Způsobů pěstování hlívy ústřičné je více. Za vhodných podmínek se jí bude dařit v interiéru, zimní zahradě i ve venkovním prostředí. Důležitý je však výběr sadby a tomu odpovídající pěstební podmínky.
Pěstování hlívy ústřičné je poměrně jednoduché. Využít k tomu můžeme pěstební substrát, piliny, ale i třeba obyčejný pytel. Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých. Z volné přírody máme vysledováno, že houby rostou především po vytrvalejších deštích, kdy se ochladí. A podobné prostředí jim musíme vytvořit i doma. Pěstební teploty by neměly přesáhnout 20 oC (až na výjimky a jen po určitou dobu), čehož dosáhneme ve sklepě, garáži, skladu, ale třeba i na lodžii, balkóně či v zimní zahradě, pokud sem nesvítí tolik slunce. Při umístění do sklepa nesmíme zapomenout, že hlíva též potřebuje světlo, ve tmě se jí dařit nebude. V takovém případě se raději pusťte do pěstování žampionů.
Hlívy můžeme pěstovat ve speciálním pěstebním substrátu, na špalcích, pařezech, štěpcích, slámě, pilinách a pazdeří. Pěstování začínáme přípravou substrátu a jeho naočkováním sadbou (zrnitou či kolíčkovou). Sadba musí být v každém případě co nejčerstvější.
Hlíva ústřičná
Sklizeň hlívy zásadně ovlivňuje teplota. Například na slámě, pilinách a dřevní štěpce můžeme hlívy pěstovat celoročně, pokud ovšem udržujeme správné teploty. Ve fázi růstu podhoubí vyžaduje hlíva cca po dobu dvou měsíců teplotu alespoň 20 °C. Poté vyžadují teploty cca 10 °C a rozptýlené světlo. Ideální je třeba studená chodba. K celoročnímu pěstování hlívy je prostě třeba mít dostatek místa na dvou různých místech domu.
Ke sklizni přistupujeme, pokud klobouk doroste velikosti alespoň pět centimetrů. A pozor – hlíva roste velice rychle a přerostlé plodnice uvolňují do vzduchu spóry, které jsou nepříjemným alergenem. Vytrhávají se proto naráz celé trsy s různě velkými plodnicemi, přičemž právě ty nejmenší by měly mít alespoň 5 cm.
Pěstování hlívy na špalcích a pařezech
Jde o nejpřirozenější způsob pěstování hlívy ústřičné, ve volné přírodě též roste na dřevě. Ideální jsou pařezy a špalky listnáčů, nejméně vhodný je k pěstování tvrdý dub s vysokým obsahem tříslovin. Ideální je například ořech a jasan. V každém případě platí, že čím je dřevo tvrdší, tím déle jím bude prorůstat podhoubí hlívy.
Na pařezech můžeme hlívu pěstovat i ve venkovním prostředí, ale je to poměrně obtížné a napoprvé se nám to nemusí povést. Pěstování na špalcích provádíme proto v první fázi pod střechou. Nařežeme cca 30 cm dlouhé špalky, na jejich řezné plochy naočkujeme sadbu, položíme další špalek, opět naočkujeme sadbu atd. Až do přiměřené výšky. Počítáme přitom s tím, že bude třeba špalky přenášet a potom vždy musíme přenést naráz celou hmotu na sebe naskládanou. Skladby proto necháváme nižší a ve větším počtu. Postupujeme zhruba do výšky až 120 cm, respektive výšky pytle, do kterého špalky uložíme a pytel zavážeme, aby špalky nevysychaly. V suchém prostředí přesto pravidelně vlhčíme vodou. Jakmile kmeny prorostou podhoubím, zakopeme 2/3 na záhon na stinnější místo, nejlépe vlhké, ovšem nesmí být podmáčené. Cca 10 cm špalků necháme vyčnívat nad povrch. Hlívy nám pak budou každý rok plodit na jaře a na podzim, podhoubí bude přitom chráněno přes zimu a horké léto v zemi. Ideální dobou k naočkování kmenů je leden, nejdéle únor.
Hlívu též využijeme k ekologické likvidaci pařezů. Ideální je v tomto případě začít s očkováním v září a říjnu. Na horní řeznou plochu přibijeme několik prkýnek a položíme na ně sadbu, můžeme však též vyvrtat díry do kmenu a do kořenů a tyto otvory napěchovat sadbou. Urychlíme tak prorůstání a rozkladný proces. A nakonec si na hlívách i pravidelně pochutnáme.
Hlíva ústřičná ve volné přírodě
Pěstování hlívy v pytli
V pytli je ideální využít štěpkový substrát. Podhoubí nám jím proroste nejlépe za teploty 27 °C (do 14 dnů!). Za nižších teplot to trvá déle. Po čtrnácti (či více) dnech přemístíme pytel s prorostlým substrátem do chladnější místnosti (6 °C až 12 °C), nebo jej alespoň necháme přes noc venku. Na závadu dokonce není ani zmrznutí substrátu. Krátce po ochlazení se začnou na povrchu substrátu objevovat zárodky plodnic. Ty se postupně zvětší až do sklizňových parametrů. Jakmile hlívu ochladíme, přeneseme pytle zpět do místnosti s rozptýleným světlem. V pytlích přitom vytvoříme řezy dlouhé cca 5 cm. 10 až 20 řezů na jednom pytli bude stačit. Využít též můžeme pytle s již vyraženými otvory o průměru 5 až 10 mm (10 až 20 otvorů). Řezy (otvory) nám budou prorůstat plodnice, substrát přitom nebude příliš vysychat. A co se substrátem po odplození? Můžeme jej přidat například zelenině, případně do truhlíků. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org
