Sdílet
 

Jak hnojit živé ploty

Datum vydání: 10.03.2014 | autor:

Stejně jako si většina z nás nedokáže představit zahradu bez okrasných květin a solitérních okrasných dřevin, jsou i okrasné živé ploty tradičně oblíbeným doplňkem zahrad, jejich dělítkem od okolí, ovšem i prvkem, který pomáhá utvářet geometrii zahrad a členit je na jednotlivé zóny. Většinu živin si berou rostliny z půdy a právě hnojením doplňujeme živiny, které nedokázaly načerpat přirozenou cestou. Každá půda se časem vyčerpá, nebo je na některé živiny prostě chudá už jen ze své podstaty (vlastnosti půdy, lokalita, konkrétní výsadba na pozemku, …). Většina rostlin (a nejen okrasných) by sice dokázala přežít na „dobrém“ stanovišti i bez hnojení, ovšem právě hnojením udržíme rostliny ve skvělé kondici a dostaneme od nich, co očekáváme, a to mnohem rychleji. 

Výsadba živého plotu Výsadba živého plotu
Výsadba živého plotu
Výsadba živého plotu Výsadba živého plotu
Výsadba živého plotu

Hnojení při výsadbě živého plotu

Živé ploty vysazujeme buďto jako prostokořenné, nebo v kořenových balech. Prostokořenné dřeviny sice můžeme hnojit již při výsadbě včetně výsadby podzimní, ovšem volíme hnojiva, která do půdy uvolňují živiny postupně a nemohou popálit kořínky. V opačném případě je lepší hnojit až za rok, kdy jsou již kořeny dostatečně prorostlé (někdo dokonce vyloženě doporučuje hnojit až v příštím roce). Hnojivo zapravíme při výsadbě co nejblíže ke kořenům.

I po výsadbě se v prvním roce vyvarujeme hnojivům, která by mohla rostlinu popálit a pokud máme k dispozici právě je, musíme je dostatečně zředit (raději více než méně – například řidší složku nakvašeného drůbežího trusu - čím více vody, tím lépe). 

Kontejnerované dřeviny, které vysazujeme na podzim, přihnojíme až na jaře a pokud je vysazujeme na jaře, počkáme dokud kořínky neprorostou kořenovým balem do volné půdy. Dřívější hnojení by nemělo žádný efekt a živiny by byly od kořenového balu postupně odplaveny a dusík by se jen zbytečně uvolňoval do ovzduší. Jestliže přesto pohnojíme, měli bychom použít mulč, která zakryje půdu.

Pokud zakládáme živý plot na méně kvalitní půdě, hnojíme vždy bez ohledu na to, zda vysazujeme prostokořenné či kontejnerované dřeviny. Platí to především pro půdy kamenité a písčité, ovšem musíme volit pomalu rozpustná hnojiva. A samozřejmě nezapomeneme na základ - kvalitní kompost!
Stříhaný živý plot Stříhaný živý plot
Stříhaný živý plot

Pravidelné hnojení stříhaných živých plotů

Živé ploty volně rostoucí nemají takové nároky na hnojení jako ty stříhané. Stříhané živé ploty hnojíme pravidelně (listnaté i jehličnaté, stálezelené i opadavé) včetně oblíbených - ovšem u nás až zbytečně přeceňovaných tújí (zeravů, Thuja). Pro živé ploty volíme hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Pokud volíme hnojiva vyráběná průmyslově, jsou vhodná ta s obsahem močoviny, ledku či guana. Pokud bychom dřeviny pouze zastříhávali a nehnojili, postupně by slábly a řídly a ztratily by svou funkci hustého živého plotu. Poměrně nevhodné je volně rozhozené hnojivo, pokud je přece jen chceme použít, je potřebná okopávka či alespoň navrstvení mulče, aby se dusík neuvolňoval bez užitku do ovzduší. Zároveň platí, že by se mělo přihnojování doplňovat s pěstebními řezy, navazovat na sebe. Pokud rostliny seřízneme, pohnojíme je, aby lépe a hustě obrostly.

Drůbeží trus a guano

Vynikajícím hnojivem je drůbeží trus, který smísíme s podílem vody (odhadem, v tomto případě nevytváříme řídký roztok či kaši) a necháme 2 až 3 týdny kvasit. Poté vybereme hustější část nakvašeného hnojiva a přimísíme do kompostu, zatímco řidší nakvašenou složku naředíme dostatečným množstvím vody, aby hnojivo rostliny (respektive jejich kořeny) nepopálilo. Obdobně zacházíme i s netopýřím trusem (guanem). Pokud máme na půdě netopýry, určitě si jejich trusu musíme vážit jako skutečného pokladu, stejně tak jako je cenné to, co se nám lepí na podrážky ve výběhu pro drůbež. Toto kvalitní hnojivo tak získáváme zdarma!
Chlévský hnůj Chlévský hnůj
Chlévský hnůj
Kompost Kompost
Kompost

Hnojení živých plotů během sezóny

Okrasné dřeviny živých plotů zásadně hnojíme vždy, když je stříháme! Správně založený živý plot vždy vyžaduje správný řez a dostatek živin. Pokud naopak necháváme živý plot růst volně a netvarujeme jej, můžeme omezit i hnojení.

V první polovině sezóny (vegetačního období) přihnojujeme hnojivy s běžným obsahem živin, ovšem od září buďto zcela přestaneme hnojit, nebo použijeme hnojiva, která jsou přímo určena k podzimnímu hnojení (například hnědý Kristalon). Tato hnojiva mají vyšší obsah draslíku (K). Draslík brzdí na rozdíl od dusíku růst, ukončuje vegetaci rostlin a urychluje vyzrávání rostlinných pletiv, čímž rostliny připravuje na zimu. Takto pohnojené dřeviny okrasných plotů budou odolné vůči mrazům a bez viditelných škod nám přezimují. Pokud rostliny nakoupíme a vysadíme na jaře, je podzimní hnojení draselným hnojivem vyloženě nezbytné. Dále je toto hnojení nezbytné v místech, kde přichází zima nečekaně, je tuhá a nebo v mrazových kotlinách.

Základem hnojení jsou samozřejmě hnojiva organická jako vůbec u všech druhů rostlin – z nich pak především chlévská mrva a kompost. Kompost lze přidávat po celý rok, chlévská mrva je ale v případě okrasných dřevin trochu problematická. Proto je u nich lepší jarní aplikace koňského a ovčího hnoje smísených s kompostem, případně přímé vpravení hnoje králičího.
Řez živého plotu Řez živého plotu
Řez živého plotu
Aplikace listového hnojiva Aplikace listového hnojiva
Aplikace listového hnojiva
Pravidelné hnojení živého plotu je dáno tím, že rostliny natěsnané na malém prostoru spolu stále soupeří o živiny. Kompost, organické a nebo minerální hnojivo přidáváme do půdy (třeba i střídavě) dvakrát ročně, vždy na jaře a na začátku léta. První hnojení provedeme na začátku vegetačního období (v březnu až dubnu). Použijeme hnojiva, která pomalu uvolňují dusík (třeba močovinu o koncentraci 0,25 - 0,5 kg na 25 metrů délky živého plotu). Druhé hnojení provádíme od června do konce července a použijeme dusíkaté hnojivo s menším obsahem dusíku (uvolňuje se lépe a rychleji – např. dusičnan amonný s vápencem, který obsahuje 27% nebo 15% dusíku). Na konci léta již nepřihnojujeme, dozrávají rostoucí výhony a v zimě nesmí omrznout. Jinak lze během vegetace též hnojit menší koncentrací hnojiv rozpustných ve vodě, pozor ale na sedlinu na dně nádoby – mohla by rostliny popálit, musíme stále a důkladně míchat a používat opravdu nízkou koncentraci. Mladší výsadby hnojíme méně a opatrněji než živé ploty v pokročilém stádiu růstu. 

Pokud použijeme hnojiva granulovaná, která se zapravují ke kořenům, nezapomeňme, že existují i specializovaná hnojiva listová. A ta jsou vhodná právě k hnojení okrasných dřevin. Okamžitě povzbuzují růst a vylepšují kondici rostlin během vegetačního období. Vyloženě jim pomohou třeba po krupobití, silných větrech a nebo při masivnějším napadení dřevin listovými chorobami či škůdci. Dlouhodobý úbytek listové plochy vždy vede k oslabení dřeviny – klesá objem a kvalita fotosyntetických procesů, které jsou přirozenými zásobníky rostlin potřebnými zásobními látkami. Listová hnojiva též doplňují rostlinám konkrétní mikroprvky - vápník, železo či měď, jejichž nedostatek způsobuje výrazné změny v olistění a růstu. 
Zálivka živého plotu Zálivka živého plotu
Zálivka živého plotu

Zálivka živého plotu

Za delšího sucha je třeba zalévat nejen nedávno vysazené, ale i starší živé ploty. A nežádoucímu či rychlému vysychání půdy zabráníme stále obnovovanou vrstvou mulče. Živý plot je třeba pravidelně zalévat hlavně po výsadbě a teprve po dvou až třech letech můžeme říci, že se nám ujal. A ž tehdy začínáme s výchovnými řezy pro dosažení hustého vzhledu živého plotu.
Panašované listy cesmíny Panašované listy cesmíny
Panašované listy cesmíny
Tvarování živého plotu z jehličnanů Tvarování živého plotu z jehličnanů
Tvarování živého plotu z jehličnanů

Specifické požadavky dřevin s barevným a panašovaným olistěním

Dřeviny s barevnými a panašovanými listy vždy vysazujeme na dostatečně světlá místa – právě sluneční záření podpoří výraznost vybarvení. Pomůže též draslík, naopak je na škodu vysoký obsah dusíku. Barevnost listů těchto dřevin je sice dána geneticky a je tedy trvalá, ovšem právě výraznost zabarvení ovlivníme prosluněným stanovištěm a hnojivem.

Hnojení jehličnanů

Jehličnanům vyhovuje nižší pH, což odpovídá pH půdy jejich stanovišť ve volné přírodě. Výsadbu jehličnanů proto doplníme výsadbou jiných kyselomilných rostlin a hnojíme je společně. Prodávají se i speciální hnojiva pro jehličnany, která obsahují především vhodný poměr dusíku povzbuzujícího růst, ovšem i takzvanou hořkou sůl (hořečnaté a draselné soli). Ta brání a také zastavuje již probíhající reznutí a opadávání jehlic.

Kyselomilné rostliny

Především rododendrony, azalky, pierisy a magnólie vyžadují kyselou půdu a speciální hnojiva jim určená mají upraven poměr živin přesně pro ně. Zásadně tyto rostliny nehnojíme běžnými hnojivy, to je už lepší nehnojit je vůbec. 
Živý plot Živý plot
Živý plot

Moderní minerální hnojiva

U minerálních hnojiv vždy záleží na tom, kdy a jak dovedou konkrétní dřeviny přijímat živiny. A důležité je též, aby se živiny nevyplavily spolu s vodou. Vodu pomůže udržet v půdě spolu s živinami mulč, případně též můžeme ke kmínkům přihrnout čerstvý kompost.

Mezi moderními hnojivy najdeme i přípravky, které nabídnou živým plotům veškeré potřebné živiny (od základních stavebních prvků NPK až po bohatou škálu mikroprvků). Prodávány jsou v podobě drobných granulek opatřených speciálním povlakem (vrstvou rostlinné pryskyřice), který zaručí, že se živiny nevyplavují a uvolňují se postupně. Množství uvolněných živin se řídí teplotou a vlhkostí půdy, což přesně odpovídá i požadavkům rostlin. Rostliny pak mohou čerpat živiny postupně po celé vegetační období a v množství, v jakém je potřebují. Hnojivo je sestaveno tak, že stačí hnojit jen jednou na začátku vegetačního období konkrétního roku a živiny se postupně uvolňují po dobu šesti měsíců. Hnojivo zapravíme do půdy mělce pod povrch (potřebnou dávku na m2 plochy) a poté nahrneme na tuto plochu mulč a nebo čerstvý kompost.

Tato hnojiva jsou šetrná k životnímu prostředí, jelikož živý plot spotřebuje 80 až 90 procent živin v nich obsažených. Po zapravení hnojiva do půdy dojde k narušení pryskyřičného obalu vodou, která proniká do granulek a rozpouští jednotlivé prvky na směs. A právě rychlost uvolňování živin je ovlivněna teplotou (viz výše). Za optimálních teplot v době značného růstu je zajištěn dostatečný přísun živin a naopak, pokud teploty klesnou, živiny se uvolňují méně.

Hned po vpravení tohoto hnojiva do půdy je třeba rostliny důkladně zalít. Pokud po půl roce najdeme v půdě nadále barevné kuličky, jsou to již jen zbytky pryskyřičných obalů. 

Význam mulčování okrasných dřevin

Pokud chceme udržet povrch kolem sazenic bez plevele a zároveň bránit půdě ve vysychání, je vhodné mulčovat drcenou borovou kůrou. Nesmíme ale zapomenout, že při rozkladných procesech borky se růst dřevin zastavuje, jelikož dochází k zvýšenému odčerpávání dusíku (je nezbytný pro mikrobiální rozkladné procesy). Pro mulčované porosty je ideální listová výživa a nebo přímé podávání tabletových či obalovaných hnojiv ke kořenům již při výsadbě živého plotu. Nejčastěji se mulčuje malou vrstvou (5-8 cm) drcené a částečně rozložené mulčovací kůry. Pod ni se podkládá mulčovací plachetka či mulčovací rohož (na svažitém terénu).
Živý plot Živý plot
Živý plot

Hnojivo s mykorhizními houbami

V půdě jsou prospěšné mikroorganismy a houby běžně přítomné, pokud však chceme půdě pomoci, můžeme do ní vpravit prospěšné mykorhizní houby spolu s průmyslově vyráběnými organickými hnojivy, jejichž jsou součástí. Takové hnojení je ideální při výsadbě živého plotu. Mykorhizní houby pomáhají půdě s hospodařením s vodou. Žijí v symbióze s kořeny rostlin a několikanásobně zvětšují jejich povrch. Pomocí vláken přijímá houba vodu a živiny (především minerální látky), které předává rostlině. Na oplátku získávají mykorhizní houby od rostlin uhlohydráty, které jsou nezbytné pro jejich růst. Obzvláště za suchého počasí nám mykorhizní houby prokážou velkou službu a sníží nároky živého plotu na závlahu. Hnojivo s mykorhizními houbami je dobré zapravit do půdy při výsadbě živého plotu a poté každý další rok 2x za vegetační období. Byť je tento způsob hnojení znám jako ideální výživa zeleniny, hodí se v podstatě pro veškeré rostliny včetně dřevin živých plotů. Ovšem pozor, výsadba živých plotů s mykorhizou má svá přesná pravidla.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Jak hnojit živé ploty"

Buďte první a napište komentář k  "Jak hnojit živé ploty"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE