Dobrodružství jménem geodézie

Geodézie je jedním z nejstarších vědních oborů v historii lidstva. Její rozvoj samozřejmě vyšel z praktických potřeb civilizace. Už ty nejstarší kulturní národy (Mezopotámie, Egypt, Čína, Řecko, …) poznali a dál rozvíjeli geodetické pracovní metody. Využívali je při stavbách zavlažovacích systémů, opevnění a rozličných chrámů. A rozvoj geodézie pak samozřejmě šel souběžně i s výzkumem tvarů a rozměrů Země. Významný vliv na vývoj této vědy ale měla třeba i historie námořní plavby, tedy romantického dobrodružství spojeného se zištnými cíly.

A nepleťme si termín geodézie (geodesie), který je řeckého původu s výrazem kartografie. Kartografie je umění a věda zabývající se tvorbou a zpracováním map, jak již jsme naznačili v úvodu. Například v OSN definují kartografii jako vědu o sestavování map všech druhů a zahrnuje prý veškeré činnosti od počátečního vyměřování až po vydání hotové produkce. Podle ČSN je pak kartografie vědním oborem zabývajícím se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů či jevů na nich a jejich vzájemných vztahů ve formě kartografického díla a dále je souborem činností nezbytných při zpracování map a jejich využívání.

Jsme přesvědčení, že do dnešních dnů již bylo na zemském povrchu vše změřené. Díky tomu můžeme dnes používat například i velmi známé přístroje a vůbec technologii GPS (globální poziční systém) nejen k naší běžné orientaci avšak i hrám, rozličným dobrodružným výletům a podobně. GPS používají například běžní turisté (pěší i na kole), automobilisté, ale i jachtaři, letci a jiní.

Už z antiky víme, že hlavním problém klasických map byl dlouho téměř neřešitelný. Jak totiž převést zobrazení kulaté Země na dvourozměrnou plochu (list papíru)? Později jsme přišli na to, že to jde a staré doby nakonec z povrchu zemského úplně vymazala současnost, kdy namísto do papíru koukáme na displej či počítačový monitor. Zásadním zvratem byl totiž objev Gerharda Mercatora, který v 16. století přišel na to, jak svět plošně zobrazovat a přitom překračovat všechny poledníky pod stále stejným úhlem.

Z poznatků geodézie se dnes čerpá hlavně při realizaci stavebních, dopravních, energetických, vodohospodářských, zemědělských, důlních a jiných objektů, ale také v průzkumu pro geologické, geografické, urbanistické a jiné účely. Důležitá je ale i úloha geodézie při majetkoprávním uspořádání pozemků a vůbec veškerých nemovitostí.

Katastr nemovitostí a geometrické plány:

• Geometrické plány pro dělení stávajícího pozemku dle zákazníkových požadavků.
• Geometrické plány pro zaměření nové stavby nebo přístavby ke kolaudačnímu řízení a rozestavěné stavby pro získání úvěru.
• Geometrické plány pro obnovení parcely vedené ve zjednodušené evidenci.
• Geometrické plány pro zaměření liniových staveb (silnic, úprav vodních toků atd.).
• Geometrické plány pro vyznačení věcného břemene (práv přístupu přes cizí pozemek, údržba sítí na cizím pozemku atd.).

Geometrický plán je vždy technickým podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a neoddělitelnou součástí příslušné důležité listiny (rozhodnutí o přidělení čísla popisného, kolaudačního rozhodnutí, kupní smlouvy atd.), podle které má být zápis do katastru nemovitostí proveden. O zápis do katastru nemovitostí požádá vlastník parcely dotčené změnou. Do té doby je v technické dokumentaci katastrálního úřadu geometrický plán pouze uložen. Platnost vyhotoveného geometrického plánu není omezena, pokud na dotčených parcelách nedojde k jinému zápisu, který by způsobil nesoulad mezi údaji v katastru nemovitostí a dosavadním stavem ve výkazu výměr geometrického plánu.

• Mapové podklady.
• Vytyčení stavby.
• Zaměření skutečného provedení stavby včetně zpracování kompletní dokumentace pro předání na příslušné úřady a pro správce inženýrských sítí.
• Kontrolní zaměřování stavebních objektů, vyhledávání stávajících inženýrských sítí detektorem a jejich následné zaměření.
• Zaměření daných území a následné vytvoření mapových podkladů pro projekty stavebních objektů, rekonstrukci a projekty inženýrských sítí.
• Měření podnikových areálů a následné vyhotovení základní mapy závodu a zajištění údržby této mapy.
• Zaměřování kolejišť a dopravních staveb.
• Zaměřování vodních toků (příčné řezy, podélné profily, apod.).
• Měření a výpočty kubatur pro projekty terénních prací.
• Veškeré vytyčovací práce ve stavebnictví.
• Zajištění funkce odpovědného geodeta.

• Budování či doplňování podrobného polohového bodového pole.
• Vyhledání a ověření stávajících bodů.
• Volba nových bodů - případné zpracování projektu.
• Zaměření bodů, výpočet souřadnic a vyhotovení geodetických údajů o bodech PBPP.
• Zpracování technické zprávy a výsledného elaborátu.

Stavební zaměření:

• Zaměření a následné vyhotovení dokumentace stávajícího stavu budov aj.
• Půdorysné řezy.
• Příčné řezy.
• Pohledy.

Veškeré prováděné geodetické práce jsou dnes už digitálně zpracované (2D, 3D) s výstupovými formáty DWG, DGN a DXF. Vše potřebné pak mohou geodeti přizpůsobit osobním přáním zákazníka. Například zhotoví digitální podklad podle zaslané předlohy včetně hladin, jejich barev a typu čar. Působnost mnoha geodetických firem je pak po celém území ČR. Nezapomeňte se proto před jakokoli stavbou či stavební úpravou poradit s odborníky. Bez pomoci profesionálních geodetů se koneckonců dnes již neobejdete.

• Zajištění souhlasu stavebního úřadu s dělením pozemků.
• Zajišťování podkladů od správců sítí dotčených stavbou.
• Zákres grafických podkladů takto získaných do digitální situace, kompletace digitálních podkladů a vytvoření uceleného podkladu pro projektovou dokumentaci.
• Zajištění vyjádření daných správců sítí dotčených stavbou.