Jak pěstovat břečťan? Zobrazit fotky zobrazit 14 fotek

V zámeckých parcích působí břečťan (Hedera) obrůstající mohutné stromy impozantně, ovšem kamkoli nepatří. Venkovsky stylizovaná zahrada se starší chalupou využije břečťan jen poskrovnu, ovšem i zde se nějaké to tmavé zákoutí, kde nechceme opravovat a udržovat povrchy, najde. Obrůst může břečťanem i celý dům, ale je to běh na opravdu dlouhou trať a náročná je pak následná údržba okolo oken, dveří a v rovině okapů. Jinak jsou však zásadní právě vzrostlé stromy na velkém pozemku, teprve tak břečťan vynikne svou přirozeností. A myšleny jsou samozřejmě stromy okrasné, nikoli ovocné.

Kam se hodí břečťan

Ideálními místy, kde využijeme břečťan, jsou temná zákoutí, zahradní zídky, které nechceme pořád opravovat, šedivá, ošklivá místa, nepěkně vypadající dvorky. Břečťan dovede vyzdvihnout nedobře působící místo, ale také izolovat teplo i hluk, jelikož vytvoří časem na stěnách hustou vrstvu stálezelené rostlinné hmoty. Výborný je též popnutý po drátěném plotu, jelikož nám v zahradě zajistí celoroční soukromí.

Mnoho odrůd břečťanu popínavého

Břečťan popínavý (Hedera helix) nabízí řadu zelenolistých a pestrolistých (panašovaných) odrůd s různě tvarovanými listy, které bohatě nahradí květy, ovšem břečťan také kvete a plodí, ale až po několika letech od výsadby rostlin na stanoviště. Květy se tvoří v polokulovitých okolících až na starých, plodných větvích a to v září a říjnu. Až ke konci zimy pak dozrávají zelené bobule do barvy černé až modře ojíněné. Pozor však – tyto bobule jsou jedovaté, byť pro dospělého člověka jen mírně. Obzvláště na malé děti je však třeba dát pozor, nebo s břečťanem raději počkat, než děti odrostou (už několik bobulí může být smrtelně nebezpečných).
Břečťan obrůstající starou cihlovou zídku
Břečťan obrůstající starou cihlovou zídku
Podzim - stálezelený břečťan stále chrání fasádu, zatímco opadavé popínavky zanechávají jen torzo vegetační slávy
Podzim - stálezelený břečťan stále chrání fasádu, zatímco opadavé popínavky zanechávají jen torzo vegetační slávy
Břečťan
Břečťan
Břečťan
Břečťan
Břečťan
Břečťan
Břečťan lze pěstovat i jako pokojovou rostlinu
Břečťan lze pěstovat i jako pokojovou rostlinu

Vysazujeme břečťan

Břečťan vysazujeme na jaře a na podzim, přičemž si snadno sami vytvoříme řízky, které necháme ve vodě vytvořit kořínky. Výhonky břečťanu se táhnou za světlem a vytahují se pomocí příčepivých kořínků rostoucích ze spodní strany zdřevnatělých výhonů. Kořínky se přisávají k podkladu, který milují drsný, hrubý, členitý, ovšem starý a dobře zakořeněný břečťan se pne bez potíží i po hladkém povrchu. A pokud chcete břečťan pnout po fasádě domu, je třeba mít zeď uzavřenu pevnou omítkou bez trhlin, odpadaných částí omítky, puklin a škvír. Příčepivé kořínky pak pronikají do materiálu, kde koření. Ideálním podkladem je například zachovalá fasáda z břízolitu.

Pestrolisté odrůdy a břečťan v bytě

Pestrolisté odrůdy vyžadují více světla než zelenolisté, ale nejvýše jen několik hodin slunce denně a nikdy ne slunce plné. Břečťan lze pěstovat i v bytě, ale vždy na tom nejstinnějším místě, přičemž v zimě jej přemístíme na chladnější stanoviště o teplotě 8–12 stupňů Celsia (pestrolisté 12 až 16 oC). V bytě břečťan mírně zaléváme a v létě přihnojujeme, ovšem u pestrolistého břečťanu se vyhneme dusíkatým hnojivům, jinak zezelená. 
Malá sazenička břečťanu, řízky však mohou být mnohem delší než sazenice získaná výsevem
Malá sazenička břečťanu, řízky však mohou být mnohem delší než sazenice získaná výsevem
Panašovaná odrůda břečťanu
Panašovaná odrůda břečťanu

Bližší informace o břečťanu

Rod břečťan (Hedera) obsahuje 12 až 15 druhů popínavých stálezelených rostlin a dřevin z čeledi aralkovité. Pokud se břečťan plazí po zemi, neroste výš jak 5 – 20 cm, je-li mu ale umožněno svislé popínání, může dosáhnout až 30 metrů nad zem.

U břečťanů najdeme dva druhy listů: dlanitě laločnaté určené k plazení a šplhání a listy srdčité rostoucí na dřevnatých stoncích s květy. Srdčité listy mají volný přístup k slunečnímu záření, čili jsou na površích břečťanem obrostlých ploch. Stejně tak se liší i mladé a dospělé výhonky, ty mladé jsou užší, ohebné, popínají se menšími vzdušnými kořeny k povrchu, čímž se upevňují k podkladu, zatímco starší výhony jsou již schopné udržet se samy (již nepotřebují pomocné kořeny).

Na nektar bohaté květy jsou zeleno-žluté, mají 5 okvětních lístků vyrůstajících v okolíku od podzimu do zimy. Plody dozrávají obvykle na konci zimy, jsou zelené a později až černé a tmavě fialové, jen vzácně žluté. Bobule mají průměr 5 až 10 mm a každá obsahuje 1 až 5 černých semen. V přírodě jsou tyto bobule potravou ptactvu (roznáší trusem semínka, která nestráví), pro lidi jsou ale prudce jedovaté. 
Břečťan rád obrůstá statné stromy ve stínu lesa či parku
Břečťan rád obrůstá statné stromy ve stínu lesa či parku
Pestrost listů břečťanu je patrná i u zelenolistých odrůd
Pestrost listů břečťanu je patrná i u zelenolistých odrůd
Květy břečťanu obalené včelami
Květy břečťanu obalené včelami
Bobule břečťanu
Bobule břečťanu
Jednotlivé druhy břečťanu se liší hlavně tvary listů, velikostí listů (hlavně u mladých lístků), strukturou trichomů a rozdíly v barvě květů a plodů.

Břečťany se přirozeně vyskytují v Eurasii a severní Africe, některé druhy byly dovlečené až do severní Ameriky. Zde jsou však považovány za invazivní. Břečťan má u nás dokonce velký ekologický význam, jelikož produkuje nektar a plody v době, kdy je již (nebo ještě) jiných zdrojů potravy pro hmyz a ptactvo nedostatek. Například včela Colletes hederae je zcela závislá na břečťanech a je s nimi provázán její životní cyklus. Plody jsou zase důležitou potravou mnoha ptačích druhů (např. drozdovití, pěnicovití, měkkozobí). Stálezelené listy pro změnu slouží jako potrava larvám některých druhů motýlů. 

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
Britská rarita, u nás se s takto obrostlým domem zřejmě nesetkáte
Britská rarita, u nás se s takto obrostlým domem zřejmě nesetkáte