Sdílet
 

Jak si vyrobit hnojivo z plevele

Datum vydání: 03.06.2014 | autor:

Rostlinné jíchy jsou snadno dostupným rostlinným hnojivem, které získáme prakticky zdarma. Stačí dostatečně velká nádoba na vodu umístěná nejlépe u kompostu (výluh může časem silně páchnout) či v jiném odlehlejším koutu zahrady a pak už jen přidáváme plevele – tedy bylinky. Důležitá je dostatečně dlouhá doba kvašení rostlin, abychom skutečně získali tekuté hnojivo. Takové hnojivo bude obsahovat veškeré potřebné živiny a prvky. Kopřiva mu poskytne hojnost dusíku pro růst rostlin, přeslička posílí rostlinná pletiva křemíkem, pampeliška podpoří úrodu ovocných dřevin a zdravý růst rostlin podpoří též měsíček, máta, žebříček, levandule, yzop, tymián či meduňka a další druhy bylinek (pro zahradnickou terminologii plevelů). Heřmánek (květy heřmánku) rostliny posiluje a chrání před houbovými chorobami a plísněmi.

Dřevěný sud na jíchu Dřevěný sud na jíchu
Dřevěný sud na jíchu
Lze použít i listy sklizené zeleniny - část na kompost, část do jíchy určené k hnojení další zeleniny Lze použít i listy sklizené zeleniny - část na kompost, část do jíchy určené k hnojení další zeleniny
Lze použít i listy sklizené zeleniny - část na kompost, část do jíchy určené k hnojení další zeleniny

Výluh nebo jícha?

Mezi rostlinným výluhem a jíchou je zásadní rozdíl. Jícha je dostatečně dlouho uleželý roztok z nakvašených rostlin, který používáme jako tekuté hnojivo, zatímco výluh nenecháváme kvasit, utržené byliny pouze vyluhujeme a roztokem pak pouze zlepšujeme zdravotní stav užitkových a okrasných rostlin na zahradě. Obrazně bychom mohli říci, že jde o „bylinkový čaj pro rostliny.“ tento čaj – výluh zlepšuje obranyschopnost rostlin vůči chorobám a podporuje jejich zdravý růst. Pouze komplex dusíku, fosforu a draslíku nestačí – výluhy též obsahují zinek, železo a další prvky, ovšem to i jíchy.

Složení hnojiva ovlivníme výběrem rostlin

Výběrem rostlin ovlivňujeme složení budoucího hnojiva. Některé jíchy jsou proto vysoce dusíkaté a silně podporují růst rostlin, jiné zase podporují jejich obranyschopnost před chorobami a škůdci a vůbec zdravotní stav jako takový. Určitě platí, že ke svému růstu a plození potřebují téměř všechny na zahradách pěstované rostliny kvalitní hnojivo. Rostliny prostě vyčerpávají půdu - a často každá jinak. Organická hnojiva (chlévská a ovčí mrva, koňský hnůj atd) působí dobře, ale pozvolně. Navíc je mnohdy nemůžeme aplikovat v sezóně. Hnojit zase jen hnojivy anorganickými se příliš nedoporučuje – organické hnojení je stále považováno za základ. Jistou alternativou je zelené hnojení, které se ale provádí před a po sezóně. Ovšem organickými hnojivovými roztoky můžeme hnojit kdykoli a potřebné látky tak mají rostliny k dispozici bezprostředně. Samozřejmě si můžeme tekuté hnojivo pořídit, ale když zjistíme, kolik stojí a porovnáme to s rostlinnou jíchou, kterou získáme zcela zdarma, není co řešit.
TIP: Vždy dejte pozor, aby do výluhu použitý plevel a části sklizené zeleniny neobsahovaly zralá semena. Spolu s výluhem či jíchou bychom je totiž zaseli do záhonu. Jinak lze použít prakticky veškeré plevele a veškeré listové zbytky sklizené zeleniny. Něco prostě dáme na kompost a něco do jíchy. Nezapomeňte též, že zdraví, odolnost a obranyschopnost rostlin podpoří výluhy stejných bylinek, jaké pomáhají i lidskému zdraví. 
Mladá kopřiva je pro jíchu ideální základ Mladá kopřiva je pro jíchu ideální základ
Mladá kopřiva je pro jíchu ideální základ
Zaléváme kolem rostlin - nikoli na listy - popálili bychom je Zaléváme kolem rostlin - nikoli na listy - popálili bychom je
Zaléváme kolem rostlin - nikoli na listy - popálili bychom je

Jak připravit rostlinnou jíchu

K přípravě rostlinné jíchy potřebujeme vhodnou nádobu (plast, dřevo, kamenina), vodu, posečené rostliny a čas na kvašení. Vyhneme se kovovým nádobám, které by rychle zkorodovaly. Vhodné je nasekat rostliny na jemno – jícha bude zkvašena a tudíž hotova dříve. Nádobu naplníme rostlinami ze tří čtvrtin a zalijeme měkkou dešťovou vodou, aby byla rostlinná hmota zcela ponořena. Směs bude poté kvasit 2 až čtyři týdny. Kvašení urychlíme každodenním promícháním směsi. Jakmile přestane směs pěnit a získá tmavou barvu, je jícha hotova. V tu dobu jsou rostliny z velké části rozpuštěné a zbylá hmota klesla ke dnu (můžeme ji po vysušení použít jako mulč). Zápach kvasící směsi zmírníme trochou hašeného vápna – ale nesmíme pak hnojivo použít na rostliny, které vápno nesnášejí. Vápno přitom prospívá i urychlení samotného kvašení.

Jak a kdy hnojit jíchou?

Jde o silně koncentrovaná hnojiva, byť jsou na začátku listy a stonky vonících bylinek. Proto je třeba vydatně ředit! Jíchou je vhodné hnojit za deště a po dešti. Nikdy ji nesmíme použít za slunného počasí a horka. Za suchého počasí ředíme ještě radikálněji! Ideálně použijeme při hnojení po dešti 1 díl jíchy k alespoň devíti dílům vody. V případě suchého počasí a při hnojení mladých rostlin poměr vody klidně i zdvojnásobíme. Pokud nechceme takto hnojit jednou měsíčně, můžeme hnojit denně běžnou zálivkou v poměru až 1:50. Za suchého počasí hnojíme brzy ráno či před setměním. Nejvíc využijeme rostlinné jíchy na jaře a v létě. 
Kopřiva Kopřiva
Kopřiva
Kostival Kostival
Kostival

Z jakých bylin připravíme rostlinné jíchy a výluhy?

Naprostým základem je kopřiva. Kopřivové tekuté hnojení prospěje zelenině i okrasným rostlinám a dřevinám, jelikož obsahuje vysoký podíl dusíku. Kopřivová jícha je vhodná především v období růstu rostlin. Pro kvetení a plození vybíráme později jiné bylinky. A pozor – kopřivová jícha silně zapáchá – vyberte proto vhodné místo na nádobu s připravovanou jíchou a vůbec není od věci nádobu zakrýt.

Zelenině chutná především kostival, který obsahuje kromě dusíku i dostatek draslíku a navíc příliš nezapáchá. Neprohloupíme však, když přidáme listy již sklizené zeleniny - kapusty, červené řepy, rajčat, … Tekuté hnojivo nesmíme aplikovat na listy (vpíjí se do země v okolí rostlin), ale silně naředěný výluh z kostivalu ano! Bude dobře fungovat právě jako listové hnojivo.
Heřmánek Heřmánek
Heřmánek
Heřmánkový výluh provedeme tak, že zalijeme 1000 gramů čerstvých heřmánkových květů deseti litry vody a necháme vyluhovat 1 týden. Tento výluh lze použít i v poměru 1:5. Heřmánek chrání klíčící rostliny před houbovými chorobami a plísněmi a podporuje jejich další zdravý vývin. Je tudíž logické, že tento výluh využijeme spíše na jaře.

Ovocným dřevinám nejlépe prospěje jícha z pampelišky – smetánky lékařské. Podpoří jejich úrodu. Neuděláme chybu, když v tomto případě vytvoříme jíchu z kopřivy a smetánky, třeba v poměru 1:1.
Přeslička Přeslička
Přeslička
Pokud chceme posílit rostlinná pletiva, nešetříme přidáním přesličky rolní. A zdravý růst též podporuje měsíček, máta, žebříček, levandule, yzop, tymián, meduňka a další druhy. V zásadě můžeme posbírat, co najdeme na zahradě a v okolní přírodě a například kopřivu použijeme jako základ. Získáme tak zcela univerzální tekuté hnojivo pro aplikaci do půdy v okolí rostlin po naředění alespoň 1:9 s vodou.
Smetánka lékařská Smetánka lékařská
Smetánka lékařská
Sedmikráska Sedmikráska
Sedmikráska
Hluchavka Hluchavka
Hluchavka
Levandule Levandule
Levandule
Máta Máta
Máta
Meduňka Meduňka
Meduňka
Řebříček Řebříček
Řebříček
Měsíček Měsíček
Měsíček
Yzop Yzop
Yzop
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.ireceptar.cz, www.wikipedia.org., www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasovali: 4 uživatelé
Diskuze na téma "Jak si vyrobit hnojivo z plevele"

Buďte první a napište komentář k  "Jak si vyrobit hnojivo z plevele"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE