Přispějte k vyšším přírůstkům a dobré sklizni ovoce přihnojováním ovocných stromů. Hnojení půdy spolu s ostatními agrotechnickými opatřeními přispívá k tvorbě normálních přírůstků ovocných stromů a získání každoročních kýžených sklizní ovoce. Přihnojováním ovocných stromů můžeme dvakrát až třikrát zvýšit jejich výnosnost a jakost plodů.
Aby ovocné stromy dobře rostly a plodily, potřebují k tomu živiny, které získávají ze svého prostředí. Většinu z nich z půdy. Během roku rostliny ke svému vývoji z půdy odčerpají značné množství živin a je proto nutné půdě živiny dodat a navrátit jí její úrodnost. Základem úrodnosti půdy je hnojení organickými hnojivy. Pokud bychom hnojili pouze hnojivy průmyslovými, vytvořili bychom „hladovou půdu“, ve které se neudrží vláha ani živiny. Pouze organická hnojiva mohou být základem kvalitní organické hmoty.
Aby měly ovocné stromy v následující sezóně dostatek síly a vysokou násadu ovoce, měli bychom je přihnojovat odpovídajícími dávkami hnojiva. Ideální je každoroční základní hnojení organickými plnými hnojivy v pozdním podzimu nebo v předjaří. Toto hnojení se při plném výnosu rozšíří o minerální (především draselná a fosfátová) hnojiva, kterými se může přihnojovat až do konce června. V dubnu po obvodu ovocných stromů můžeme zasít vlčí bob mnoholistý, který je nejen pěknou dekorací, ale především půdu obohatí o dusík.
Při jarní výsadbě stromků se nesmí dávat umělá hnojiva nebo vápno do jámy ani na povrch, stromek by mohl uhynout. Umělými hnojivy přihnojujeme nejdříve za měsíc po výsadbě. Stromky z podzimní výsadby přihnojujeme nejdříve až koncem dubna.
Na těžkých půdách postačí stromy přihnojovat jednou za dva či tři roky, na lehkých, písčitých půdách jim prospěje přilepšení každoroční.
Kruh zeminy kolem ovocného stromu umožní přihnojování organickými hnojivy
Kompost je základem dobré úrody
Úroda jablek
Úroda třešní
Úroda meruněk
Kdy přihnojovat ovocné stromy?
Během roku přihnojujeme dvakrát nebo třikrát. Poprvé záhy z jara - v období počátečního růstu ovocných stromů, druhé hnojení by mělo proběhnout ihned po odkvětu a posílit tak listy a nasazované plody a potřetí přihnojujeme po červnovém opadu části nasazených plodů, k vývinu plodů a zakládání květních pupenů pro zajištění úrody v příštím roce.
Základní hnojivo pro ovocné stromy
Základem hnojení ovocných stromů jsou organická a minerální hnojiva. Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Granulovaný hnůj a průmyslové komposty, je dnes již možné koupit i v obchodě. Organická hnojiva doplníme draselnými a fosforečnými hnojivy, nejlépe vícesložkovými nebo organo-minerálními, která obsahují stopové prvky. Dávkování hnojiva se odvíjí od klimatických podmínek, stavu ovocných kultur a složení půdy. Na neobdělávaných a vyčerpaných půdách mohou být dávky hnojiva vyšší, na půdách, kterým byla věnovaná potřebná péče, a byly dostatečně hnojeny, postačí menší dávky.
Dusíkatá hnojiva jsou snadno splavována vodou hluboko do půdy, proto jimi hnojíme na jaře, když půdu přerýváme a kypříme. Zapravujeme-li na jaře do půdy chlévskou mrvu nebo rašelinu, musejí být zetlelé, aby živiny, které v nich jsou obsaženy, byly pro rostliny přijatelné. Hnojiva je třeba do půdy zapravit rychle, aby nebyla delší dobu připravena v zahradě na kopkách a mezi tím neztratila velké množství živin, především dusíku.
Bohatá úroda švestek - ty popadané se nechají kvasit na slivovici
Organická hnojiva vhodná pro ovocné stromy
Hnojivo se zaorává nebo zarývá lehce pod povrch půdy pod korunami stromů, nikdy však ne přímo ke kmenu. Čím je strom starší a vzrostlejší, tím vydatněji přihnojujeme. Nejlepším hnojivem pro ovocné stromy je chlévská mrva. Její účinek se projevuje po několik let.
Kompost má podobné vlastnosti jako chlévská mrva. Připravujeme jej z rostlinných a živočišných odpadů, které se ukládají do zvláštní hromady, ve které se rozkládají a dávají kvalitní humus.
Hnojit kompostem a chlévskou mrvou je nejlépe na podzim. Hnojůvka se tvoří z moči zvířat, je to velmi hodnotné a rychle účinkující hnojivo pro hnojení ovocných stromů.
Rašelina nížinná neboli slatinná obsahuje velké množství dusíku a je možné ji používat přímo jako hnojivo. Vrchovištní neboli mechová rašelina má zvýšený obsah kyselin a proto se čerstvá jako hnojivo nepoužívá. Dobré hnojivo vznikne kompostováním rašeliny s fekáliemi.
Drůbeží trus je hodnotné hnojivo s vysokým obsahem živin. Ke hnojení půdy se používá suchý nebo rozředěný vodou.
Zelené hnojení je levné a snadno ho získáme. Stačí vysít jakoukoliv plodinu, která má velké množství zelené hmoty a až vyroste, zaorat ji do půdy.
Chlévská mrva
Kvalitní rašelina
Pozvolně účinkující hnojiva
U hnojiv, která účinkují pomalu, si rostliny osvojují živiny podle stupně rozkladu organických látek. K pozvolně účinkujícím hnojivům patří především chlévská mrva, kompost, rašelina a zelené hnojení. Používáme je v době přípravy půdy v sadě před výsadbou, nebo je do půdy vpravujeme periodicky podle toho, jak rostliny potřebují živiny.
Rychle účinkující hnojiva
V rychle účinkujících hnojivech jsou živiny v dobře přípustné formě a rostliny je rychle a snadno přijímají. Mezi rychle účinkující hnojiva patří moč hospodářských zvířat, hnojůvka a drůbeží trus.
Kvalitní úroda hrušek
Minerální hnojiva
Minerální hnojiva obsahují přirozené soli nebo minerální sloučeniny. Živiny, které hnojiva obsahují, může rostlina ihned využít. Minerální hnojiva jsou však často rozpustná ve vodě, proto hrozí jejich vyplavení z půdy. Z toho důvodu jsou dostupná i jako dlouhodobé hnojivo. Z minerálních hnojiv jsou v sadařství nejrozšířenější dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva. Mezi dusíkatá hnojiva patří ledek amonný, síran amonný, ledek sodný a dusíkaté vápno (kyanamid vápenatý).
K fosforečným hnojivům patří fosforit, superfosfát, precipitát a Thomasova moučka. Mezi draselná hnojiva se řadí sylvit a chlorid draselný. Často se jako draselné a fosforečné hnojivo také používá dřevný popel a jako fosforečné hnojivo kostní moučka.
Potřebné množství minerálních hnojiv určujeme podle procent rozpustných živin, které jsou v nich obsaženy.
