Jak kontrolovat a udržovat topný systém

Zdá se vám, že vaše radiátory méně topí?

Pokud se vám zdá, že radiátory méně topí, může jít o špatně seřízenou regulaci nebo nedostatečně odvzdušněné radiátory, případně nedostatek teplonosného média v topném systému. V těchto případech je nutné zasáhnout okamžitě, jelikož náklady na vytápění by letěly raketově vzhůru. Nejekonomičtější provoz zajistí pouze perfektně udržovaná, seřízená a čistá topná soustava. Všude se stále přetřásá potřeba zateplení domů, ale na topnou soustavu se mnohdy zapomíná, jako by měla fungovat věčně bez jakéhokoli zásahu.

Odvzdušnění radiátorů

Odvzdušnění provádíme i kdykoli během topné sezóny, nejen před jejím zahájením, kdykoli máme pocit, že radiátory topí méně. Už jen na dotek je v tomto případě zřejmé, že se v zavzdušněném radiátoru teplo nerozprostírá rovnoměrně. Každý moderní radiátor má odvzdušňovací ventil. Na správný postup odvzdušnění radiátorů je dobré zeptat se topenáře nebo firmy, která topnou soustavu montovala.

Nejčastější postup odvzdušnění radiátorů je velmi jednoduchý. Nejprve do topné soustavy dopustíme vodu tak, aby tlak v topných rozvodech překročil předepsaný provozní tlak o cca 20 až 50%. Poté odvzdušňujeme radiátory pomocí odvzdušňovacího ventilu. Poté, co z něj přestane vycházet vzduch a ventil přestane syčet, z něj začne volně vytékat voda. V takovém případě ventil opět uzavřeme. Doporučuje se začít od nejníže položených radiátorů a skončit u těch nejvýše položených. U odvzdušňování radiátorů se vedou spory, zda by při něm nemělo být spuštěno oběhové čerpadlo, zda je vhodnější odvzdušňovat za studena či zahřáté radiátory. Ať už se rozhodnete jakkoli, je princip jasný – dostat z radiátorů nežádoucí vzduch pryč. Někdy je třeba odvzdušňování i několikrát opakovat, než se všechen vzduch ze soustavy uvolní ven. Pod otevřeným ventilem samozřejmě držíme dostatečně velkou nádobu na unikající tekutinu.

Po odvzdušnění prověříme množství vody v systému a tlak a případně vodu dopustíme, čímž se i zvýší provozní tlak. 

Mokré skvrny

Topnou soustavu bychom též měli prohlížet, zda někde nevznikla prasklina, nebo zda není některý spoj špatně dotažený. Prvním krokem je vždy kontrola topných těles. Především nesmí z radiátorů nikde kapat voda. Poznáme to podle provlhlých či mokrých míst na podlaze pod radiátory. Pokud je najdeme, přizveme topenáře – tady naše kompetence končí. Pokud jen špatně těsní některý spoj (nejčastěji napojení potrubí na radiátory, ostatní spoje bývají svařované), mnohdy jej stačí pouze dotáhnout. V opačném případě opět přizveme topenáře.

Kontrola tlaku

Po celou topnou sezónu kontrolujeme tlak topné soustavy. Jestliže dojde k jakýmkoli nevysvětlitelným výkyvům, musíme hned jednat. Pokud se tlak rychle snižuje, znamená to, že voda pravděpodobně někde uniká. Pokud dochází k pozvolnému či rychlému nárůstu tlaku, může dokonce jít o nebezpečnou situaci způsobenou poruchou ventilu přívodní vody, nebo také vnitřním poškozením bojleru, který slouží k ohřevu teplé užitkové vody a voda z něj začala unikat do topného systému (tlak může v soustavě za několik dní či hodin stoupnout i o 150% oproti předepsanému tlaku provoznímu).

Čištění a kontrola dalších prvků

Čistíme radiátory od prachu a jiných nečistot, kontrolujeme správnou funkčnost čerpadla zajišťujícího nucený oběh vody v soustavě, kontrolujeme termostat a další ovládací či zabezpečovací prvky a čistíme filtr umístěný na přívodu vratné vody. Kontrolu vyžadují i pojistné ventily na kotlích, které jsou významným prvkem ochrany topného systému.

Kontrola topení odborníkem

Pravidelnou kontrolu topení odborníkem vždy spojíme se servisní prohlídkou, čímž předcházíme haváriím. Čistá a udržovaná topná soustava navíc představuje i nižší spotřebu paliva a delší životnost jednotlivých komponentů topného systému. 
Nezbytné jsou též roční revize plynových a elektrických kotlů. Jde o poměrně nebezpečná zařízení a proto byla tato povinnost vsunuta do legislativy. Plynem se můžeme otrávit, elektřina nás též účinně umlčí. Obzvláště kondenzační plynový kotel musí mít navíc správně seřízené spalování a musí být pravidelně čištěn. Pokud je kotel špatně seřízen, nebo není zajištěna dostatečná výměna vzduchu či odtah spalin, může dojít k uvolňování životu nebezpečného oxidu uhelnatého. Čili zabít nás nemusí zrovna palivový plyn, ale i zplodiny. Oxid uhelnatý je o to nebezpečnější, že jej necítíme, nezapáchá. Jestliže chcete mít přehled o stavu vzduchu v bytě, lze si pořídit čidlo, které signalizuje únik oxidu uhelnatého. A pozor, na proudění vzduchu v interiéru má zásadní vliv i výměna oken. Pokud jste měnili okna, může se stát, že se dříve snadno odvětrané malé množství oxidu uhelnatého začne v interiéru hromadit, nebo bude v interiéru umístěný kotel rychleji odsávat vzduch a tedy i kyslík. Nejlepší je, když má kotel sání vzduchu zvenčí. Do plynového ani elektrického kotle vůbec nezasahujte, vše nechte na odborníkovi!

Chemické přípravky v teplonosném médiu

Především vápník a hořčík ve vodě jsou nebezpečné pro topné systémy, zkracují jejich životnost. Teplonosné médium je proto třeba chemicky upravit, aby se minerální látky v soustavě nesrážely a neusazovaly. Tvorba usazenin a inkrustů může způsobit omezení průtoku soustavou, trubkovými hady i tepelnými výměníky. Sníží se tak výkon a účinnost topné soustavy. Nabízena je široká škála čistících čerpadel a chemických přípravků, které jsou pro tyto účely vyvinuté. Usazeniny lze dokonce i chemicky odstraňovat. Doporučuje se začít s nižšími koncentracemi chemikálií a čištění sledovat.

Co dělat, když v zimě nevytápíte

Pokud je teplonosné médium směsí vody a kvalitní nemrznoucí kapaliny v dostatečném poměru, nemusíme dělat vůbec nic, prostě například chalupu pouze opustíme. Pokud je ale v topném systému pouze voda, musíme ji nekompromisně vypustit a výpustní kohout necháme otevřený!

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com