Salát je listová zelenina, jednoletá rostlina, která má ráda spíše chladnější počasí, ale teplo od nohou, proto patří k prvním jarním (resp. předjarním) výsevům v pařeništích a sklenících. Vypěstovat si přitom můžeme rovnou několik druhů salátu: římský salát (má dlouhé listy svinuté do hlávky), polořímský salát (má listy o něco kratší), hlávkový máslový salát a ledový salát. Za zmínku též stojí oblíbené kultivary, například takzvaný „trhací“ salát, který je jinak též zvaný dubáček kvůli podobnosti svých listů s listy dubu. Dubáček tolik nejde do květu a listy můžeme trhat postupně.
Podmínky pěstování salátu
Pro pěstování salátu jsou zásadní teploty a s tím související doba výsadby, stanoviště a přesazování.
Salát má raději spíše chladnější dny (teploty mezi 10 až 20 °C), jinak ale záleží na druhu salátu a odrůdě, některé dokonce odolávají mrazu i teplu. Většinou však salát nemá rád teploty vyšší jak 25 oC, za horka špatně klíčí, vykvétá předčasně a hořknou mu listy. Předpěstovávat můžeme salát již velmi časně a rostliny pak rozesazujeme, když již mají 5 až 6 listů. Salát můžeme vysadit do volných záhonů, ale i do skleníku, pokud je ještě chladněji, případně můžeme využít ještě v předajří dobře založené pařeniště. Menší druhy salátu od sebe rozesazujeme cca 15 cm daleko, větší druhy až 30 cm.
Kromě pařeniště a skleníku lze k přípravě sadby salátu využít též fóliovník, ale i jen překrytí netkanou textilií a fólií, fóliový tunel a případně též mobilní nádobu umístěnou na vnitřním okenním parapetu. Každé z chráněných prostředí má své přednosti a stinné články.
Jednocení a přesazování sazenic salátu
Salát můžeme vysazovat po celý rok, je však třeba dobře naplánovat pořadí výsevu druhů salátu. V létě se vysévá salát teplomilný, na konci léta zimní saláty, které přezimují a sklízíme je až na jaře. V létě a pokročilém jaru sejeme přímo na záhony, za chladnějšího počasí na chráněná místa.
Venkovní záhony volíme slunné, otevřené, s úrodnou půdou schopnou dobře zadržet vodu, čemuž napomůže i samotný salát svými listy, kterými půdu zastíní a omezí tak výpar od svých kořenů. Nedoporučuje se však pěstovat salát na stejném místě dva a více let za sebou kvůli chorobám. Za horkého počasí bude salátu vyhovovat i polostín. Saláty zaléváme zásadně ráno či v dopoledních hodinách, aby stačily oschnout, než přijde večer. Jinak hrozí rozšíření houbových chorob, hlavně plísně salátové. Ovšem za deštivého počasí nám nezbývá nic jiného, než doufat, že škody budou co nejmenší.
Dorůstající rostliny salátu
Sklizeň a uskladnění salátu
Listové saláty můžeme sklízet již za 7 týdnů od výsevu, hlávkové za 10 až 11 týdnů, římské za 11 až 12 týdnů. Hlávkový máslový, římský a kadeřavý salát sklízíme zásadně celý a skladujeme v chladničce nejvýše několik dní. Listový salát sklízíme tak, že s rozumeme utrhneme z každé rostliny listů, kolik potřebujeme a spotřebováváme ihned, bez ambicí na skladování. Samotné listy by dlouho nevydržely. Vlastně ani jeden den, jedině namočené zcela ve studené, čisté vodě.
Přezimující salát
Některé druhy salátů můžeme vysévat dokonce až v říjnu, načež rostliny zakoření, přezimují a budou naší první jarní zeleninovou sklizní. Ovšem na výsev je již v říjnu pozdě, ten musíme provést na konci srpna či začátku září. Poté vysadíme na záhony sazenice a necháme je do zimy zakořenit. Jejich růst se zastaví, přečkají zimu a na jaře obrazí. Před příchodem mrazů by měl ozimý salát vytvořit alespoň několik listů. Přezimující salát nevybíhá do květu, salát totiž miluje krátké dny (jde o rostliny krátkého dne), čím jsou dny delší, tím snáze vykvétá. Rizikové jsou pro tento salát pouze holomrazy, proto raději volíme skleník, nebo použijeme zakrytí netkanou textilií.
Sklizeň salátu
Salát zelenolistý, červenolistý a 'dubáček'
Kromě výše zmíněných druhů salátů si též můžeme vybrat salát zelenolistý či červenolistý. Samostatnou kapitolou je též již zmíněný dubáček, jehož listy připomínají svým tvarem listy dubu. Od pěstování hlávkového salátu se liší pouze sponem výsadby (25 x 15 cm), na záhon jej vysazujeme mělce, aby srdéčko zůstalo nad povrchem půdy. Případně jej vysejeme na záhon přímo a vyjednotíme, přičemž vyjednocené rostliny můžeme mělce přesadit jinam. Dubáček je možné pořídit i s listy načervenalými, nejen světle zelenými.
Červenými listy se pyšní odrůda Rosemary, tyto listy jsou navíc silně bublinaté a zkadeřené. Rosemary se hodí pro celoroční polní pěstování. U všech odrůd a typů takzvaných „dubáčků“ sklízíme listy postupně, ale můžeme též sklidit celou rostlinu. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Salát zelenolistý a červenolistý, hydroponické pěstování
