Do čeho chytat a jak využít dešťovou vodu Zobrazit fotky zobrazit 11 fotek

Za déle trvajícího horka a sucha nám již pravidelně vysychají zdroje vody. Vodu však potřebujeme stále, nejen k pití, mytí a vaření, ale i ke splachování toalety, praní, mytí automobilu, čištění zahradního nářadí a zalévání v zahradě, ale i zalévání pokojových rostlin. A řešením je sběr a ukládání vody dešťové.

Více způsobů shromažďování dešťové vody

Existuje přitom více způsobů, jak shromažďovat dešťovou vodu a dokonce lze na tuto činnost i získat dotaci. Ještě než se ale rozhodneme dešťovou vodu sbírat, musíme si promyslet, na co všechno budeme tuto vodu využívat. Tomu pak bude odpovídat její potřeba a tedy i objem nádrží.

Sudy a barely na vodu

Tím nejzákladnějším je pevný sud na dešťovku, ze kterého voda neuniká. Může být plastový, kovový a nebo dřevěný. Další možností je nadzemní jímka a jímka podzemní. Součástí jímky též může být účinná filtrace. Na pouhou zálivku malé zahrádky, okrasného záhonu či předzahrádky nám bude zcela stačit např. 200 litrový sud, který umístíme pod okap, čili do něj směřuje okapní svod. Vyšší potřebu vody může pokrýt nádrž např. na 1000 litrů, do které opět směřuje voda z okapu, ovšem z již větší plochy střechy. Dešťovou vodu lze dokonce svádět i do méně vydatné studny, jejíž voda není pitná.
Tradiční 200 litrový plastový sud
Tradiční 200 litrový plastový sud
Stylový sud
Stylový sud
Stylový sud
Stylový sud
Stylový sud
Stylový sud
Někdo dokonce preferuje soustavu sudů či barelů, kdy jsou tyto nádrže umístěné v různých výškách a z té nejvýše položené, když se naplní, teče voda do nádrže položené o něco níže. Jelikož však má střecha rodinného domu nejčastěji 2 okapní svody (2 poloviny střechy), stačí umístit 2 dostatečně velké nádrže (sud, barel apod.) pod každý ze svodů. Stinnou stránkou těchto nadzemních nádob je však často nepěkný vzhled, tedy například s výjimkou stylového dřevěného sudu, původně určeného např. na víno. Dokonce se poslední dobou na trhu objevily velmi pěkné průmyslově vyráběné sudy a jiné typy nádrží.

Nadzemní jímky

Ještě větší množství vody pojmou nadzemní jímky, ovšem nevypadají v zahradě příliš pěkně a též zaberou dost místa, proto jsou více preferovány jímky umisťované do země. V nadzemních jímkách navíc nesmí voda příliš dlouho stát, obzvlášť v teplých měsících se kazí a množí se v ní mikroorganismy. S touto vodou pak nelze prát ani zalévat.
Tradiční 1000 litrové nadzemní barely, sběr vody z pravé a levé části střechy, maximální zásoba 2000 litrů
Tradiční 1000 litrové nadzemní barely, sběr vody z pravé a levé části střechy, maximální zásoba 2000 litrů
Obrovská nadzemní jímka opravdu nevypadá v zahradě dobře
Obrovská nadzemní jímka opravdu nevypadá v zahradě dobře

Podzemní nádrže na děšťovku

Podzemní nádrž si vybereme podle potřebné velikosti a poté musíme investovat do jejího uložení do země. Obvykle nám práci usnadní těžká technika. Voda se pod zemí nezahřívá a nepodléhá kolísání teplot, vydrží proto déle čerstvá. Zřízení podzemní nádrže (jímky) je samozřejmě nejdražším řešením, právě na ně však můžeme získat dotaci, pokud žijeme v lokalitě postihované suchem. 
Součástí podzemních nádrží je též instalace různých filtrů, které zvyšují kvalitu uskladňované vody. Prodávají se též okapové filtry apod. Filtrovaná voda je pak ideální i pro praní prádla.

Srážková voda je prostě cenným přírodním zdrojem a poznali jsme to na vlastní kůži již i u nás. Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. Průměrně zde ročně spadne pouze 410 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn srážek v celé republice je zrhuba 600 - 800 mm. Oblast leží ve srážkovém stínu Krušných hor. Pravidelně se však se suchem potýkají na jižní Moravě a v částech jižních Čech, ale i jinde. Dokonce vzniká na toto téma i nová legislativa, která bude protipólem rizik záplavových.
Podzemní jímky nejsou v zahradě téměř vůbec vidět, vidíme pouze poklop
Podzemní jímky nejsou v zahradě téměř vůbec vidět, vidíme pouze poklop
Jímky určené k instalaci pod zem
Jímky určené k instalaci pod zem
Malá domovní čistírna odpadních vod
Malá domovní čistírna odpadních vod
Naprosto ideální je pak právě využití srážkové vody k zalévání rostlin a to i pokojových. Tato voda je měkká, neobsahuje chlór a má přirozenou teplotu, kterou si navíc v podzemní nádrži uchová. Navíc je tato voda i chudá na soli, což rostlinám velmi chutná. Vyberte si v zahradě konkrétní rostlinu a zkuste ji zalévat slanou vodou. Uvidíte sami. Vlastně jste použili účinný herbicid, který však necitlivě zamoří půdu. Zalévání rostlin ledovou pitnou vodou prostě nemá smysl a pokud nejde jinak, měla by být dostatečně odstátá (zbaví se chlóru a prohřeje se).

Pokud si dopřáváte luxus splachování toalety pitnou vodou, měli byste též své počínání přehodnotit. A pokud neplánujete nové rozvody právě pro dešťovou vodu, prostě lze WC splachovat kbelíkem.

Málo známou možností využití dešťové vody je praní, ovšem pokud vodu jímáme do podzemní nádrže a dokonce i filtrujeme, nemůžeme udělat nic lepšího. Je však třeba zajistit čerpání této vody a její přívod k pračce. V tomto případě nemůže kbelík jakkoli pomoci. Na trhu se dokonce objevují speciální pračky, které umožňují připojení pitné i užitkové vody.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Sběr dešťové vody do sudu, vývod pro zalévání hadicí
Sběr dešťové vody do sudu, vývod pro zalévání hadicí