Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Energetickým štítkům budov se nevyhneme

Datum vydání: 21.09.2012 | autor:

Návrh „Zákona o hospodaření s energií,“ který byl vetován prezidentem republiky, nakonec sněmovna odhlasovala a přehlasovala tak prezidentské veto. Původní zákon č. 406/2000 Sb., kterému mnozí říkají s nadsázkou „Zákon o  energetických štítcích budov,“ tedy bude skutečně změněn. Podle prezidenta v neprospěch vlastníků nemovitostí a realitního trhu.

Zákon č. 406/2000 Sb. a jeho změny

Energetické štítky (štítkování) budov jsou jen jednou ze součástí zákona č. 406/2000 Sb., který upravuje od roku 2.000 způsoby hospodaření s energiemi. Dosud se však tento zákon týkal jen okrajově bytových a rodinných domů. Zabýval se především novostavbami veřejných budov, pro které jsou energetické štítky od roku 2.000 povinné. Povinnost energetického štítkování se však nyní rozšíří na veškeré budovy!

Pokud tedy budete kupovat či prodávat jakoukoli nemovitost, budete se s energetickým štítkem setkávat čím dál častěji. Od roku 2015 do roku 2019 budou již stojící budovy, které jsou v provozu, postupně získávat průkazy energetické náročnosti podle celkové energeticky vztažné plochy. Od 1. ledna 2016 půjde o budovy se vztažnou plochou větší jak 1.500 m2, od 1.1. 2017 s plochou větší jak 350 ma od 1.1. 2018 s plochou menší jak 350 m2. Od 1.1. 2013 přitom musí mít zajištěn energetický štítek všechny nové budovy a budovy po přestavbách (včetně rodinných a bytových domů) a při prodeji jednotlivých bytů v bytových domech. Od 1.1. 2016 bude povinný energetický štítek i při pronájmu budovy či její části (třeba bytu v bytovém domě, kanceláře, …). A co víc, každých 10 let bude třeba energetický štítek obnovit. Při prodeji nemovitosti či její části (třeba bytu v bytovém domě) bude nutné předložit energetický průkaz nejpozději v den podpisu kupní smlouvy.

Původní znění zákona najdete například ZDE.

Změny v zákoně najdete například ZDE.

Použít můžete i vyúčtování za energie za poslední 3 roky

Na druhou stranu je zde však jistá benevolence. Pokud vlastník budovy nebude disponovat jejím energetickým průkazem, může použít vyúčtování dodávky elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky.

Bez měření spotřeby energie ani ránu

Bytový dům s ústředním vytápěním celého objektu musí být vybaven měřiči spotřeby tepla ve všech bytech.

Požadavek nulové spotřeby energie

Všechny nové budovy, které budou užívané a vlastněné orgány veřejné správy, by navíc měly mít od 1. 1. 2018 téměř nulovou spotřebu energie na vytápění. Jde o to, aby šla veřejná správa příkladem. Na druhou stranu však takový krok neúměrně zatíží státní rozpočet – donutí stát rekonstruovat veškeré budovy ve svém vlastnictví a také donutí k rekonstrukci vlastníky budov, které má stát v užívání.

U soukromých budov je tento požadavek „ošemetně zaobalen“ odkazem na kompetence státních orgánů, které schvalují rekonstrukce budov. Právě tyto orgány – nejčastěji stavební úřady – nařídí prováděcím právním předpisem opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy.

Jaká bude cena energetického průkazu a jaké sankce?

Nebyla stanovena žádná pevná (úředně určená) cena energetického průkazu budovy. Tabulky prostě na tuto službu neexistují. Čili jde o tržně orientovanou službu, která se řídí pravidly poptávky a nabídky. Pokud nyní prudce roste poptávka po službě, předpokládáme i nárůst ceny. Za průkaz energetické náročnosti (PENB) průměrného rodinného domu dnes zaplatíte od 3.000 do 6.000 korun. Poté, co se trh nasytí a zvedne se počet znalců nabízejících energetické posudky, lze opět předpokládat její pokles. Nyní je poskytováno 8.000 až 12.000 posudků ročně, lze však předpokládat roční nárůst až na 40.000 posudků.

Povinnost opatřovat budovy průkazem je na druhou stranu podpořena sankcemi. Hrozí pokuta až 100.000 korun. Výše pokuty bude posuzována individuálně.

Reakce na novelu

Reakce na změny zákona č. 406/2000 Sb. jsou poměrně rozpačité. kromě všeobecně známého názoru prezidenta Václava Klause, že si zákon vynucuje povinnosti na základě nejasné terminologie, se setkáme s dalšími vykřičníky. Kupující a nájemce nemovitostí dle nich zajímá především skutečná spotřeba energií a pravidelné platby, tyto údaje však nejsou na štítku uváděny. Ruce si však na druhou stranu mne především stavební sektor s cca 260.000 lidmi, které zaměstnává, nebo v něm podnikají. O lidech živících se stavebně poradenskými službami nemluvě.

Energetický audit

Vlastníci budovy, kterým může být také bytové družstvo či společenství vlastníků bytových jednotek, případně vlastník energetického hospodářství budovy, mají nově uloženu povinnost zpracovat pro svou budovu či energetické hospodářství energetický audit, pokud je celková průměrná roční spotřeba energie za poslední dva kalendářní roky vyšší než hodnota spotřeby energie, která byla stanovena prováděcím právním předpisem. Stejně tak je energetický audit povinný při větší změně dokončené budovy, kdy však nebyly splněné požadavky na energetickou náročnost budovy (dle § 7, odst. 5, písm. f).

Výsledky energetického auditu pak musí vlastník budovy či jejího energetického hospodářství předkládat Státní energetické inspekci. Z energetického auditu přitom vyplynou konkrétní opatření, která musí splnit, nebo alespoň jejich část, ve lhůtě stanovené rozhodnutím Státní energetické inspekce, pokud jde o organizační složky státu, krajů, obcí a příspěvkové organizace.

Energetický audit zahrnuje také Energetický posudek řešící možné způsoby snížení energetické náročnosti budovy a jejích zdrojů energií.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Energetickým štítkům budov se nevyhneme"

Buďte první a napište komentář k  "Energetickým štítkům budov se nevyhneme"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE