Sdílet
 

Jak pěstovat bobkovišně

Datum vydání: 07.05.2014 | autor:

Bobkovišeň je odolný a mrazuvzdorný keř. Hodí se do živých plotů, kde dosahuje výšky 1,5 až 4 metry. Jako živý plot poskytují bobkovišně po celý rok chráněné soukromí. Ovšem nehodí se na pozemky s malými dětmi, kolem dětských hřišť, škol a školek, jelikož mají jedovaté plody. Pokud si ale bobkovišeň již můžete dovolit, bude zahradu zdobit i v zimě – poskytne nádherný pohled, obzvlášť pokud je již trochu ojíněná nebo ozdobená sněhovou krustou. Botanicky tvoří bobkovišeň samostatný rod Laurocerasus, jinak též široký rod Prunus – slivoň, kam bobkovišně řadíme spolu s třešněmi, broskvoněmi, slivoněmi, višněmi, střemchami, sakurami, mirabelkami a dalšími druhy „slivoní.“ 

Kvetoucí bobkovišeň Kvetoucí bobkovišeň
Kvetoucí bobkovišeň

Lékařský původ nejoblíbenější z bobkovišní

Bobkovišeň lékařská (jinak též střemcha vavřínolistá či střemcha bobková – bobkovišně jsou blízké střemchám) patří k nejrozšířenějším a velice spolehlivým druhům. V Českém herbáři z roku 1899 je uváděna jako léčivka, z jejíhož listí se připravuje léčivá vodička, která obsahuje modřeťovou kyselinu. Léčí podrážděnou míchu a smysly (čivy), ovšem je též nebezpečná, jelikož ve větších dávkách způsobuje závrať i smrt. Většinou se podávala spolu s jinými léky, pokud byla podávána samostatně, pak po kapkách. Herbář nedoporučoval její užívání bez lékařského dozoru - nebezpečí otravy je příliš velké. Po fermentaci a destilaci s vodní parou se pro změnu získávala bobkotřešňová voda, která se používala především v kosmetice a homeopatii, uplatnění našla i jako sedativum. Dnes se uvažuje o jejím využití v podobě podpůrného prostředku při léčbě rakoviny.

V přírodě se bobkovišeň vyskytuje na východním Balkánu, v Turecku a na Kavkaze – v horských bukových lesích a ve vlhkých a stinných údolích. V zahradách se pěstuje už od středověku, do Evropy se dostala z Trabzonu přes Cařihrad již v roce 1546. Od roku 1574 se pak začala šířit z Vídně po celé Evropě - oblíbena byla především v klášterních a zámeckých parcích a zahradách.
Živý plot z bobkovišně Živý plot z bobkovišně
Živý plot z bobkovišně

Nový druh, který překvapí

Byl vyšlechtěn nový, velmi otužilý druh bobkovišně - NOVITA. Zachovává si všechny přednosti choulostivějších příbuzných – Novita je vzrůstná, honosí se velkými, lesklými, kožovitými listy příjemné barvy, roste rychle a je velice mrazuvzdorná (přestože má velké listy). Nový druh vznikl selekcí odrůdy Rotundifolia. Listy má dlouhé 10-15 cm. Mají svěží zelenou barvu, když jsou ještě mladé. Když zestárnou, jsou tmavě zelené a mají světlejší žilkování. Tvar listů je opakvejčitý, ovšem mírně zašpičatělý.

Novita roste rychle všemi směry, nejrychleji ale do výšky. Velmi rychle získáme pěkně husté a stálezelené keře. Hodí se do živých plotů jako rychle rostoucí clona, ovšem i jako solitér v pozadí zahradní výsadby. Jelikož je Novita nabízena s nízkým nebo vysokým kmenem, získáme i stálezelený strom, pokud chceme. Novita kvete až v pozdějším dospělém věku. Pak vytváří mnoho květů, stejně jako téměř černých plodů. Jedovaté jsou pouze listy a semena nezralých plodů, nikoli plody jako takové. Čili vybarvené a na zem popadané plody by neměly ublížit ani dětem. Plody bobkovišní jsou drobné černé peckovičky, které v zimě chutnají ptákům, ale jsou uváděné jako nebezpečné pro lidi a domácí zvířata. 
Bobkovišeň Bobkovišeň
Bobkovišeň

Oblíbený „Portugalský vavřín“

Bobkovišeň portugalská neboli portugalský vavřín (Prunus lusitanica) je u nás asi nejoblíbenější. Doroste do rozměrů keře či stromu (podle řezu) a tvoří nádherný pravidelný tvar se silnými, pevnými větvemi. Nabízené jsou formy keřovité, polokmínky, stromy na vysokém kmeni, i stříhané tvary. Bobkovišeň portugalská má půvabně svěšené, tmavě zelené, drobné listy s červenými okraji a řapíky. Květ je velmi podobný ostatním bobkovišním. Ovšem laty bílých květů se netyčí vzpřímeně, ale padají do stran. Díky menším listům s menším obsahem vody tato bobkovišeň ještě lépe odolává mrazům. Odpar vody bývá v mrazech největší problém. Miluje slunce, v zimě je však vhodné přikrýt listy za déle trvajících mrazů netkanou textilií, aby slunce listy naopak nepopálilo. Půdu má ráda kyselejší, humózní a vlhčí – stejně jako ostatní bobkovišně.

Získejte celoročně proměnlivý živý plot

Proměnlivý živý plot získáme, když vedle sebe vysadíme různé odrůdy bobkovišní, do kterých přimícháme (zakomponujeme) stálezelené rododendrony, cesmíny, hlohyně a keřovitý břečťan. Ovšem pozor – tento živý plot bude poměrně široký, odměnou však bude „stálezelená hustota olistění“ a během roku proměnlivost barev. Získáte tak velmi efektní oplocení pozemku, které zamezí pohledům zvědavců a naopak upoutá samo na sebe.
Mladé výhonky bobkovišně Mladé výhonky bobkovišně
Mladé výhonky bobkovišně

Stanoviště - kam bobkovišeň vysadit

Bobkovišeň je velmi odolná dřevina. Dobře snese sucho, ale uhyne při trvalém přemokření. Jak je patrno již z předchozího odstavce, bobkovišeň je ideální vysadit v kombinaci s jinými stálezelenými keři. Je vhodným tmavým pozadím pro časně kvetoucí keře a vyšší trvalky. Bobkovišně nekombinujte s keři, které plodí ovoce a nevysazujte je u dětských hřišť. Mají rády slunné či mírně přistíněné stanoviště a vysazujeme je do dobře propustné, mírně kyselé a vlhčí (ovšem nikdy přemokřené) půdy. Půda nesmí být vápenitá. Na příliš vápenitých půdách se bobkovišním nedaří a jejich listy žloutnou (chloróza). Ovšem žloutnutí listů lze odstranit přidáním hořké soli či úpravou pH půdy na kyselou. Žloutnutí listů může být též způsobeno nedostatkem živin či výsadbou do jílovité půdy.

Výsadba – jak vysadit bobkovišeň

Bobkovišně vysazujeme na jaře z kontejnerů a nebo nekontejnerované, ale s kvalitním kořenovým balem. Podkladní zeminu je též vhodné vylepšit kvalitním kompostem. V případě výsadby živého plotu pouze z bobkovišní sázíme 2-3 sazenice na metr délky budoucího plotu. Pokud bobkovišeň vysazujeme do jílovité půdy, vysadíme ji mírně nad terén (vyvýšíme ji).
Detail utržené větvičky bobkovišně s listy a květy Detail utržené větvičky bobkovišně s listy a květy
Detail utržené větvičky bobkovišně s listy a květy
Jinovatka na listech bobkovišně Jinovatka na listech bobkovišně
Jinovatka na listech bobkovišně

Množení – bobkovišeň si namnožíte i sami

Bobkovišně lze množit řízkováním. Řízky se odebírají ke konci letních prázdnin. Musí být cca 10 cm dlouhé a ponecháme jim pouze 2-3 listy. Řízky nejprve namočíme do růstového stimulátoru, poté vysadíme do mobilních nádob a na zahradu je umístíme až na jaře.

Péče – jak pečovat o bobkovišeň

Pokud v zimě právě nemrzne a není ani zmrzlá zem, musíme bobkovišeň zalévat. Rostlina by v žádném případě neměla vyschnout před zamrznutím země. Pokud omrznou listy nebo větvičky, na jaře je pouze zkrátíme – bobkovišeň obráží spolehlivě a bujně. Krátkodobě zvládá tento keř i teploty -27°C, jinak je mrazuvzdorná do cca -24°C. Stříhat můžeme v dubnu nebo v polovině července. Za suchého počasí v sezóně zaléváme, ovšem rostliny snáší sucho i dlouhodobě. V dobrém zdravotním stavu udržíme bobkovišeň už jen výběrem stanoviště a případnou úpravou půdy, ovšem právě i řezem.

Choroby a škůdci

Bobkovišeň obvykle netrpí žádnými chorobami a škůdci. Na listech se jí však může objevit bílý povlak, který způsobuje padlí (Podosphaera tridactyla). Použijeme pak postřik přípravky Champion 50 WP Champion nebo Kuprikol 50.

Na listech bobkovišně se též může objevit žír nosatců – lalokonosců a nebo někteří červci. Hnědé skvrny na listech způsobuje bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae a několik houbových patogenů, například Cercospora sp., Blumeriella sp., a Wilsonomyces carpophilum. Stigmina carpophila zase parazituje na květech, plodech a pupenech. Na listech vytváří suchou skvrnitost – hnědé skvrny, které brzy zasychají a vypadávají. 
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, magazinzahrada.cz, havlis.cz, jaktak.cz, www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Jak pěstovat bobkovišně"

Celkem komentářů: 2

poškození mrazem 27.08.2016, 23:59:38

Je pravda, že v nepříznivých zimách některé větvičky, nebo i větve, uschnou, ale když se ořežou, keř ztráty rychle zacelí.

Vliv ranního zimního slunce na zmrzlé listy 29.07.2015, 16:08:38

Mám pocit, že tu chybí zmínka o možném usychání listů při jejich ranním oslunění po mrazivé noci. Mně takhle málem odešel jeden keř, nebýt toho, že jeden zahradník, toho času pracující pro bazénovou společnost, mně poradil, abych keř přes zimu zakrýval neprůhlednou fólii nebo plachtou, což není vůbec pěkný pohled, nicméně bobkovišni to náramně prospívá. Po zkušenostech se zimním sluncem bych ji dnes asi už nevysadil.

Přidat nový komentář k  "Jak pěstovat bobkovišně"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE