Jak chránit stromy, stromky a keře před sněhem, mrazem, ale i zimním sluncem?

Mrazivé počasí bez sněhové nadílky je nejčastější v nižších polohách (do 150 metrů nad mořem) a právě v těchto oblastech mívají dřeviny delší vegetační dobu, čili dříve nakvétají a později upadají do spánku (období vegetačního klidu). Zimy zde začínají jako deštivé a náhlý mráz zde dřeviny vždy překvapí, jelikož chybí právě sněhová pokrývka. Je zde proto třeba věnovat péči ochraně dřevin větší než ve vysoce položených oblastech. Navíc se podle nadmořské výšky liší i volba odrůd a právě do nížin se volí nejčastěji odrůdy choulostivější.

Též mokrý, těžký sníh, obzvláště když namrzne, může spáchat mnoho nenapravitelných škod, které již mnohdy není možné napravit (např. sloupovité jehličnany). Ochrana je přitom jednoduchá, stačí dřeviny svazovat, tedy ty, u kterých je to možné. Svazujeme především jehličnany, nejprve je ale zbavíme uvnitř koruny nánosů starého jehličí. Zatížilo by poté, co by nasáklo vodu, spodní větve a ty by se nám mohly vysunout z úvazu.

Mrazivé počasí bez sněhové nadílky je nejčastější v nižších polohách (do 150 metrů nad mořem) a právě v těchto oblastech mívají dřeviny delší vegetační dobu, čili dříve nakvétají a později upadají do spánku (období vegetačního klidu). Zimy zde začínají jako deštivé a náhlý mráz zde dřeviny vždy překvapí, jelikož chybí právě sněhová pokrývka. Je zde proto třeba věnovat péči ochraně dřevin větší než ve vysoce položených oblastech. Navíc se podle nadmořské výšky liší i volba odrůd a právě do nížin se volí nejčastěji odrůdy choulostivější.

Též mokrý, těžký sníh, obzvláště když namrzne, může spáchat mnoho nenapravitelných škod, které již mnohdy není možné napravit (např. sloupovité jehličnany). Ochrana je přitom jednoduchá, stačí dřeviny svazovat, tedy ty, u kterých je to možné. Svazujeme především jehličnany, nejprve je ale zbavíme uvnitř koruny nánosů starého jehličí. Zatížilo by poté, co by nasáklo vodu, spodní větve a ty by se nám mohly vysunout z úvazu.

Vůči mrazu jsou nejnáchylnější jehličnany žlutolisté, kterým též vadí silnější průvan, o mrazových kotlinách nemluvě. Tyto dřeviny chráníme i před silným větrem, ale též prudkým sluncem. Ideální je tyto dřeviny obalit zákrytem z pytloviny, chvojí, netkané textilie či rohože. Materiál musí být vzdušný, jinak se budou pod ním tvořit plísně a dřeviny začnou hnít.

Pokud chceme ochránit dřeviny tvaru nikoli sloupovitého, ale naopak deštníkovitého apod., musíme sníh setřásat. Pokud však sníh na větvích namrzne, je třeba použít podpěry větví, nejlépe již preventivně, tedy ještě předtím, než se to stane. Tyto podpěry pomohou i jehličnanům s převislými větvemi, stejně jako stromkům polokulovitého tvaru koruny na vyšším kmínku. V tomto případě by dokonce mohl být vyvrácen celý stromek.

Obzvláště u ovocných dřevin je též dobré očistit kmínky od staré borky (např. drátěným kartáčem), kdy kolem stromku rozložíme igelit či plátno a borku později spálíme. Nakonec kmínky opatříme vápenným nátěrem, který funguje jako desinfekce a zároveň ochrání stromky před prudkým sluncem.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com