rovnováhy vložené investiční prostředky k energetickým úsporám zabezpečených technickými řešeními stavby.

Všetečný laik: Pak se taky docela často používá pojem „energeticky úsporný dům.“ Zdá se mi, že „energeticky efektivní“ a „energeticky úsporný dům“ je v podstatě totéž. Mám pravdu?

Jiří Pohloudek: V podstatě ano, ale energeticky úsporný dům může být úsporný „za každou cenu.“

Všetečný laik: Termín, který s v souvislosti s energeticky úspornými stavbami používá asi nejčastěji, je „nízkoenergetický dům“ či „nízkoenergetická stavba“, resp. „nízkoenergetické bydlení“ (a přeneseně se pak celému oboru říká „nízkoenergetika“). To už je tuším přesně definovaný pojem stanovený zákonem. Je to tak? A jak se tedy odlišuje „nízkoenergetický dům“ od ostatních?

Jiří Pohloudek: Pasivní dům je dnes definovaný normou dosáhnout např. hodnoty celkové spotřeby energií 15 kW/m2/rok, musí dosáhnout předepsané hodnoty vzduchotěsnosti ve dvou stadiích stavby n50 ? 0,6 h^-1. Nízkoenergetický dům je mezistupněm k pasivnímu domu a je v optimální hodnotě kolem 25 kW/m²/rok.

Všetečný laik: Je spotřeba energie totéž co „měrná potřeba tepla?" Tento pojem se v definicích nízkoenergetiky také objevuje velmi často.

Jiří Pohloudek: Ano, je to víceméně to samé. Měrná spotřeba tepla je hodnota energií spotřebovaných na topení a ohřev teplé vody vztažená na jednotku plochy v definovaném časovém období.

Všetečný laik: Člověka logicky napadá, že nevýhodou nízkoenergetických staveb budou vyšší pořizovací náklady. Musíme přece investovat víc do izolací, technologií… Přinese nízkoenergetický dům na klíč běžné české rodině opravdu takovou úsporu za vytápění, že se jí investice do nízkoenergetiky v nějaké rozumné době vrátí?

Jiří Pohloudek: V současné době při ceně energií versus vloženými prostředky do domu je návratnost podstatně delší. Jsou uváděna nejrůznější čísla doby návratnosti. Nechci v tomto případě být optimistou ani pesimistou, spíše realistou. Běžný zákazník financující dům hypotékou nedosáhne na zdroje, které by mu umožnily postavit dům v uvedených terminologiích.

Všetečný laik: Firma RD Rýmařov garantuje všem svým stavbám roční měrnou potřebu tepla 60 kWh/m². Jak jste dospěli k tomuto číslu? Zjistili jste například, že právě při téhle hodnotě lze dosáhnout ideálního kompromisu mezi počátečními pořizovacími náklady a budoucí úsporou za vytápění?

Jiří Pohloudek: Uvedená hodnota je závaznou hodnotou pro nové stavby v okolních zemích, např. v SRN a Rakousku. Je optimální z hlediska vložených prostředků a spotřebovaných nákladů na provoz. Je také v souladu s energetickými strategiemi v  současnosti v uvedených zemích. Dá se konstatovat, že v České republice se této hodnoty dá dosáhnout současnými cenově dostupnými stavebními technologiemi.

Všetečný laik: Vaše společnost se specializuje na dřevostavby. Mají energeticky úsporné domy ze dřeva nějaká specifika ve srovnání s jinými materiály?

Jiří Pohloudek: Firma se nespecializuje na dřevostavby, ale na suchou stavební technologii využívající lehkou prefabrikaci dřeva. To znamená, že základní konstrukční systém je tvořen rámovou konstrukcí z masivních dřevěných profilů. Tímto způsobem lze vytvořit ekologickou stavbu lehké konstrukce, která využívá s větší mírou izolace v sendvičovém systému. V menším jednotkovém objemu lze dosáhnout nižšího koeficientu součinitele prostupu tepla než u jiných stavebních technologií. Tento efekt je potom zvýrazněn větší využitelnou plochou obestavěného prostoru. Jednoduše řečeno tloušťka obvodového zdiva je menší a vnitřní plocha větší.

Všetečný laik: Poslední dnešní otázka je možná trochu provokativní a určitě nebude snadné na ni odpovědět. Přesto: Dokázal byste říci, který Váš dům zatím ušetřil svému majiteli nejvíc peněz? Tj. u které z Vašich zakázek jste dokázali při co nejmenších nákladech dosáhnout co nejvyšší energetické úspory oproti průměru?

Jiří Pohloudek: Jestliže posuzuji situaci z hlediska energeticky efektivních domů, tak se mi jeví jako dům, který nejvíce ušetří, NOVA 101, DRAGON 671, LARGO 98. V naší cílové skupině jsou ovšem i lidé, kteří chtějí větší a „luxusnější“ domy, jako je KUBIS 88, DRAGON 811, DIMENZE 96 apod. Tyto domy jsou dražší než NOVA 101, ale stále jsou mnohem finančně dostupnější než „pasivní domy“ obsahující drahé technologie, jen aby se dostaly pod pomyslné číslo normy.

Zdroj: www.rdrymarov.cz