Sdílet
 

Jak hospodařit s dešťovou vodou

Datum vydání: 01.06.2017 | autor:

V posledních letech můžeme sledovat střídající se období extrémního sucha s přívalovými dešti. První jev způsobuje značné úbytky zásob pitné vody, druhý pak celou řadu nepříjemností v podobě lokálních povodní. Návratu k přirozenému koloběhu vody v přírodě by mohlo pomoci hospodaření s dešťovou vodou, respektive její zachycování a následné zasakovaní do okolní půdy. Alternativou může být i retence srážkové vody, její pročištění a následné regulované vypouštění. Konkrétní řešení pomůže navrhnout projektant anebo specializovaný dodavatel zasakovacích a retenčních nádrží.

Normy a směrnice

Regulaci a hospodaření se srážkovou vodou dnes stanoví předpisy pro ochranu životního prostředí a další normy, které se uplatňují jak při nové výstavbě, tak i přestavbách a úpravách starší zástavby. Srážkové povrchové vody dle nich nelze volně vypouštět do kanalizace, anebo nechat je libovolně vsakovat. Například norma TNV 759011 stanoví kdy, odkud a kam lze srážkové vody odvádět bez omezení, jaké parametry je třeba dodržet, kdy je třeba nasadit zařízení pro předčištění. Užíváním dešťové vody totiž nesmí docházet k ohrožování kvality pitné vody ani ke kontaminaci půdy a podzemních vod. Norma ČSN 759010 se zase týká návrhů, výstavby a provozu vsakovacích zařízení srážkových vod. Stanovuje postupy a pravidla provádění geologického průzkumu, na základě kterého se pak provádějí výpočty parametrů vsakovacích objektů.

Shromažďování

Srážkovou vodu lze shromažďovat z plochých i sedlových střech, z velkých zpevněných ploch, jako jsou například dlážděné dvory či velká parkoviště, a v neposlední řadě i ze silničních ploch. Pro účinný a bezpečný odtok dešťových srážek z plochých střech lze použít gravitační nebo podtlakové odvodňovací systémy, jako je například Wavin QuickStream. Jeho střešní vtoky jsou navrženy tak, aby se do systému (při návrhové srážce) nedostal vzduch, a mohl tak vzniknout podtlakový efekt, který zajistí účinný a bezpečný odtok dešťových srážek. K odvodňování zpevněných ploch zase slouží liniové odvodňovací systémy. Vybírat přitom lze ze široké nabídky polymerbetonových odvodňovacích žlabů pro téměř všechny zatěžovací způsoby. Dle předpisů o hospodaření s vodou by se srážková voda neměla míchat s odpadními vodami, ale měla by vést speciálně vedenou dešťovou kanalizací, kterou lze realizovat například s využitím potrubního systému KG 2000 v kombinaci se šachtami Tegra. 

Čištění

Ještě předtím, než přistoupíme k hlavní fázi hospodaření s dešťovou vodou, tedy k samotnému zasakování, je nutné si uvědomit, že srážková voda absorbuje na své cestě ze střech a silničních povrchů celou řadu nečistot. Protože je nutné zdroje podzemní vody chránit, vstupují do hry systémy předběžné úpravy. V závislosti na druhu znečištění může být v takovém systému zakomponována filtrační šachta pro zachycení hrubých nečistot, separační šachta a šachta sedimentace písku k odfiltrování nejjemnějších plovoucích a unášených částic. Dešťová voda také může obsahovat různé chemické, ropné nebo jiné nebezpečné látky. K jejich odstranění slouží například odlučovače Certaro NS, které dokáží odolat plnému dopravnímu zatížení bez nutnosti ochranného obetonování a vydrží velkou provozní zátěž.

Zasakování

Pokud je dešťová voda zbavena nečistot, může se - v závislosti na místních geologických podmínkách a územně plánovacích požadavcích - nechat lokálně vsakovat nebo zadržovat a regulovaně vypouštět do kanalizace. Existují různá vsakovací zařízení, jako jsou nádrže, příkopy nebo tunelové systémy a vsakovací šachty. Zařízení se také mohou kombinovat. Jaký způsob likvidace vybrat z pohledu geologie stanoví závěry geologického posudku, který je prvním krokem při řešení odvodu dešťové vody. Výsledky vsakovacích zkoušek určí, zda je pozemek pro zasakování vhodný. Na těchto podkladech projektant vybere, jaký typ a konstrukci zasakovací nádrže lze nejlépe použít, a jaký bude mít objem. Při výběru je potřeba brát v úvahu nutnost výkopových prací, snadnost instalace, čištění a kontroly. Příkladem mohou být akumulační boxy Wavin Q-Bic, které jsou vyrobeny z čistého polypropylenu. Boxy jsou modulovatelné, takže je lze jednoduše poskládat do takového tvaru, který vyhovuje daným podmínkám. Jsou vhodné tam, kde je požadavek na možnost čištění a revizi systému. Oproti betonovým konstrukcím není potřeba žádné vysoušení, vyžaduje také méně výkopových prací. Objem jednoho boxu činí 0,432 m3 a skládáním lze vytvořit požadovaný objem. Systém lze použít i pod plochy s dopravním zatížením. Konstrukce tohoto boxu umožňuje navíc osadit revizní šachtu a provádět revizi a čištění téměř celého systému. Vsakovací boxy jsou obaleny geotextilií a uloženy do štěrkového obsypu. Tyto boxy lze použít jak k zasakování, tak i k retenci dešťové vody. 

Za provoz těchto zařízení nese vždy odpovědnost vlastník budovy nebo objektu. Při výběru řešení, jak srážkové vody regulovat, je potřeba mít na paměti všechny výhody, které využití dešťové vody přináší. Chovejme se šetrně a hospodárně k našemu životnímu prostředí, voda je nenahraditelná.
WAVIN Ekoplastik s.r.o.

WAVIN Ekoplastik s.r.o.

Kostelec nad Labem, Rudeč 848, 277 13
Tel: 596 136 295
Web: http://www.wavin.cz
E-mail: info.cz@wavin.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

WAVIN Ekoplastik s.r.o.

Kostelec nad Labem, Rudeč 848, 277 13
Tel: 596 136 295
Web: http://www.wavin.cz
E-mail: info.cz@wavin.com

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak hospodařit s dešťovou vodou"

Buďte první a napište komentář k  "Jak hospodařit s dešťovou vodou"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE