Sdílet
 
Výpočetní technika, herní konzole

Jak na digitální fotografii IV. díl

Datum vydání: 01.03.2006 | autor:
Fotografování, a zejména to digitální, se stalo doslova fenoménem. Snímky pořizují nejen profesionálové, první pokusy s fotoaparátem v ruce si odbývají i úplní začátečníci. Digitálním fotoaparátem tak můžeme udělat radost doslova každému.
Jak se zorientovat na dnešním trhu a co nejlépe vybrat ten nejvhodnější typ fotoaparátu, ale i jak začít fotit tak, abychom měli z našeho snažení radost, nám napoví seriál o digitální fotografii.
Ve čtvrtém díle se seznámíme se speciálními funkcemi a doplňky digitálních fotoaparátů.
Na začátek je třeba zmínit, že výbava fotoaparátů, kterou vám přiblížíme na následujících řádcích, není u všech přístrojů standardní. Také proto není určujícím měřítkem při výběru toho nejvhodnějšího typu fotoaparátu pro naše potřeby. Jedná se o jakousi nadstavbu, kterou ocení hlavně uživatelé, jimž se fotografie stala koníčkem.

Zaostřováním, především pasivním, jsme se zabývali již v minulých dílech našeho seriálu. Hlavní nevýhodou pasivního zaostřování je fakt, že při špatném světle není motor optiky schopen správně nastavit optickou soustavu. I proto jsou nejmodernější fotoaparáty vybaveny funkcí aktivního ostření.
Ta vysílá z přístroje k fotografovanému objektu infračervený signál o vysokém kmitočtu, který má zjistit jeho vzdálenost od fotoaparátu a tím zajistit to nejvhodnější zaostření. V praxi to funguje tak, že z vysílače putuje úzký svazek infračervených paprsků, které se vychýlí a snímají vybranou scénu.
Odražené paprsky pak registruje fotoelektrické čidlo a v okamžiku, kdy zachytí nejsilnější signál, se pohyb optické soustavy zastaví. Ostření je tak rychlejší a efektivnější. Snadno přitom zaostříme i noční scenérie bez použití přídavného osvětlení, nebo nekontrastní světlé plochy.

Je třeba zmínit i nevýhody aktivního ostření. Tou hlavní je vzdálenost ostření, jejíž hodnota se většinou pohybuje okolo šesti metrů. Nemožné je fotografování přes sklo, od nějž se odráží infračervené paprsky, stejně tak focení jasných objektů nebo zdroje světla, kdy je snímací senzor oslepen.

Nejen profesionálové využijí makro režim, jímž jsou vybaveny i nejlevnější typy digitálních fotoaparátů. Při aktivaci režimu makro se změní systém ostření tak, že místo od 50 centimetrů do nekonečna bude objektiv ostřit například od deseti nebo dvaceti centimetrů, některé přístroje dokonce od pěti centimetrů.
A právě hodnota vzdálenosti, od níž je možné vybrané předměty snímat, je údajem, na který bychom si měli dát v tomto případě pozor.
Přehled o všech vlastnostech a základních i přídavných funkcích digitálního fotoaparátu již máme. Nyní zbývá vybrat si z nich ty, které v naší fotografické praxi využijeme a podle toho pak zacílit na konkrétní typ fotoaparátu. Pak už můžeme začít přímo s pořizováním snímků. O tom, jak na to, se dozvíte příště.

Ti, kterým nestačí pořízené fotografie pouze prohlížet, ale chtějí je i dále upravovat, jistě ocení další přídavné funkce pro úpravu vlastností snímku přímo ve fotoaparátu. Abychom tedy nastavili doostření snímku, aktivovali některý z barevných filtrů (nádech jedné z barev, černobílou barvu či filtr sepia) nebo nastavili sytost a živost barev, nemusíme snímky kopírovat do počítače.
Vše zvládneme prostřednictvím menu nastavení ve fotoaparátu. Měli bychom vědět, že v praxi tyto funkce příliš nevyužijeme, podobné úpravy v počítačových fotoeditorech jsou mnohem kvalitnější. Je ale na nás, abychom zvážili, zda může někdy nastat situace, kdy bychom podobné dovednosti našeho přístroje uvítali.

Trávíme-li dovolenou v krásné přírodě s bezpočtem úchvatných výhledů do krajiny, zcela jistě využijeme funkci panoramatické fotografie. Ta umožňuje spojit za sebou pořízené fotografie do širokého nebo vysokého pásu s úhlem záběru až 360 stupňů. V praxi jde o to, že vytvoříme sérii snímků s přesahem a software fotoaparátu nebo počítače tyto fotky spojí v jeden výsledný snímek s větším rozlišením, než s jakým běžně pracuje náš fotoaparát – díky tomu panoramatický snímek můžeme tisknout na větší formát papíru.

S touto funkcí souvisí i možnost vícenásobné expozice, kdy spojíme několik fotek do jednoho výsledného snímku, takže například moře omývající břehy Itálie můžeme směle nechat šumět na louce za naším domem.

Jestliže se nechceme zdržovat editováním snímku v počítači, přijde nám vhod možnost přímého tisku snímků přímo z fotoaparátu. Abychom toho mohli docílit, je třeba vybrat přístroj s funkcí zvanou PictBridge. Přímo ve fotoaparátu pak zbývá zadat, jaký počet kopií kterého snímku chceme vytisknout. Propojení počítače a digitálního přístroje zajišťuje USB kabel.
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak na digitální fotografii IV. díl"

Buďte první a napište komentář k  "Jak na digitální fotografii IV. díl"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE