Jsou klasické zděné technologie na ústupu? Zobrazit fotky zobrazit 9 fotek Dřevostavba nebo klasické zděné domy? Nutno říci, že obě technologie mají co nabídnout. Dřevostavba vyniká dobrými tepelně izolačními vlastnostmi, zděné konstrukce zase patří k tradičním a osvědčeným technologiím. Kromě historické tradice nám zdění představuje mnoho nových produktů, díky kterým se stává moderní konkurencí právě dřevostavbám.

Patříte-li do konzervativní skupiny, která preferuje tradiční stavby před relativní novinkou v podobě dřevostaveb, nebo naopak svůj názor teprve modelujete, jistě vás budou zajímat následující informace, vycházející z praktických zkušeností stavební firmy.

Klíčový rozdíl

Dřevostavby i zděné domy mají svá pro i proti. Rozdíl nenajdeme v tepelně izolačních vlastnostech objektů. Ty jsou za určitých podmínek poměrně srovnatelné, ale v této kategorii záleží nejen na stavbě, ale také na způsobu vytápění. Zděné stavby nás přitom nijak neomezují ve výběru způsobu vytápění.

Zásadní rozdíl tkví v akumulačních schopnostech staveb. Ten vyplývá z povahy stěn respektive z akumulačních vlastností jejich materiálů, přičemž cihlové prvky mají vyšší akumulační schopnost než dřevo. Stavba s dobrou akumulační schopností si dokáže udržet teplo ještě dlouhé hodiny poté, co se přestane topit.
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Porovnání

Vyspělý systém dřevostavby lze zjednodušeně popsat jako soubor speciálních desek, připevněných na nosné konstrukci, které mezi sebou mají velké množství tepelně izolačních materiálů. Díky finálním úpravám na první pohled ani nepoznáme, že se jedná o dřevostavbu. Stejných tepelně izolačních vlastností by se teoreticky dalo dosáhnout i klasickou zděnou konstrukcí z tradičních cihel v kombinaci se silnou vrstvou vnější izolace. Projektanti ale nejčastěji používají řešení v podobě moderních cihlových bloků, které si podobně jako cihla zachovávají výbornou akumulační schopnost. Velké množství komůrek se vzduchem působí jako izolant a dodává dobrou izolační schopnost. Velké formáty bloků pak mají značný podíl na rychlejší práci na stavbě.

Z hlediska finanční náročnostijsou obě technologie srovnatelné v oblasti materiálů. Dřevostavby se vyplatí z pohledu časové náročnosti, protože můžeme použít připravené části konstrukce a celý dům lze postavit za několik málo měsíců. Stavba zděného domu se pohybuje od osmi měsíců do roku, ale i déle. Zděné stavby je dobré začít stavět v červenci, do Vánoc se zhotoví hrubá stavba. Přes zimní měsíce stavba vyzrává a postupně si sedá a uvnitř domu se dají provádět vnitřní vyzdívky a rozvody technologií. Na jaře, kdy se stavba dokončuje, se fasáda nanáší na již vyzrálé zdivo.

Společný trend dřevostavby i klasického zdění nalezneme ve snižování vody použité v konstrukci, což umožňuje použití speciálních malt.
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Odbornost

Pokud bychom jako argument zmínili možnou neodbornost neškolených firem u dřevostaveb, nebylo by spravedlivé nezmínit stejné problémy také u zděných staveb. I desetiletími prověřené technologie totiž vyžadují dodržení určitých zásad. Jak poznat kvalitu firmy? Samozřejmě můžeme požadovat certifikáty od značek výrobců, které prokazují odbornost zaměstnanců firmy. Přesvědčí nás také certifikát ISO o zavedených postupech a pravidlech, které firma spolehlivě dodržuje.

Záruka a změny zděných staveb

Záruka na zděné konstrukce musí být ze zákona alespoň 24 měsíců, často se ale pohybuje od 36 měsíců do 5 let. Každá zděná stavba prochází různými změnami a také si takzvaně „sedá,“ upravuje se její tvar vůči podloží. V praxi má tento proces následky v podobě malých trhlinek, zejména v místě spojů sádrokartonu a zděné zdi, objevují se malé vlásečnicové trhlinky v omítce a podobně. Tyto drobnosti se často řeší během jednoho nebo dvou dnů oprav od stavební firmy.
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Jak o dům pečovat?

Konkrétní návody dostáváme spolu s dílčími částmi domu jako jsou okna, dveře a jiné. Co se týká péče o stavbu, na prvním místě by mělo stát dostatečné větrání – zejména v prvních letech. V této době budova obsahuje víc vody, než odpovídá rovnovážnému stavu. Stav vlhkosti se pak dotváří v prvních sedmi letech stavby. Obzvláště první dva roky vlhkost stavby prudce klesá. Větrání pak představuje klíč k úspěšnému vyrovnání stavu vody a okolního prostředí. Bohužel v rámci úspor tepla se zejména v zimě větrá méně nebo vůbec, takže se brzy objevují problémy s plísněmi. Kromě dostatečného větrání bychom ještě měli kontrolovat stav domu, jestli někde nevlhne, případně odklízet sníh z částí, kde hrozí zavlhnutí domu (např. ploché střechy)

Rekonstruované části

Při rekonstrukcích se často zachovává zdivo, které se podřezává diamantovým kotoučem a následně se do něj vkládá izolace. Navazuje-li stará stavba na novou, je důležité oba celky hydroizolačně i staticky oddělit.
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Foto: Hoss
Hoss a.s. - stavby na zakázku Poslat poptávku