Sdílet
 

Jak na jaře pohnojit bramborové záhony

Datum vydání: 25.04.2013 | autor:

Pro brambory platí zcela ojedinělý způsob výsadby, ale i jejich pěstování. Dobrá sklizeň brambor je podmíněna přesným sledem činností včetně prvotní přípravy půdy a hnojení. Platí, že brambory lze pěstovat na menších plochách téměř všude, ovšem půda by měla být dostatečně provzdušněná, čili nejsou vhodné těžké půdy jílovité, aniž bychom do nich zasáhli a změnili jejich stav.

Bramborový květ - kvůli němu k nám byla brambora dopravena jako exotická rostlina Bramborový květ - kvůli němu k nám byla brambora dopravena jako exotická rostlina
Bramborový květ - kvůli němu k nám byla brambora dopravena jako exotická rostlina

Zajímavý původ brambor

Brambory pochází od Inků. Do Evropy je zavlekli Španělé, původně jako exotickou květinu a až v 18. století se zde brambory staly potravinou a hospodářskou plodinou. U nás až ve století 19. Jejich obliba vzrostla díky poměrně nenáročnému pěstování a vysoké výživné hodnotě. Brambory nakonec dokázaly zasytit všechny vrstvy obyvatel, i chudé. Jak jsme se za tento „zázrak“ Inkům odměnili, zajisté všichni známe z historie.
Sklizeň brambor Sklizeň brambor
Sklizeň brambor

Brambory jsou především organicky hnojenou plodinou

Brambory řadíme mezi organicky hnojené a zlepšující plodiny osevního postupu. Dokonce kladně ovlivňují výnosovou kvalitu následných plodin. Čili základ hnojení bramborových záhonů, políček a polí představuje podzimní zapravení organického hnojiva do půdy (chlévský hnůj, koňský hnůj, ale i ovčí, zelené hnojení, …). Dobré je též doplnit půdě vyšší dávku fosforu a draslíku prostřednictvím fosforečných a draselných hnojiv. U organických hnojiv je zásadní jejich druh, dávka a kvalita.

Jen tak jednoduché to však není. Důležitá je totiž pro pěstování brambor i délka vegetační doby zvolené odrůdy, zásoba živin v půdě a také předplodina, která na dané půdě brambory předcházela.
Obecně však platí, že hnojení skutečně zásadně ovlivňuje výši a stabilitu výnosu, kvalitu sklizených bramborových hlíz a tedy rentabilitu jejich pěstování.

Hnojení brambor musí vždy vyjít ze znalostí druhu a reakce půdy, její zásoby fosforu, draslíku a hořčíku, její biologické aktivity, obsahu trvalého humusu v půdě a organických látek, ale i jejích sorpčních schopností. Důležitá je také znalost klimatu v lokalitě, jelikož příznivé vlhkostní podmínky zajistí lepší využití živin včetně na jaře aplikovatelných průmyslových hnojiv.

Rostlina bramboru přijímá živiny téměř po celou dobu své vegetace. Nejintenzivněji pak kolem stádia kvetení.
Konzumní brambory Konzumní brambory
Konzumní brambory

Dusík

Dusík je pro výnos bramborových hlíz nejdůležitější, navíc je zásadní pro vytvoření kvalitních hlíz (ovlivňuje obsah škrobu, sušiny a bílkovin, konzistenci dužniny, velikost hlíz, a jejich schopnost odolávat mechanickému poškození). Na vyprodukovaný metrák brambor (100 kg) potřebujeme zapravit do půdy cca 0,5 kg dusíku, což je poměrně dost. Brambory přitom nejlépe přijímají nitrátové anionty. Nejvíce dusíku brambory spotřebují na začátku tvorby poupat a v květu. Dusík má zásadní vliv na zvýšení hmotnosti hlíz jednoho trsu, nikoli na jejich počet. Problém pak samozřejmě představuje nejen nedostatek, ale i nadbytek dusíku. Optimální pohnojení dusíkem nastartuje rychlé vzcházení, počáteční růst a nasazování hlíz. Zároveň napomůže zdravému vývoji porostu, odolnosti vůči povětrnostním vlivům, ale i některým nemocem (kořenomorce a plísni bramborové). Více dusíku aplikujeme pro užitkově využívané konzumní brambory, střední množství pro odrůdy určené ke zpracování v potravinářském průmyslu a nižší dávky pro množitelské porosty. Běžný zahrádkář proto musí vpravit do půdy dusíku dostatek – jeho cílem jsou kvalitní velké hlízy. Na podzim organickým hnojením a na jaře přihnojováním průmyslovými hnojivy.

Fosfor

Fosfor se jako zdroj energie účastní řady metabolických pochodů. Ovlivňuje tedy látkovou výměnu a tak i kvalitu produkce. Zásoba fosforu by se měla v půdě pohybovat alespoň na střední úrovni. Fosfor urychluje vývoj a dozrávání, podporuje kořenový systém a zlepšuje biologickou hodnotu sadby. Na metrák brambor potřebujeme zapravit do půdy cca 0,08 kg fosforu. Rostlina jej přijímá nejintenzivněji v době ve fázi poupat a květu. Ideální je pro brambory fosfor v podobě oxidu fosforečného v průmyslových hnojivech. Hlavní dávku fosforu vpravujeme do půdy na podzim v podobě méně rozpustného fosforu typu Hyperkorn. Na jaře pak doplníme nižší dávkou superfosfátu.
Maldá rostlinka brambory Maldá rostlinka brambory
Maldá rostlinka brambory

Draslík

Draslík ovlivňuje polymeraci sacharidů, proto jej brambory spotřebují velké množství. Zvyšuje též odolnost rostlin vůči nízkým teplotám a suchu. Při nedostatku draslíku dochází k poruchám v růstu trsů, předčasnému ukončení vegetace a modrání, šednutí až černání dužniny bramborových hlíz. Naopak dostatek fosforu zvyšuje mechanickou odolnost hlíz, snižuje jejich rozváření a moučnatost. Pokud obsahují bramborové hlízy v sušině méně jak 2% K, jsou náchylné k nežádoucím barevným změnám. Naopak při nadměrném hnojení draslíkem dochází ke snižování obsahu sušiny a škrobu v hlízách. Na metrák produkovaných brambor musíme zapravit do půdy 0,7 kg draslíku v podobě oxidu draselného v průmyslových hnojivech. A to je mnohem větší množství než v případě dusíku.

Draslík vpravujeme do půdy na podzim v podobě draselné soli. Na jaře smíme použít jen nízkou dávku draslíku ve formě pevných vícesložkových hnojiv. Pokud bychom chtěli na jaře použít draselnou sůl (KCl), může vyšší dávka chloru zhoršit obsah a kvalitu škrobu. Při dobré a vyšší zásobě lze použít nižší dávky K ve formě pevných vícesložkových hnojiv.

Vápník

I když bramborám vyhovují kyselejší půdy, spotřebovávají i poměrně velké množství vápníku. Vápník ovlivňuje tvorbu a růst kořenů. Při jeho dostatku se vytváří bohatší kořenový systém, který lépe přijímá živiny. Paradoxně ale není prokázán negativní vliv nedostatku vápníku na brambory. Pouze je známo, že v půdách s vysokým obsahem draslíku je příjem vápníku rostlinou nedostatečný. Na metrák produkovaných brambor je vhodné do půdy zapravit 0,22 kg vápníku.
Kombinované průmyslové hnojivo - granule Kombinované průmyslové hnojivo - granule
Kombinované průmyslové hnojivo - granule

Hořčík a další minerály

Hořčíku bychom měli do půdy zapravit na metrák produkce 0,084 kg. Při nedostatku hořčíku v půdě se setkáme s chlorózami (slabě zelené zbarvení, nestejnoměrné rozložení chlorofylu). Dodatečně již hořčík přidávat nelze, proto je třeba udržet v půdě jeho stálé množství a přitom brát ohled na poměr draslíku a hořčíku. A právě hořčík vpravujeme na jaře ve formě Kieseritu nebo vícesložkových pevných či kapalných hnojiv.

Důležité jsou též další minerály: zinek, železo, měď, fluor, sodík, chrom a další. S výjimkou dusíku jsou všechny uvedené chemické prvky důležité pro lidské tělo svým obsahem v bramborových hlízách.

Průmyslová hnojiva

Průmyslově vyráběná hnojiva používáme v takovém množství, abychom především dosáhli optimálního množství dusíku v půdě. Jeho nedostatek či nadbytek má fatální vliv na výnos. Pokud tedy použijeme na jaře kombinované hnojivo NPK, bereme v úvahu především poměr dusíku v hnojivu a jeho potřebu pro konkrétní půdu. Jinak nejčastěji používáme z pevných dusíkatých hnojiv síran amonný, granulovanou močovinu a ledky a z kapalných DAM-390. Existují však kromě vícesložkového NPK i další vícesložková pevná a kapalná hnojiva.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasovali: 5 uživatelé
Diskuze na téma "Jak na jaře pohnojit bramborové záhony"

Buďte první a napište komentář k  "Jak na jaře pohnojit bramborové záhony"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE