Třemdava bílá, dračí rostlina a bylinka víl. Jak na pěstování této trvalky na zahradě? Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Třemdava bílá (Dictamnus albus) je u nás původním rostlinným druhem, ovšem velmi vzácným. Najdeme ji v nejteplejších lokalitách středních Čech a jižní Moravy na suchých, stepních partiích krajiny s vápenitou půdou. Zahlédnout ji můžeme například v úžlabinách kamenitých strání, nebo na suchých okrajích dubových lesů. A pozor – tato rostlina je ve volné přírodě chráněna, byť se od ostatních druhů natolik liší, že vypadá, jako by tam vůbec nepatřila.

O třemdavě

Třemdava je statná bylina z čeledi routovité (Rutaceae), se silnými stonky posetými lesklými, sytě zelenými a lichozpeřenými listy (7 až 11 lístků, z nichž je jeden koncový). Na koncích stonků tvoří dlouhé hrozny výrazných bílých a růžových květů, které nám připomínají exotické rostlinné druhy, pokud si je prohlédneme blíže. Byť nese ve svém názvu slovo bílá, vyskytuje se u nás v bílé formě jenom vzácně. Třemdavu najdeme v Evropě od Španělska až po Balkán a od jihu až po Polsko. Rostlina je vysoká 40 až 100 cm a tvoří vždy několik přímých, pevných a nevětvených lodyh. Kvete v květnu, červnu a červenci a silně voní, ovšem voní spíše listy třemdavy, respektive více jak květy.

Koruna květů velkých 2 až 2,5 cm je složena z pěti nestejně velkých plátků, které jsou nejčastěji růžové a s podélnými tmavšími žilkami. Třemdava jé též vhodná k řezu, ovšem pro svou opravdu silnou citrónovou vůni se nehodí do malých prostor. Působila by zde až příliš omamně. A skutečně je tato rostlina blízce příbuzná citrusům a její vůni způsobují éterické oleje.

Ani po odkvětu nemusíme květenství třemdavy odstraňovat, jelikož rostlina vytvoří krásné otevřené tobolky zvláštního hvězdicovitého tvaru, které připomínají badyán a z nich vystřeluje semena.
Třemdava ve volné přírodě
Třemdava ve volné přírodě

Pěstujeme třemdavu

Třemdavu je ideální vysadit na suché a slunné místo skalky jako solitéru. Pokud ale máme dostatek prostoru, jsou velice působivé i její širší porosty. Velikost rostlin je vždy závislá na kvalitě půdy. A ta by měla být lehká, humózní, hluboká a vápenitá. Jinak není třeba rostliny hnojit a ani zalévat. Stačí se omezit pouze na pletí, což provedeme spolu s celou skalkou či dalšími okrasnými rostlinami. Tato typicky dlouholetá trvalka nám bude každým rokem sílit a pokud zvolíme místo pro ni opravdu dobře, vydrží zde desetiletí. Pokud ji naopak vysadíme do půdy sléhavé, jílovité a do stínu či prohlubně, kde se shromažďuje voda, velice brzy zeslábne, nepokvete a uhyne.

Pokud chceme třemdavu množit, provedeme to opatrným dělením jejích kořenů. Toto množení provádíme na podzim, ale pozor, nezískáme jím mnoho rostlin a též to nemůžeme dělat často, jinak stávající rostliny poškodíme či zničíme (rostlina je háklivá na přesazování a přesazuje se opravdu špatně). Co se nám ale určitě těžko povede, to je množení ze semen, jelikož třemdava je vystřeluje do vzdálenosti 1 až 2 metry, čili není prakticky možné zralá semena najít. Obejít to však můžeme navázáním lehkých sáčků na odkvétající květenství. Semena třemdavy jsou černá, téměř kulatá a cca 3 mm velká. Pokud je takto vychytrale odchytíme, vysazujeme je ihned, jelikož klíčí dlouho a květů se od nových rostlin dočkáme až po cca čtyřech letech. K množení též můžeme použít letní řízkování, kdy zapícháme cca 5 cm dlouhé řízky do pařeniště se směsí rašeliny a písku nebo perlitu a použijeme stimulátor pro bylinné řízky. Často je ale nejjednodušší zakoupit sazenice třemdavy v zahradnictví, kde se specializují na skalničky a trvalky. Pokvete nám hned první rok a začne už jen sílit, pokud vybereme vhodné stanoviště s vhodnou půdou.

Stinnou stránkou třemdavy jsou alergické reakce lidského organismu. Pokud se jí dotkneme za slunného počasí, mohou se nám na těle vytvořit ekzémy, respektive popáleniny a puchýřky. Vůbec celá rostlina je jedovatá!

Třemdava jako Mojžíšův keř či tajemná čarovná bylina víl


Zajímavost: Kvetoucí třemdava může za bezvětrného a velice teplého počasí, kdy obzvláště silně voní, jako drak vypouštět oheň. Stačí přiblížit sirku či zapalovač nad hrozny květů a vzplane nad nimi plamen, aniž by rostliny jakkoli poškodil. Až takové množství éterických olejů a dalších látek se z třemdavy uvolňuje do ovzduší. Někdy se jí tedy říká ohnivý, nebo Mojžíšův keř.

Na Balkáně je třemdava považována za kouzelnou bylinku, zasvěcenou vílám. Měla chránit před draky a zlými duchy. Lidoví léčitelé ji používali například na léčbu uřknutí, které nadpřirozeným mocnostem přisuzovali: poškozený měl spát mezi třemdavou a ráno jako lék zkonzumovat všechen hmyz, který se pod kořeny této byliny našel. Vy takové čarování zkoušet nemusíte, stačí, když se necháte okouzlit krásou této byliny.
Detail květů třemdavy
Detail květů třemdavy
U nás vzácná bílá forma třemdavy
U nás vzácná bílá forma třemdavy
Porost třemdavy
Porost třemdavy
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.abecedazahrady.cz, www.wikipedia.com, www.shutterstock.com