Exotické rostliny pro terasy a balkony

Granátové jablko (Punica granatum)
Tato subtropická rostlina vytváří keřík nebo stromek. Pochází ze Střední a Malé Asie, dostala se však již do celé jižní Evropy. Dokáže být totiž dekorativní nejen svými červenými květy, které po odkvětu plodí, ale také svými listy. Doba kvetení je poměrně dlouhá (od května do září), takže dokáže být zajímavý po několik měsíců. Květy odkvétají postupně, takže spolu s nimi se vytvářejí plody, které dozrávají koncem října. Bobule jsou poměrně velké a jsou zakončené kalichem. Šťáva z nich má příjemnou chuť i vůni. Obsahuje velké množství vitamínu C. Na zimu rostlina vyžaduje teplé přezimování, proto se přemisťuje z venku do místnosti bez mrazu. Ideální jsou teploty okolo 10 ° C. Na zimu rostlina shazuje listy, s jarem však začne obrážet. V tomto období je dobré rostlinu mírně seříznout. Od jara do léta bohatě zaléváme a hnojíme, v zimě zaléváme velmi opatrně, spíše aby substrát příliš nevyschl. V květnu po „zmrzlých mužích“ můžeme rostlinu přenést ven. Vhodnější je zpočátku polostín. Rostliny vypěstované ze semen ze zakoupených plodů obvykle nekvetou a tudíž ani neplodí.

Fíkovník smokvoň (Ficus carira)
Další rostlina, která vás za správnou péči odmění lahodnými plody je právě fíkovník. K vidění je v Asii a Středomoří, kde s oblibou ve volné přírodě zplaňuje. Roste jako keř se silnými větvemi, na nichž se z jara objevují tří až pětilaločnaté listy s hlubokými zářezy. Na první pohled fíkovník vůbec nekvete, avšak v paždí listů tvoří nenápadné džbánkovité květy. Po odkvětu tvoří malé plody známé jako fíky. Mají hruškovitý tvar a sklízíme je pouze zralé. Nezralé fíky mohou vylučovat mléko, které může způsobit žaludeční potíže. Pochutnáte si však na zralých plodech, které podle odrůdy buď zežloutnou nebo zfialoví. Podle toho je pak dužnina světlá nebo tmavě červená. Rostlina miluje slunné stanoviště v zákrytu před větrem. Od jara do léta rostlinu bohatě zaléváme a spolu se zálivkou rovněž jednou za 14 dní aplikujeme hnojivo. Na podzim rostlina obvykle shazuje listy. Na zimu není proto nutné světlé stanoviště. Ideální jsou však pro přezimování teploty bez mrazu. V tento čas zaléváme sporadicky. Fíky můžeme mít jak z přezimovaných plodů, tak i na podzim. Při změnách teplot po přenášení mohou snadno opadat. Kromě nádob lze s úspěchem fíkovník pěstovat ve studeném skleníku nebo na záhoně. Přestože dokáže přežít i mrazíky, na zimu ho raději zajistěte přikrytím.

Citrusy
Mezi známé rostliny, které se hodí pro letnění na terase, patří například citrus (Citrus limon), mandarinka (Citrus reticulata) a kumkvart (Fortunella margarita), pocházející z Asie. Krásou svých výrazných lesklých listů, opojnou vůní květů a následně větvemi osypanými plody si vás zcela získají. Pro citronovník jsou typické drobné trny rostoucí na větvích. Velké, silně vonící květy se objevují obvykle od června. Lepší je vybírat maloplodé odrůdy, které nasazují více květů a plodů. Mandarinky kvetou stejně jako citronovník od června drobnými, slabě vonnými květy. Později se tvoří jedlé a chutné plody oranžové barvy – mandarinky. Pro kumkvart jsou typické drobné, oválné, oranžové plody, které se vytváří z bílých, vonných květů. Oranžové plody jsou jedlé včetně slupky. Na zimu vyžadují tyto citrusovité rostliny chladné avšak světlé stanoviště bez mrazu. V létě je dobré umístit rostliny na slunném, teplém místě.

Oleandr (Nerium)
Byť je tato rostlina jedovatá, dokáže být velice půvabná. Domovinou je jí Středomoří, kde roste podél potoků. O tom svědčí fakt, že má rádadostatek vody. Bohaté kvetení proto zajistí bohatá zálivka. V misce, umístěné pod květináčem, by měla být stále voda. V zimě zaléváme mírně. Jinak rostlina miluje slunné stanoviště. Obvykle dorůstá výšky okolo 2 m. Při pěstování na terasách je lepší rostlinu na podzim ostříhat, aby nezabírala příliš místa, protože vyžaduje teplé přezimování při 5 – 10 ° C. Příliš teplé zimní stanoviště obvykle způsobuje, že rostlina špatně kvete. Na svých dřevitých stoncích nese úzké listy a jednoduchá nebo plné květenství složených z bílých, růžových či červených trubkových květů. Tyto květy jsou však jedovaté. Kvete od června do září. Milovníci této rostliny si přijdou na své, protože oleandr lze snadno a s úspěchem množit stonkovými řízky, jež zakořeňují ve vodě nebo vlhkém písku.

Levandule (Lavandula)
Další rostlina, která by na vaší terase neměla chybět je levandule. Pochází stejně jako oleandr ze Středomoří. Mnozí z nás si ji hned spojují s Francií, kterou tato rostlina symbolizuje a na kterou někteří cestovatelé s oblibou vzpomínají. Její opojná vůně a fialové klasovité květy oživí nejenom okrasnou nádobu, ale také záhon. Navíc po odkvětu můžete nechat tyto květy uschnout a použít je jako dekoraci ve váze nebo vám jednoduše postačí jejich vůně ve vonných polštářcích, které se ukládají do oblečení. Levandule roste keřovitě do výšky až 60 cm. Kromě fialového květenství, které vydrží kvést poměrně dlouho, stojí za zmínku šedozelené listy, které jsou ze spodní strany porostlé plstnatými chloupky. Levandulím se daří na slunném stanoviště, kde kvetou od července do srpna. Květenství navíc můžete podpořit seříznutím v březnu. Pokud se rozhodnete pěstovat rostlinu po celý rok v nádobě, na zimu je dobré vybrat jí stanovišti bez mrazu nebo rostlinu umístit do záhonu. Protože je rostlina citlivá na mráz, zajistěte jí zimní přikrytí.

Rozmarýna
Tato rostlina roste jako nízký keř nebo stromek a pochází ze Středomoří. Nejenže od května do června kvete blankytně modře, ale zdobí ji rovněž jehlicovité, úzké listy, které aromatický voní. Rostlina vyžaduje na zimu teplé přezimování při teplotě okolo 10 ° C na světlém stanovišti. Nesmí se nechat vyschnout. Na zimu neshazuje listy a je stále zelená. Po odkvětu se doporučuje rostlinu hluboce seříznout. Daří se jí na slunném stanovišti a v době vegetace není citlivá na vyschnutí. Kromě keříku či stromku jsou k dostání i převislé druhy, které výborně vyniknou v závěsné nádobě.

Juka (Yucca elephantipes)
Tato palmám podobná rostlina pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Je to oblíbená pokojová rostlina, která však miluje letní pobyt venku, takže terase neodolá. Pokud není možné rostlinu přenést od května ven, je nutné jí zajistit alespoň pravidelným větráním čerstvý vzduch. Existují 2 odlišné typy juky: s kmínkem, z něhož vyráží růžice dlouhých, převislých, mečovitých listů, a juka bez kmínku, která se skládá z jediné listové růžice. Listy mají tmavě zelenou barvu. Pro pěstování je ideální slunné stanoviště a od jara do léta bohatá zálivka. V zimě, kdy je rostlina umístěna v bytě špatně reaguje na přelití a příliš teplý vzduch.