Sdílet
 

Jak se k nám dostaly pasivní domy?

Datum vydání: 23.11.2011 | autor:

Pasivní dům je objekt (nejde jen o rodinné domy), který ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin energie na každý čtvereční metr vytápěné plochy (například rodinný dům o podlahové ploše 120 metrů čtverečních pak spotřebuje 1.800 kilowatthodin). Pokud se rozhodnete právě pro pasivní dům, nechají vás každoročně rostoucí ceny energií chladnými. Téměř se bez nich obejdete. Jak ale fenomén pasivních domů vznikl, jak se k nám dostal a jak si v tomto směru stojíme vůči zbytku Evropy?

Foto: pasivnidomy.cz, EPD Brandýs nad Labem Foto: pasivnidomy.cz, EPD Brandýs nad Labem
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Brandýs nad Labem
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Brandýs nad Labem Foto: pasivnidomy.cz, EPD Brandýs nad Labem
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Brandýs nad Labem
V souvislosti s pasivními domy je neustále vyzdvihována jejich pohoda vnitřního prostředí, příjemná teplota za horkých letních dní i za nejkrutějších mrazů, stále čerstvý vzduch, ovšem bez průvanu (nevětráme, ale vyměňujeme vzduch rekuperační jednotkou). Přitom lze pasivní dům postavit za téměř stejnou cenu jako dům běžný, za vytápění však uspoříme až 90% jinak běžných nákladů. Tepelné ztráty jsou zde tak nízké, že nepotřebujeme běžný systém vytápění.

Historie pasivních domů

Historie pasivních staveb je velmi krátká, teprve v roce 1988 byla nastíněna jejich koncepce. Přišli s ní Dr. Wolfgang Feist a prof. Bo Adamson na univerzitě ve švédském Lund. Vyzdvihli „potřebu využít potenciál možných úspor u investičních nákladů díky vylepšené technice energetických úspor.“ Tepelná ochrana domu dle nich prostě musí být tak dobrá, aby bylo možné opustit konvenční systém vytápění.

Už v říjnu roku 1990 byl v Darmstadtu položen základní kámen prvního pasivního domu - řadového domu se čtyřmi bytovými jednotkami. Výstavbu inicioval tehdejší hesenský ministr hospodářství Alfred Schmidt. Od roku 1991 je tento dům obýván. Jeho výstavbu doprovázela přesná vědecká měření, ze kterých vyplynuly revoluční výsledky. Bylo dokázáno, že ve studeném a vlhkém klimatu střední Evropy je možné stavět obytné budovy bez potřeby běžného topení. Přesto si zachovají výborné tepelné vlastnosti.
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Kamenice Foto: pasivnidomy.cz, EPD Kamenice
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Kamenice
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Kamenice Foto: pasivnidomy.cz, EPD Kamenice
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Kamenice
Za celou dobu existence tohoto domu byly naměřené průměrné hodnoty spotřeby topného tepla ve výši kolem 10 kWh / (m2a = na metr čtvereční ročně). Spotřeba je tedy menší jak 1/10 běžné spotřeby u běžné novostavby. Vědecká měření prokázala, že kvalitní tepelná izolace v praxi skutečně zaručí dosažení předem vypočítaných energetických úspor.

S cílem uvést výstavbu pasivních domů do praxe a s definovanou hranicí spotřeby tepla pod úroveň 15 kWh/(m2a) zahájilo v roce 1996 činnost německé Profesní sdružení levných pasivních domů. Zásadní ideou sdružení byla ventilace, která by zároveň pomáhala s přípravou tepla. Je jasné, že musíme do každého obytného prostoru neustále přivádět čerstvý vzduch, ten však může zároveň transportovat teplo (vzduch je tak teplonosným médiem). 

V roce 1997 byla postavena první sídliště pasivních domů ve Wiesbadenu a u Kolína nad Rýnem jako součást takzvané „ekonomické sociální bytové výstavby.“ Projekty byly velmi úspěšné a následoval velice rychlý rozvoj technologie výstavby pasivních domů v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Už v roce 2002 bylo registrováno 4.000 pasivních domů. V Německu se počet PD ročně dvojnásobí, v roce 2010 jich zde bylo již přes 60.000. A poptávka dnes dokonce významně překračuje nabídku. 
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Hlincova Hora u Českých Budějovic Foto: pasivnidomy.cz, EPD Hlincova Hora u Českých Budějovic
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Hlincova Hora u Českých Budějovic
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Písek Foto: pasivnidomy.cz, EPD Písek
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Písek
Pasivní domy se nakonec staly celoevropským hitem. A zájem je o ně i u nás. Výrobci stavebních materiálů, projektanti, architekti a velké stavební firmy se chytli tohoto trendu a nabrali vítr do plachet. Cestu si tato technologie našla i do oblasti rekonstrukcí staveb za užití prvků pasivního domu.

V Německu a Rakousku je možné pasivní domy certifikovat u Passivhaus Institutu. Jakmile stavba získá certifikát, je nutné po jejím dokončení doložit výpočet provedený programem Passivhaus Projektierung Paket (PHPP), projektovou dokumentaci, technické informace včetně produktových listů použitých stavebních prvků a materiálů a protokol měření neprůvzdušnosti (blower door test). Darmstadtský Institut pasivních domů vyvinul nástroje, se kterými je možné plánovat a stavět pasivní domy s přehlednými náklady (např. právě „Projektový balík pro pasivní domy" - PHPP“).

V roce 2001 bylo založeno rakouské sdružení IG Passivhaus Vorarlberg, sdružující 21 podnikatelských subjektů z různých oblastí stavebnictví (zpracovatelé dřeva, architekti, investoři, instituce, instalatéři, poskytovatelé energií, odborní projektanti, stavitelé, výrobci oken, …). Následně bylo iniciováno založení regionálních IG v Rakousku (dnes je jich 6 s cca 170 členy). Tyto organizace zastřešuje vrcholný svaz - IG Passivhaus Österreich. Zde se plánují a realizují společné strategie a projekty. Na tyto zkušenosti navázalo v roce 2003 založení sdružení IG Passivhaus Schweiz.
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Vrábče, České Budějovice Foto: pasivnidomy.cz, EPD Vrábče, České Budějovice
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Vrábče, České Budějovice
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Vrábče, České Budějovice Foto: pasivnidomy.cz, EPD Vrábče, České Budějovice
Foto: pasivnidomy.cz, EPD Vrábče, České Budějovice
Čekat na sebe dlouho nenechala ani EU. Její pilotní a výzkumný projekt Cepheus (Cost Efficient Passive Houses as European Standards) přinesl výstavbu 221 pasivních bytových jednotek na 14 místech pěti evropských zemí v letech 1999-2001. Cílem projektu bylo "demonstrovat technické možnosti ve stavebnictví za nízkých vícenákladů a na různých typech budov, zkoumat chování a přispůsobivost nabídky a poptávky v tomto odvětví, testovat chování pasivních domů v různých klimatických podmínkách, nabídnout laikům i expertům možnost vyzkoušet a vidět pasivní domy na mnoha místech Evropy, dát impuls pro další rozvoj levných energeticky úsporných domů, vytvořit podmínky a základ pro budoucí velký trh s pasivními domy a v rámci světové výstavy Expo 2000 prezentovat přístup k dodávkám energetických zdrojů (napojení na kotelnu na obnovitelné zdroje)."

Perličkou je, že v českých normách, konkrétně ČSN 73 0540, se pojem pasivní dům objevil ještě předtím, než byl na našem území nějaký vůbec postaven. Norma jej popisuje: „Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a)."

Tato norma také rozděluje budovy s nízkou energetickou náročností na domy nízkoenergetické a pasivní, přibyly i pojmy nulový (méně jak 5 kWh/(m2a)) a aktivní dům (viz. ZDE). Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům byla v ČR stanovena spotřeba energií 50 kWh/(m2a), což je poměrně přísný požadavek - třeba Němci požadují alespoň 70 kWh/(m2a). Navíc jsme od EU převzali požadavek, aby alespoň této hodnoty nyní dosahovala každá novostavba.
Zdroje: www.pasivnidomy.cz, www.capro.cz, Stavba rodinného domu - Josef Smola (vyd. Grada), ČSN 73 0540
CAPRO -  průmyslové podlahy, Hesselberg, TOPSTONE

CAPRO - průmyslové podlahy, Hesselberg, TOPSTONE

České Budějovice, České Budějovice 4, Rudolfovská 103, 37001
Tel: 387 311 521
Web: http://www.caprocb.cz/
E-mail: info@caprocb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

CAPRO - průmyslové podlahy, Hesselberg, TOPSTONE

České Budějovice, České Budějovice 4, Rudolfovská 103, 37001
Tel: 387 311 521
Web: http://www.caprocb.cz/
E-mail: info@caprocb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak se k nám dostaly pasivní domy?"

Buďte první a napište komentář k  "Jak se k nám dostaly pasivní domy?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE