Sdílet
 

Jak na bonsaje? Jednu si pořiďte a uvidíte, radí jihočeský bonsajista

Datum vydání: 14.07.2015 | autor:

Pokud chcete s uměním bonsai-kai začít i vy, možná vám k základní orientaci v problematice pomůže svými neotřelými postřehy z praxe dlouholetý bonsajista z Českého Vrbného, Ing. Martin Zimandl.

Ing. Martin Zimandl při tvarování bonsaje Ing. Martin Zimandl při tvarování bonsaje
Ing. Martin Zimandl při tvarování bonsaje

Živí vás to, nebo je to spíš relax?

S pěstováním bonsají jsem začal od svých sedmi, takže už je to třicet let. Měl jsem v životě dva koníčky. Rybaření a bonsaje. A vzhledem k tomu, že mě ryby začaly živit – což mě pěkně štve – tak nechci, aby mě začaly štvát ještě ty bonsaje. Je to hodně tvrdě řečeno, ale tím, že vás něco živí a víte, že „musíte“, tak je to hrozný. Takže bonsaje jsou pro odreagování.

Kolik máte teď asi bonsají. Je pravdou, že každá má svůj příběh?

To opravdu nevím. Desítky, asi tak padesát, sedmdesát? A příběh má. Já mám například tu velkou výhodu, že svou úplně první bonsaj mám do dneška. Což se ne každému podaří. Ale připouštím, že za tou první bonsají následuje dlouhá řada nepovedených kousků a mrtvol. A kdo pěstuje bonsaje, a říká, že mu zatím žádná nechcípla, tak buď kecá, nebo nepěstuje bonsaje. Vždycky se něco nepovede…

Co činí bonsaj bonsají?

Rostlina a miska, to je základ. Buď jsou v zájemné harmonii, pak je to docela povedený kousek. Nebo nejsou v harmonii a je to míň povedený kousek, nebo jsou v totální disharmonii, a pak je to úplně nepovedený kousek. Ta bonsaj se stane bonsají tehdy, když ty věci správně skloubíte dohromady. Ne každého to osloví, každá znalec na to může mít jiný názor… ale bonsaje - to je velice individuální umění. A stejně jako jsou dobří a špatní malíři, tak jsou i dobří a špatní bonsajisté.

Do jaké míry je opravdu zásadní výběr misky?

Ta barva a tvar té misky to zjednodušeně celé dotváří. Roli hraje hlavně barva misky – ve vztahu k druhu dřeviny a nebo k barvě toho stromu. A svou roli hraje také původ misky. Jsou i misky, které se počítají v řádech desetitisíců, když jsou od starých mistrů. Misky jsou často relikvie, někdy se dědí po generace a jsou často předmětem sbírek.
Bonsaj Bonsaj
Bonsaj

Kolika let se bonsaje dožívají?

To je různé. Ale určitě to není chyba bonsaje, obvykle za to může člověk, že už najednou není. Dožívat se stromy mohou stovek let. Jistě, záleží na tom, jaké dřevo to je. U měkkého, třeba břízy, ta šance dožít se sta let, je dost malá. Když se udělá bonsaj z borovice a nebo z dubu (tvrdého dřeva), tak je to o něčem jiném. Ale musí se to brát ve vztahu k přirozenému věku toho stromu.

Zachovávají si po celou dobu života bonsaje svůj charakter?

Je dobré uvědomit si, že ty stromy jsou bizarní, živé. Mění se v průběhu života, patřičně k věku. Z nádherného stromu může být po letech torzo, které začne obrůstat odspoda. Je to jako v přírodě. Rozhodně to ale není pevně dané, že by se řeklo „Tenhle strom vydrží sto let a pak končí.“

Co soudíte o nejrůznějších návodech na pěstování bonsají?

To už je dneska strašné klišé. Pěstování bonsají už dodnes popsalo takové množství autorů, horších či lepších pěstitelů, že to už je nošení dříví do lesa. To je skoro kontraproduktivní se o tom zmiňovat. Proč číst stovky návodných článků, proč si radši za 2-3 stovky nekoupit pokojovou bonsaj, a nevyzkoušet si to osobně?

A co velikost? Jak velká může být bonsaj?

Ve volném překladu bonsai pořád znamená rostlina v nádobě. Takže i když to převáží vysokozdvižný vozík, tak je to pořád bonsaj. Ty kategorie jsou rozmanité, od těch skutečně miniaturních šohinů až po stromy, které mají třeba 1,7 metrů. Ale ta propracovanost je v tom stromu pořád. Ta velikost stromu je uzpůsobená majiteli. My z legrace říkáme, že existuje kategorie dvou-mužných bonsají.
Bonsaj Bonsaj
Bonsaj

Pěstují se ještě dnes v Čechách bonsaje od semínka?

Je to takový svérázný obor. Ze semene se jinak pěstují rostliny, které jsou v Evropě těžko k dostání. Například dříve, než se začaly dovážet některé borovice. Jinak ze semen se často vysévají javory. Tam je konkrétně výhoda že pak odpadá roubování. Ale když se vám podaří sehnat evropská a klíčivá semena, a vznikne vám pravokořenná odrůda, tak se vám ten tvar rostliny podaří mnohem lépe zachytit, je daleko hezčí, než když je roubovaný.

Představuje ten roub nějaký technický problém?

Problém to funkčně není. Ale na roubovaných stromech je pak vidět, že má podnož trochu jinou borku, jiný tvar kůry než roub. U naroubovaných je trochu problém najít takovou rostlinu, kde by vám to do budoucna nevadilo. Nejde o ten moment, kdy to kupujete, ale vždycky ten roub je tam nějakým způsobem patrný.

Nakolik musí podmínky mikrostanoviště v misce odpovídat původním podmínkám?

Odpovídá na sto procent. Kdyby neodpovídalo, tak ta rostlina by v tom neprosperovala, nerostla. Musíte tedy nasimulovat vláhu, složení a strukturu půdy původního stanoviště, přísun živin. To všechno musíte nasimulovat jako v přírodě. Vlastně se ty bonsaje mají ještě lépe, protože u bonsajisty je to rozložení přísunu živin pravidelnější, zatímco v přírodě je vázáno spíše na podzim, když padá listí.

Co nejrůznější technické-zahradnické inovace, třeba automatické kapkovače, mají u bonsají místo?

Když budete mít velkou pěstírnu, tak to bez toho nejde. Ale stejně musíte individuálně kontrolovat, jestli všechny ty stromy dostávají, co potřebují. Pokud je ta závlaha dobře nastavená, je pomocníkem pro velké firmy. Pro nás amatéry je to spíš zbytečné, nezaplatí se to. V tom je právě i pro nás amatéry ten relax, že jednou za čas přijdete, podíváte se a přesvědčíte se na vlastní oči, jak vám to roste, pomůžete nějakému stromku. Tadyhle něco zalijete, tady něco ustřihnete…
Bonsaj Bonsaj
Bonsaj

Jak s venkovními bonsajemi mávají proměny počasí?

Je to problém. Jarní mrazy zejména. Pro rostliny, které předčasně naraší a jsou na špatném místě, tak to je síla. Většinou se uklízí pod netkané textilie, do skleníků. Javory můžou zmrznout nenávratně. Normální střídání počasí jim nevadí. Horší to může být ve vlhku s růstem hub, ale je to jako v přírodě. A když se v přírodě ty rostliny s tímhle dokáží vyrovnat, tak to není ani pro ty v miskách taková katastrofa.

Co je asi procesně nejsložitější na pěstování bonsají?

Zálivka je základ. Když se nenaučíte, jak pracovat se zálivkou, tak nikdy nedocílíte kvalitní rostliny. Stříhat, tvarovat, to se nakonec dá všechno tupě naučit. Když se do toho tedy chcete pustit. Anebo se vám do toho nechce, a necháte to raději na té přírodě, a ty dráty do toho motáte jen co nejméně… znám bonsajisty, co drátují a ohýbají i špejle, aby byly pokroucené, a jsou také lidé, kteří donutí ten strom k určitému tvaru jen čistě střihem. Sice jim to trvá déle, ale jde to…Ale zálivka je to nejdůležitější. U borovic konkrétně, když se zvolí méně prostupný substrát, (přitom borovice vám poroste ve štěrku, když tam má trochu prachu), ale uzalívat to správným způsobem, to je věda. Buď se zalije málo, moc, nebo vůbec.

Jak si dnes stojí v umění s bonsajemi Češi ve srovnání s Japonci?

Oni se spíš bojí. Situace se totiž dost změnila. V Čechách už jsou k dostání kvalitní rostliny. Evropská škola české bonsajisty respektuje, jsou tady dobří bonsajisté evropské i světové úrovně. A v Japonsku už přestaly být bonsaje trendovou záležitostí, tak tam nemají pokračovatele. Mnoha-set let staré rostliny po generace opečovávané, a najednou – protože tam teď dorazila ta uspěchaná doba – tak se o to nemá kdo starat. Spousta kvalitních rostlin se dnes z Japonska spíše vyváží do USA, Ruska, Evropy. Je otázka, kam se to posune, ale Češi už dávno nejsou za neznalé amatéry.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasovali: 2 uživatelé
Diskuze na téma "Jak na bonsaje? Jednu si pořiďte a uvidíte, radí jihočeský bonsajista"

Buďte první a napište komentář k  "Jak na bonsaje? Jednu si pořiďte a uvidíte, radí jihočeský bonsajista"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE