V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o cenu přivedení el. přípojky na pozemek a zateplení podlah podsklepeného starého domu.
Dotaz: Dobrý den, je vlastník el. sítě (ČEZ apod.) vázán přivézt na můj pozemek přípojku za jednotnou cenu i když se jedná o pozemek s chatou blízko lesa cca 300 m od vesnice, příjezd polní cestou. Musel bych koupit kus pole pro položení kabelu? Bylo by přivedení přípojky pouze těch 12500 Kč, nebo bych se musel podílet na ceně přivedení těch 300 m tedy řádově třeba 300-400 tisíc Kč?
Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří Stavba na pozemku: budova s číslem evidenčním Typ stavby: budova s číslem evidenčním Způsob využití: stavba pro rodinnou rekreaci
Naše odpověď: Podmínky výstavby elektrických přípojek jsou stanoveny zákonem č. 458/2000 Sb. a to v § 45 v bodu (2) písm. a) – c) a v bodu (3) (2) Elektrickou přípojku zřizuje na své náklady a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu provozovatel distribuční soustavy b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení (3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení
Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda uváděných 300 m je zastavěným územím či nikoliv. Podle charakteru území pak bude přípojka hrazena podle písm. a) nebo c). Koupě kusu pole pro položení kabelové přípojky by nebyla nutná. Po dohodě s majitelem pozemku by bylo kabelové vedení vedeno jako věcné břemeno
Další dotazy a odpovědi na téma 'Elektrická energie' najdete ZDE.
Elektrická přípojka
Dotaz: Dobrý den, snažím se zlepšit komfort v jedné místnosti ve sto let staré chalupě s metrovými zdmi. Místnost je podsklepena (sklep je nízký-není možné ho zateplit), rohová, směrovaná na severozápad. nyní je v polovině místnosti je dřevěná podlaha a stará dlažka. Místnost není nijak vlhká, ale prohřátí po zimě, kdy se chalupa neužívá je velmi dlouhé. Severní stěna , která směřuje do sadu vykazuje chlad i v parném létě. Mám v plánu vykopat podlahu a nahradit jí betonem. S místními radami jsem předpokládal složení :beton, hydroizolace, polystyren,beton. Je nutné použít u podsklepené místnosti hydroizolaci? Jsou rozumné dvě betonové desky na podsklepenou místnost? Je možné zvolit jednoduší složení podlahy? Komfort ve zbytku budovy, který je ale situován na jihovýchod, nepodsklepen a podlaha je vybetonovaná je dobrý. Dále přemýšlím o zateplení severní zdi zevnitř dřevovláknitou izolací-deskou. V tomto případě nevím, zda na desku nanést nějakou omítku, která povrch uzavře nebo ne. Děkuji. PH
Naše odpověď: Problém s chladnou místností ve „staré chalupě“ pramení ze způsobu užívání. Necháme-li přes zimu objekt vychladnout, pak setrvačnost chladu u „100cm“ zdi z kamenného nebo smíšeného zdiva je značná. Pokud objekt i v přechodném období (jaro) užíváme pouze nárazově (o víkendech) dojde k jeho prohřátí definitivně až přirozenou cestou – teplem okolního vzduch (tudíž nejdříve v květnu). Zmiňované vnitřní zateplení může urychlit čas pro zátop při nárazové návštěvě v zimě nebo na jaře. Paradoxně bude ale „stát v cestě“ teplu z venkovního vzduch v jarních měsících. Výslednou skladbu zateplené konstrukce je vhodné posoudit výpočtem na výskyt kondenzace uvnitř konstrukce a konstrukce by měla být do interiéru pro vlhkost otevřená (umožní odvětrání případného kondenzátu do interiéru – zóna kondenzace bude záviset na tloušťce a kvalitě zvoleného izolantu). Záměr s podlahou je třeba posoudit především z pohledu statického. Z dotazu není patrné, zda je strop klenutý. V každém případě doporučuji přizvat ke konzultaci statika. Zateplení takové konstrukce bude jistě prospěšné. K izolování vodorovných konstrukcí proti vlhkosti ve starých objektech je třeba přistupovat obezřetně. Spíše bych se přikláněl k tomu, ve starém domě ponechávat konstrukce propustné pro vlhkost nebo navrhnout provětrávání konstrukcí. Podle zkušenosti s vedlejší místností, kde zabetonování podlahy nevyvolalo postup vlhkosti do obvodových stěn, se zdá, že objekt nemá se zemní vlhkostí problémy. Další dotazy a odpovědi na téma 'Zateplování starších budov' najdete ZDE.
Stará chalupa
Dotaz: Dobrý den, jako firma jsme si pronajali vytápěné!! prostory dvou skladů a kanceláře , které jsou vytápěny jednak ústředním topením ( plynový kotel) a jednak plynovým zařízením ROBUR.. Majitelem jsme byli ubezpečení, že strop je zateplený. Po prvním měsíci po nastěhování jsme zjistili, že do skladů nejen prší, ale i stropem neskutečné protahuje. Po prozkoumání zateplení stropu jsme zjistili, že tam sice je naházená nějaká stoletá vata, ale nijak souvisle. Objekt se velmi těžko vytápí a dochází k velkým únikům tepla. S majitelem není řeč, tvrdí, že jsme věděli do čeho jdeme a že nemá peníze. Chtěla jsem se zeptat, zda existují nějaké předpisy, které by stanovovali, jak musí být izolován objekt, který je pronajímán jako vytápěný prostor a jestli by měla mít budova průkaz energetické náročnosti. Dále jestli máme možnost nějak se bránit, např. donutit majitele k opravě tím, že ponížíme nájem, nebo opravíme na vlastní náklady a poté započítáme s nájmem, nebo jiný způsob. Děkuji V
Naše odpověď: Předpisy, které stanovují požadavky na tepelně-izolační vlastnosti objektů existují. Takovýmto předpisem je zejména norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov-Požadavky. Tato norma stanovuje součinitele prostupu tepla ve W/m2.K pro budovy s převažující vnitřní teplotou 18-22 °C. Tato norma stanovuje hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro pasivní budovy. Pro střechy je stanoveno: Pro střechy strmé se sklonem nad 45° požadovaná hodnota 0,30 W/m2.K doporučená hodnota 0,20 W/m2.K Pro střechy ploché a šikmé požadovaná hodnota 0,24 W/m2.K doporučená hodnota 0,16 W/m2.K. Obdobné požadavky jsou stanoveny i na obvodové stěny a na podlahy.
Pokud objekty těchto hodnot nedosahují, žádný předpis nezakazuje jejich pronájem. Vše pak závisí na dohodě majitele s nájemcem a na podmínkách uvedených v nájemní smlouvě. Oprava střechy na vlastní náklady a možnost snížení nájmu opět závisí na dohodě s majitelem objektu. Pokud jsou v nájemní smlouvě uvedeny podmínky, které objekt nesplňuje, je možno od smlouvy odstoupit. Povinnost opatřit si průkaz energetické náročnosti budovy je stanovena pro budovy splňující podmínky uvedené v zákoně č. 406/2000 Sb. v platném znění a to v § 7 a 7a. Podrobnosti o vytápěné budově bohužel nejsou z Vašeho dotazu zřejmé. Další dotazy a odpovědi na téma 'Staveb k podnikání' najdete ZDE.
