Sdílet
 

Jak pohnojit zahradu zadarmo?

Datum vydání: 25.06.2015 | autor:

Na vsích jsou nejdostupnější z hnojiv živočišného půdu ta z naší vlastní zahrádky a nebo od sousedů či od soukromého zemědělce a nebo družstva. patří mezi ně zkvašený slepičí trus, chlévský hnůj, trus králičí, koňský a ovčí hnůj, ale i netopýří trus (z půdy). Pokud je však již sezóna v plném proudu, mnoho možností kromě vyrobených a prodávaných organických hnojiv nemáme – do půdy již nic nevpravíme, ovšem právě nyní se připravujeme na podzimní hnojení a navíc můžeme pravidelně přihnojovat vlastním kompostem a vlastnoručně vyrobenými bylinnými zákvasy. 

Kompost Kompost
Kompost
Praktické rozdělení kompostu na 2 části - tlející a hotový (prosátý) Praktické rozdělení kompostu na 2 části - tlející a hotový (prosátý)
Praktické rozdělení kompostu na 2 části - tlející a hotový (prosátý)

Příprava na podzimní hnojení

Na podzimní hnojení se připravujeme tak, že shromažďujeme trus domácích zvířat, s kočičím a psím trusem to ale dělat nejde. Sbírat však můžeme na půdách netopýří trus (guano), na dvorku trus slepičí (guano), trus králičí, ale i ovčí. Chov alespoň několika ovcí kvůli péči o větší zatravněné pozemky se stal módou. Samozřejmě též připravujeme kompost, ale ten prosejeme a na záhony přihodíme až na jaře, nyní můžeme přihazovat ten loňský – respektive zbylý díl kompostu, který jsme letošní jaro získali. Nemá smysl přihazovat na záhony rovnou veškerý.

Kompost

Kompostování je základ. Malý plastový či jiný kompostér je vhodný pro malé zahrádky, ale pro ty větší, obzvláště při rodinné produkci zeleniny, je třeba najít na zahradě místo pro pořádný kompost, obednit jej a ukládat zde vše, co se smí do kompostu ukládat. Kompost můžeme zcela libovolně a průběžně přisypávat na záhony, ke keřům a stromům, k rostlinám užitkovým i okrasným. Byli bychom hlupáci, kdybychom zbytečně platili za vývoz veškerého odpadu v podobě odpadu komunálního, když se nám jeho velká část může přetvořit v kvalitní humus.

Do kompostu patří ovocné a zeleninové odpady, listí a drny, seno, uvadlé květiny, posekaná tráva, piliny a rozdrcený zahradní dřevní odpad (v menším množství), zbytky kávy a vylouhovaného sypaného čaje, vaječné skořápky, trus domácích malých zvířat (králíků, slepic, …), nikoli však psů a koček, popel ze spáleného dřeva v menším množství, stejně tak novinový papír či lepenka a slupky citrusů, neooddenkový plevel ještě před nasazením semene, vápno, které sypeme ve vrstvách, hnojiva (např. Cererit, ale jen malé množství, ovšem i chlévský hnůj, exkrementy králíků a slepic a jiné), která podporují rozvoj mikroflóry a chemické prostředky, které urychlují rozklad a zkracují tak zrání kompostu. Kompost je ve vrstvách prokládán zeminou, použít lze i rašelinu. Všechny složky kompostu se snažíme co nejvíce vrstvit. Do kompostu určitě nedáváme zbytky či odřezky masa a kosti, tuk, omáčky, majonézu, cigaretový popel s nedopalky, plasty, kov, sklo, kamení, nať brambor, hořlavé materiály včetně žhavého popela, časopisy, oddenky plevelů, chemicky ošetřené a nemocné rostliny.
Prosévání kompostu Prosévání kompostu
Prosévání kompostu
Přisypávání kompostu k rostlinám Přisypávání kompostu k rostlinám
Přisypávání kompostu k rostlinám
Na 40 cm vrstvu odpadu ukládáme 10 cm vrstvu zeminy, aby byla v kompostu cca 1/5 zeminy a 4/5 organického odpadu. Pokud je na zahradě lehčí zemina, použijeme mleté vápno, pokud těžší, použijeme vápno hašené. Jednotlivý materiál musíme v kompostu uváženě střídat, čili vždy mícháme vlhké a suché, zelenou a hnědou hmotu (dusíkatou a dřevnatou) porézní materiál s hutným. A právě zelené rostlinné zbytky bychom měli prosypávat vápnem. Vrchní část kompostu udržujeme ve tvaru mísy, aby voda nestékala po bocích a naopak se vsakovala dovnitř kompostu. Kompost nesmíme sešlapávat – musí zůstat vzdušný, aby mohlo lépe probíhat tlení (přístup vzduchu je pro tlení nezbytný).

Za jednu sezónu, kdy na jaře začneme přeházením a prosetím rok tvořeného kompostu a nerozložené zbytky použijeme jako základ nového, bychom měli vytvořit dostatek kompostu pro celý další rok. Humózní zeminu uložíme zvlášť a zakládáme kompost nový. Zeminu přisypeme na záhony před výsevem a výsadbou a zbytek přisypáváme postupně. Samozřejmě tomu musí odpovídat velikost a objem prostoru, kde kompostujeme. V každém případě běžná rodina a zahrada, která již má plochu alespoň od 500 m2 vyprodukují dostatek biologického odpadu pro dostatek kvalitního kompostu.
Sběr kopřivy dvoudomé Sběr kopřivy dvoudomé
Sběr kopřivy dvoudomé
Kopřiva roste téměř všude okolo nás, zřejmě nám naznačuje, že patří k nejléčivějším bylinám (plevelům) a opravdu ji potřebujeme Kopřiva roste téměř všude okolo nás, zřejmě nám naznačuje, že patří k nejléčivějším bylinám (plevelům) a opravdu ji potřebujeme
Kopřiva roste téměř všude okolo nás, zřejmě nám naznačuje, že patří k nejléčivějším bylinám (plevelům) a opravdu ji potřebujeme

Bylinné jíchy (zákvasy)

Bylinné jíchy čili zákvasy pomáhají posílit rostliny. A mnohdy nám bylinky rostou přímo na zahradě a my se jich úplně zbytečně zbavujeme. Hnojení bylinnými zákvasy je zcela zadarmo stejně jako kompost a stejně jako v případě kompostu se nám na zahradu nedostane žádná chemie. Je to sice paradox, ale zahrádkáři nadávají na zemědělce, jak silně hnojí a ošetřují pole chemicky a přitom sami používají na m2 v průměru mnohem více chemie. Ono to to totiž na malých plochách není tolik vidět, zatímco traktor rozmetající hnojivo se pohybuje po poli hodiny a vznikne dojem, že jde jen o samou chemii. Ovšem důvody pravého opaku jsou už jen ekonomické.

Na přírodní bylinné zákvasy spoléhali již staří zahradníci v klášterních a zámeckých zahradách. A opravdu lze uvěřit faktu, že spolu s kompostem k vyživení rostlin zcela stačí. Úžasné je, že k výrobě bylinného zákvasu (hnojůvky) můžeme použít prakticky jakýkoli plevel, můžeme ale také namíchat potřebné dávky konkrétních chemických prvků.

Základem všech zákvasů je kopřiva dvoudomá (
Urtica dioica). Kdo che u rostlin květy a plody, hnojí kopřivovým zákvasem. Ovšem listy kopřiv „pustí“ do zákvasu nejen draslík, ale především také potřebné živiny, železo, vápník, vitamin B2 a C, stopové prvky, kyselinu křemičitou a další látky. Kopřivy si můžete nechat pro tento účel růst na zahrádce, ale je jich všude kolem tolik, že stačí vydat se ven s prodyšným pytlem. A nezapomeňte na pevné rukavice – pokud se zrovna nechcete požaháním rukou kopřivami léčit.
Kostival lékařský Kostival lékařský
Kostival lékařský
Další důležitou bylinkou v zákvasu je kostival lékařský (Symphytum officinale). Kostival se vám bude v přírodě hledat trochu hůře než kopřivy a pokud jej máte přímo na zahrádce, narazili jste na poklad. Využijete jej kromě jíchy především k léčebným účelům (na podzim kořen, v sezóně celou rostlinu). Vyrobíte z něj masti, čaje, tinktury – dle libosti, listy kostivalu lze dokonce obalit těstíčkem a smažit. Ovšem právě jícha, která vznikne jako kombinace kopřivy a kostivalu, je považována za nejúčinnější. Kostival obsahuje hlavně slizové látky, třísloviny, silice či alkaloidy, v listech draslík, fosfor, vápník, vitaminy A, C, B12, allantoin a cholin. 

Kostival si též můžete na jaře namnožit a vysadit na zahradě, prostě vydolujete v přírodě jeho kořeny (pouze ty jarní, na podzim to nemá smysl a nebojte se - chráněný není), nakrájíte je na cca 10 cm dlouhé řízky a zasadíte do vlhké a humózní půdy, do polostínu, ale i stínu. A pozor, vyberte mu dost místa, kostival se rychle šíří po ploše. 
Na jíchu použijeme nejlépe dešťovou vodu Na jíchu použijeme nejlépe dešťovou vodu
Na jíchu použijeme nejlépe dešťovou vodu
Bylinnou jíchu (zákvas) vytvoříte tak, že nasbírané rostliny nasypete v hojném množství do sudu (např., plastového), klidně i trochu sešlápnete, doplníte do tří čtvrtin nádoby a poté zalijete dešťovou vodou. Pozor ale, nepoužívejte části rostlin se semeny, jinak budete mít všude brzy kopřivy a kostival. Můžete si udělat zvlášť jíchu kostivalovou a zvlášť kopřivovou, ovšem jejich kombinace v jednom zákvasu je považována za nejúčinnější hnojivo.

Nad hladinou nechte volné místo cca 10 cm, nádobu umístěte na slunné stanoviště (nejlépe je použít černou nádobu) a kdykoli půjdete kolem, nezapomeňte zákvas zamíchat. Jakmile jícha přestane pěnit, jsou již bylinky rozložené, což se stane nejdříve za 10 až 20 dnů. Poté nádobu přikryjte a můžete začít jíchu používat. Po spotřebování této dávky jíchy můžete hodit zbytky rozložených rostlin na kompost a založit jíchu novou. Obzvláště v době, kdy vyžadujeme od rostlin kvetení a plody, poznáme, o jak úžasné hnojivo jde. A co víc – tímto hnojením ochráníte rostliny před mnohými škůdci – jíchy jim prostě nevoní a odpuzují je. 

Lze samozřejmě experimentovat a s výjimkou semenných částí rostlin můžeme do jích přidávat jakékoli bylinky, které třeba vyplejeme ze záhonů. A experimentovat můžeme včetně nastudování obsahů látek v jednotlivých bylinkách. Prostě si můžeme udělat z hnojení malé domácí, ale přesto vědecké dobrodružství.
Zdroj: www.CESKESTAVBY.cz, www.abecedazahrady.cz, www.wikipedia.org, www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Jak pohnojit zahradu zadarmo?"

Celkem komentářů: 1

nebankovni pujcky online ihned : eikebollesern@gma 01.11.2016, 11:26:55

nebankovni pujcky online ihned : eikebollesern@gmail.com
Dal jsem vám k dispozici v pujcku od roku 200.000Czk do 8.000.000 Czk
velmi jednoduchým zpusobem pro všechny lidi cestné a vážné
To muže vrátit se sazbou 2% rocne. Já také nekteré
investice a úvery mezi jednotlivými všeho druhu.
Nabízím úvery krátké, strední termín od 150.000 do 40.000.000
se sazbou 3% let trvající v náhrada
spolupráce se svým právníkem. eikebollesern@gmail.com

Přidat nový komentář k  "Jak pohnojit zahradu zadarmo?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE