Sdílet
 

Co potřebují zahrady po teplé a suché zimě? Rady pro zahrádkáře.

Datum vydání: 17.03.2014 | autor:

Naši zahradu zaléváme po celý rok s výjimkou těch nejsušších období z jedné poměrně hluboké studny. Pro případ vyčerpání studny máme k dispozici ještě 2 tisícilitrové plastové nadzemní zásobníky a dva stolitrové sudy. Jaké však bylo naše zděšení, když jsme před týdnem zjistili, že je studna téměř prázdná – na přelomu kalendářní zimy a jara. A zásobníky samozřejmě také – kdo by nechával přes zimu vodu v neizolovaném plastu, že? Kdo na své zahradě pěstuje choulostivější druhy rostlin a dřevin, ten si letos mne ruce – vydržely, nepomrzly a to dokonce ani nevyžadovaly žádnou zvláštní ochranu, … Ale co my ostatní?

Výsev ve skleníku Výsev ve skleníku
Výsev ve skleníku

Doporučení zahrádkářům

Zahrádkářům můžeme jen doporučit, aby zatím s výsevem a výsadbou příliš nepospíchali a pokud ano, je vhodné využít pařeniště a skleníky. Skleníky by se měly stejně jako pařeniště pohnojit výhřevným hnojivem – ideálně kombinací koňského a ovčího hnoje smísených s kompostem. Pokud na záhonu zůstaly přezimující plodiny, je třeba nezapomenout na vydatnou zálivku, stejně tak je třeba zalít stromy a keře, především ovocné dřeviny. Mírná zima též vyčerpává půdu, nezapomeňte proto na jarní hnojení, kdy je třeba zapravit do půdy především dostatek dusíku - pokud jste samozřejmě důkladně nepohnojili na podzim organickým hnojivem zároveň s podzimním rytím záhonů. Jestliže jste na zahradě zakryli (např, chvojím), obalili textilií či jinak zajistili ochranu choulostivějších rostlin, doporučujeme tuto ochranu ještě ponechat. Nečekané noční a ranní mrazy by ještě přece jen mohly napáchat mnoho škod, i když si jaro letos vyhrnuje rukávy už od ledna. Nezapomeňte též na pohrabání trávníku, jeho pohnojení (především dusíkatými hnojivy), vertikulaci a vydatnou zálivku - sucho mu neprospívá nejen za horkých dní. Přihnojení si nakonec společně s vydatnou zálivkou nyní zaslouží i stromy a keře (a nejen ty ovocné) - letošní zimu si prostě příliš neodpočinuly. Vyloženě ideální je letos konec zimy a brzký nástup jara k řezu dřevin (ovocných, okrasných, i živých plotů), ovšem třeba meruňky už v teplejších oblastech vykvetly a na řez je poměrně pozdě. Jinak ale upravujte dřeviny řezem, dokud to jde.
Námraza Námraza
Námraza
Úroda brambor Úroda brambor
Úroda brambor

Za jakých podmínek může letošní teplá zima pomoci úrodě?

Mírná zima může dokonce přinést i lepší úrodu, pokud však konečně zaprší, plány pěstitelů nezkříží mrazíky a pokud pěstitelé použijí účinné způsoby boje proti chorobám a škůdcům, v jejichž případě se předpokládá přemnožení. Někteří pěstitelé se též uklidňují porovnáním s loňským rokem, kdy se zima neskutečně protáhla, očekávají proto letos lepší úrodu právě v souvislosti s mírnější zimou.

Ale pozor - jarní ochlazení, které přišlo poslední dva roky za sebou, způsobilo nedostatek včel a třeba úroda pak klesla až na pouhých 30% optimálního stavu. Někteří pěstitelé zkrachovali a jiné udržely nad vodou jen dotace.

Ovšem třeba bramborám výsadba do suché půdy vyloženě prospívá. Teplá zima by též mohla prospět řepě, ale ta už se u nás tolik nepěstuje. A skutečně vysušenou půdu dokazuje i fakt, že za teplé zimy bez sněhu a deštů půda zároveň rychleji „vysychá.“ Kromě brambor prospívá tento stav též ozimé řepce a pšenici. Lze očekávat, že fenomén „žluté země české“ se bude opakovat i letos a to opět z důvodů ekonomických, které v zemědělství vždy souvisí i s počasím.

Pozor však - zatímco loni byla kapacita půdy v této době naplněna vodou z 90 procent, letos je to jen 60 procent. A některé ozimy už začaly lokálně zasychat. Nyní prostě musí začít pršet a nesmí mrznout. 
Myš - jeden z nejvytrvalejších škůdců nejen v zahradách Myš - jeden z nejvytrvalejších škůdců nejen v zahradách
Myš - jeden z nejvytrvalejších škůdců nejen v zahradách

Teplá zima a škůdci

Zahrádkáři a zemědělci se též obávají přemnožení rozličných škůdců, kteří tak budou na jaře masivně napadat rostliny. Obzvláště v těch případech, kdy zemědělci osejí pole příliš brzy, hrozí likvidace úrody škůdci. Za teplého počasí se kromě škůdců živočišných množí plísně a choroby, které prostě letos nezahubil mráz. Problémy očekávají zemědělci především tam, kde je upřednostňováno bezorební hospodaření, jelikož v posklizňových zbytcích (cca 15 cm hluboko) vegetují myši. A ty budou mít letos díky teplé zimě nejméně o generaci více. Výborně se daří též krtkům, které nemá rád žádný zahrádkář – nejen zemědělci.

Riziko chladných nocí a teplých dní

Velké riziko též představují značné teplotní rozdíly. Noci, kdy jsou teploty mírně či hlouběji pod bodem mrazu a naopak velmi teplé dny skutečně neprospívají hospodářským plodinám. Zemědělci a zahrádkáři mají raději zasněžená pole a rtuť teploměrů stabilně mírně pod nulou. Obzvláště pro ozimy je toto střídání teplot nebezpečné. 
Kvetoucí meruňka Kvetoucí meruňka
Kvetoucí meruňka

Sucha a mrazů se obávají ovocnáři

Dřívější probuzení přírody logicky zaznamenali i ovocnáři. Již nyní očekávají například ovocnáři na jižní Moravě rozkvetení raných odrůd meruněk. Na druhou stranu je ale též velmi sucho díky absenci sněhu i deště. A to je velmi nebezpečný koktejl. Pokud by nyní přišly mrazíky, začne klesat úroda. Pokud bude teplota jen pod nulou, nebude problém velký, ale pokud klesne na -4 a více stupňů, může být úroda nakonec nejnižší v historii. A například v roce 2011 poškodily mrazíky na začátku května 3/5 veškeré ovocnářské úrody.

Nedostatek vláhy již nyní ovlivňuje nové výsadby. Nejsme zemí s vybudovanými zavlažovacími systémy na polích (až na výjimky), ale ani v sadech.

Nedostatku vláhy se bojí i pěstitelé zeleniny

Bez vody zeleninu prostě pěstovat nelze. A i v případě, že jsou někteří zelináři vybaveni zavlažovacími systémy, ještě se je obávají spustit. Nad ránem ještě bývá až několik stupňů pod nulou a poškození zavlažovacího systému by bylo obrovsky nákladné. Musí proto čekat, ale ozimá zelenina potřebuje vláhu už nyní. A to zoufale.

Strach mají i vinaři

Předloňské sucho a jarní mrazy se podepsaly i na produkci vinné révy a to samé se může opakovat i letos. Nynější sucho je navíc rizikem pro novou výsadbu. Starší vinná réva má hluboký kořenový systém, ale nová výsadba si bere vláhu z povrchu. 
Sele divokého prasete Sele divokého prasete
Sele divokého prasete

Očekávaná populační „exploze“ divokých prasat

Přemnožení divokých prasat je skutečně reálnou hrozbou. Díky extrémně teplé zimě mají ideální podmínky k rozmnožování. Přitom se předpokládá, že budou prasata masivně ničit polnosti, obzvláště oseté a osázené pozemky lemující lesy. Jelikož má zvěř nadbytek přirozené potravy, chodí méně ke krmelcům, což je na druhou stranu zase jinou stinnou stránkou situace, protože právě v krmelcích dostávají speciální krmné směsi s příměsí léků. Přemnožená a neléčená divoká prasata tak mohou přenášet nemoci –například prasečí mor – kterými mohou být nakaženy i chovy prasat domácích. A pokud by se to skutečně stalo, budou doslova vybíjené celé chovy prasat domácích. Dalším rizikem je například trichinelóza, která je přenosná i na člověka – konzumací masa. Podle odborníků též představují přemnožená divoká prasata i značné riziko pro turisty včetně houbařů, prostě je mohou napadnout obzvláště bachyně chránící mladé. K účinnému lovu divokých prasat by navíc myslivci nyní potřebovali sněhovou pokrývku a ta se nekoná. Mírná zima dokonce ani neušetří myslivcům za krmivo, jelikož se jím museli před zimou předzásobit a to má ovšem jen omezenou trvanlivost.  
Kapr Kapr
Kapr

Teplá zima pomohla sportovním rybářům, ale bojí se jí chovatelé ryb

Sportovní rybáři si díky teplé zimě prodloužili sezónu a na povolenky se prý stojí doslova fronty. Teplá zima též usnadnila rybářům práci s neustálým prosekáváním ledu (provzdušňovacích otvorů) – bez přísunu kyslíku ryby v rybnících a jezerech nepřežijí. Chovatelé ryb jsou ale naopak znepokojeni, jelikož s teplotou vody je spojena určitá hibernace ryb a v době, kdy mají být převážně kapři ve vytlučených jamách a bahně, jsou naopak aktivní. A kapr nyní skutečně bere. Ovšem pokud by nyní přišlo nečekaně chladné počasí a rybníky by zamrzly, nastal by chovatelům ryb velký problém. Jestliže jsou ryby v pohybu, spalují, co naberou a právě nečekaný a opožděný příchod zimy by způsobil, že se už ryby nezklidní a přitom již mají spálenou energii. Nelze tedy vyloučit, že by ryby začaly hromadně hynout. A oslabené organismy těch přeživších by pak byly na jaře náchylnější k nemocem. 
Zdroje: www.denik.cz, zpravy.e15.cz, www.idnes.cz, www.apic.cz, www.slunecno.cz, hobby.idnes.cz, www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Katalog zboží

Novinky v katalogu zboží
  • Dřípulka - Sparaxis - cibuloviny - 8 ks 43 Kč
  • GARDENA Čidlo půdní vlhkosti 1 415 Kč
  • GARDENA Křížový kus 3/16 (10 ks) 162 Kč
  • Designový zahradní krb Flamen / Artemis - design nerez 61 710 Kč
  • DOPRAVA ZDARMA - Zahradní grily, udírny, pece Zahradní… 29 900 Kč
  • GARDENA Čtyřplošný zavlažovač OS 90 608 Kč

Další kategorie e-shopu

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Co potřebují zahrady po teplé a suché zimě? Rady pro zahrádkáře."

Celkem komentářů: 1

ničení kytek na zahrádce 10.05.2015, 10:07:09

prosím o radu proti ničení kytek a keřů (kočky, kuna?)

Přidat nový komentář k  "Co potřebují zahrady po teplé a suché zimě? Rady pro zahrádkáře."

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE