Sdílet
 
Výpočetní technika, herní konzole

Jak na digitální fotografii III. díl

Datum vydání: 10.02.2006 | autor:
Fotografování, a zejména to digitální, se stalo doslova fenoménem. Snímky pořizují nejen profesionálové, první pokusy s fotoaparátem v ruce si odbývají i úplní začátečníci. Digitálním fotoaparátem tak můžeme udělat radost doslova každému.
Jak se zorientovat na dnešním trhu a co nejlépe vybrat ten nejvhodnější typ fotoaparátu, ale i jak začít fotit tak, abychom měli z našeho snažení radost, nám napoví seriál o digitální fotografii.
Třetí díl zaměříme na výbavu a speciální funkce digitálního fotoaparátu.
Do takzvané funkční výbavy fotoaparátu řadíme funkce, které jsou sice prodejci většinou opomíjeny, nicméně při volbě nejlepšího přístroje nám poradí stejně dobře, jako všechny základní funkce. Vedle již zmíněného digitálního zoomu tak funkční výbavou rozumíme různé expoziční režimy fotografování, možnost záznamu krátkých videosekvencí nebo další podpůrné funkce, které umožní vylepšit kvalitu vyfotografovaného obrazu ještě předtím, než jej exportujeme do počítače.

První věcí, na kterou padne oko nezkušeným i poloprofesionálním fotografům u poloautomatických a manuálních fotoaparátů, je ovladač, jenž umožňuje volbu expozičních režimů. Orientace v těchto režimech je jednoduchá – písmeno P značí režim automatické expozice. Laicky řečeno, fotoaparát za vás udělá vše podstatné, tedy nastaví čas expozice a clonu. U režimu A uživatel nastavuje požadovanou clonu a fotoaparát sám dopočítá čas. Naopak u režimu S dopočítává clonu fotoaparát a uživatel přednastaví čas. Zbývá režim M, u nějž má uživatel plnou kontrolu nad fotografováním, všechny potřebné funkce se tedy nastavují manuálně.

Vedle expozičních režimů nabízí většina moderních digitálních fotoaparátů také scénické režimy, které mnohdy využijí i zatvrzelí příznivci fotoaparátů s manuálním nastavením. Už samo druhé označení scénických režimů – kreativní – napovídá, že zde záleží především na nás a naší fantazii, jaký režim pro konkrétní fotografovanou situaci uplatníme, a tím také ovlivníme výslednou kvalitu snímku. Známe tak režimy pro sport, fotografování západu slunce, krajiny, portrétu, velmi oblíbený je rovněž noční režim, který umožňuje i méně zkušeným uživatelům s větší trpělivostí vytvořit efektní snímky noční scenérie.

Důležitým parametrem je také vyvážení bílé. Ovlivňuje barevné složení snímků, zejména pak zastoupení bílé barvy. Různé zdroje tepla mají totiž různou teplotu barev. Jak jsme si již vysvětlili, fotografování je jen zachytávání odraženého světla. Tak se může stát, že při nastavení vyvážení bílé na osvětlení žárovkou budou snímky z prostředí, kde svítí slunce, modré. Proto je vhodné, že si fotoaparát sám nastaví vyvážení barev podle konkrétní situace.

Přestože profesionálové jí pohrdají, uživateli je naopak vyhledávaná další funkce – videosekvence. Ta umožňuje nahrávat krátké filmy, většinou i se zvukem. Ty sekvence sice nedosahují výjimečné kvality, ale pro zpříjemnění fotografování stačí. Při pořizování fotoaparátu bychom se v případě tohoto doplňku měli zaměřit na několik základních kritérií, a sice rozlišení sekvence (nejčastěji 640 x 480 bodů, u dražších přístrojů 800 x 600 bodů), frekvence snímání (většinou 30 snímků za sekundu, nejméně 10 snímků za sekundu), možnost ozvučení (nejlevnější typy nedisponují funkcí ozvučení, naopak nejlepší přístroje nabízejí stereo zvuk). Důležitá je i délka nahrávání – většinou je to do vyčerpání kapacity paměťové karty, někde je tento parametr omezen časově, například na dobu deseti sekund.
Obdobou záznamu vidosekvencí je funkce sekvenčního snímání, která umožňuje v rychlém sledu po sobě zachytit sérii snímků, což se využívá, chceme-li zachytit nějaký pohyb nebo významný okamžik. Ze série fotografií si pak můžeme vybrat tu nejpovedenější. V plném rozlišení zpravidla pořídíme až deset snímků, nejčastěji rychlostí dvou až tří snímků za sekundu.

Prodejci často lákají na vysokou hodnotu takzvaného kombinovaného zoomu, čímž rozumíme násobek optického a digitálního zoomu. Jak už jsme ale v našem seriálu uvedli, více nás bude zajímat hodnota zoomu optického, neboť jeho použití neovlivňuje kvalitu snímku. Chceme-li fotografovaný objekt přiblížit digitálně, ztrácí tím snímek na svém rozlišení. Tuto operaci navíc můžeme provést rovněž na počítači.

Mezi další nadstavbové funkce digitálních fotoaparátů patří ty, které nám dopomohou k lepší kvalitě snímku. Řadíme sem například režimy redukce červených očí nebo redukce šumu. Těmito doplňky ovšem disponuje již většina přístrojů, takže při výběru bychom se měli řídit především výše zmíněnými vlastnostmi.

Ve čtvrtém dílu seriálu Jak na digitální fotografii zacílíme na doplňky digitálních fotoaparátů. Poté se již pustíme do fotografování samotného.
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak na digitální fotografii III. díl"

Buďte první a napište komentář k  "Jak na digitální fotografii III. díl"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE