Jak správně zateplovat a kdy se to nevyplatí

Majitelé mnohých domů v památkové zóně zateplují bezhlavě zevnitř, jelikož fasáda domu nesmí být poškozena. Vložené investice ale často neodpovídají vzniklým úsporám a naopak se na stěnách objevují z interiérové strany plísně. Stejně tak jsou vynaložené prostředky bezpředmětné, pokud je zvolen špatný typ a nedostatečná tloušťka tepelné izolace, nebo je izolace položena chybně, což odhalí termokamera.

Kdy nemá smysl zateplovat

Pokud byste se rozhodli pro zateplení obvodových stěn domu, ale ignorovali zateplení stropu, bude investice diskutabilní. Stejně tak nemá smysl zateplovat stěny a nevyměnit stávající a již nevyhovující okna za nová tepelně izolační, s izolačními dvojskly (nevyhovujícími okny uniká až 40% tepla, přitom okenní skla, která dobře zadržují teplo, mají hodnotu U=1,0 W/m²K nebo nižší). Diskutabilní je též volba zateplení z interiéru, jelikož se v tomto případě nelze zbavit tepelných mostů v místech, kde jsou na obvodové zdivo napojeny příčky, stropy a podlahy. Navíc je zde velké riziko kondenzace vody na zdivu pod zateplovacím systémem a tvorba plísní.

Správná volba způsobu zateplení

Vždy je zásadní zvolit komplexní systém zateplení domu. Nezaměřujeme se proto jen na obálku domu, ale i na podlahu půdy či střechu, podlahu a strop nad suterénem, sklepem či terénem. Kromě zateplení obvodových nosných zdí a výměny oken nesmíme zapomenout ani na vchodové, balkónové či terasové dveře. Významně nám pomůže také přístavba zimní zahrady či zasklení lodžie nebo balkónu.

Klíčový je také způsob vytápění

Sebelepší zateplení domu však vyjde vniveč, pokud nebude podporováno volbou vhodného topného systému. A zde hraje zásadní roli opět poměr investice a skutečných úspor po dobu životnosti topného systému a především kotle. Zásadní je pak automatická regulace topného systému a správný topný režim. Je zbytečné větrat přetápěné místnosti, abychom uvnitř vůbec vydrželi. Zásadně topíme podle toho, k čemu slouží konkrétní místnost a jak často a kdy ji využíváme. V hlavních obytných prostorách se například vůbec nevyplácí příliš snižovat teplotu v době, kdy zde nejsme. Na zpětné vytopení místností vynaložíme více energie, než kolik ušetříme snížením teploty.

Správná volba zateplovacího systému

Především při zateplování obvodového zdiva se rozhodujeme mezi dražším zateplením bezkontaktním a kontaktním. Nejčastěji pak volíme mezi dvěma zateplovacími systémy, kdy je izolantem polystyren nebo minerální vata.

Uvažujme, že jsme se rozhodli pro polystyren. Nejčastějším mýtem je představa, že maximální tloušťka tepelného izolantu nám bude izolovat nejlépe. Není to však pravda. Pokud zateplíme běžnou zeď tloušťky 30 cm (cihelné bloky, pórobeton, …) izolantem o tloušťce 10 cm, snížíme tepelné ztráty o cca 7 kW, pokud však přidáme dalších 10 cm polystyrenu, snížíme tepelné ztráty už jen o 1,5 kW. V konečném důsledku je tedy jedno, zda zateplíme polystyrenem silným 10 či 20 cm, jelikož dosáhneme přibližně stejné úspory tepla, silnější polystyren však bude logicky výrazně dražší. Výběr zateplovacího systému musí odpovídat i stavu stavebních konstrukcí a především pak vlhkosti v nich. Bez sanačních opatření by byla investice mnohdy zbytečná a naopak by zateplení budovu ještě více poškodilo. Není nic horšího než uzavřené vlhké stěny.

Při volbě zateplovacího systému pro konkrétní budovu je vždy nutné poradit se s projektantem či dokonce energetickým poradcem. Poradenské služby v oblasti úspor energií mohou být i bezplatné, například ZDE.

Kvalitní provedení zateplení

Bez kvalitního provedení je zateplení opět „z okna vyhozenou investicí.“ Zásadní je například způsob lepení tepelného izolantu na zdivo, správná montáž oken, kterou by navíc měla provádět pouze autorizovaná firma (jinak výrobci neposkytují záruky), ale i správná montáž dveří, správné uložení parotěsné fólie při zateplování pasivních domů či šikmých střech (jinak bude docházet k degradaci tepelné izolace vlhkostí a vytváření tepelných mostů), izolace základů a soklu domu po obvodu extrudovaným polystyrenem a izolace podlahy prvního nadzemního podlaží, použití plastových kotev pro kotvení izolantu (kovové kotvy vytvářejí tepelné mosty) a další.

Kontrolní měření termokamerou

Kvalitní provedení zateplení budovy lze zkontrolovat termokamerou. Termokamera odhalí veškerá slabá místa budovy, kudy uniká nejvíce tepla, nelze s ní však z exteriéru měřit vždy. Pokud právě nedochází k nežádoucím tepelným tokům z interiéru do exteriéru (extrém představují horké letní dny), měření nemůžeme provádět. Při měření termokamerou musí být na obou stranách stavební konstrukce rozdílné tepelné podmínky. Termokamerou proto měříme provedené zateplení především v zimě - ideálně za venkovních teplot pod bodem mrazu (doporučen je teplotní rozdíl interiéru a exteriéru alespoň 20 K). Nesmí však pršet, sněžit, foukat silný vítr a nemělo by být ani jasné počasí. Ideální měření tedy probíhá za stavu, kdy je venku pod mrakem, minimálně větrno, nesněží ani neprší a teploty jsou pod bodem mrazu.

Kudy uniká teplo a kolik

Kolik tepla uniká jednotlivými stavebními konstrukcemi nezatepleného rodinného domu? Střechou 15 až 20% (3 až 8 tisíc korun ročně), okny a dveřmi (vchodové, balkónové, terasové) 30 až 40% (6 až 15 tisíc korun ročně) podlahou a stropem nad sklepem či suterénem 5 až 10% (1 až 2 tisíce korun ročně) a obvodovým zdivem 20 až 25% (4 až 9,5 tisíc korun ročně). Uvažováno bylo o roční průměrné spotřebě tepla 120 GJ. Kvalitně provedeným zateplením uspoříme i 50 a více procent spotřeby tepla. V takovém případě je investice do zateplení realtivně rychle návratná. Přece však vyvstává i v tomto případě otázka – jaká je životnost použitého zateplovacího systému? Proto je třeba volit pouze kvalitní produkty a dbát na jejich bezchybné použití, čímž životnost zateplení zvýšíme na maximum.

A právě výše investice do zateplení je zásadní zohledňující faktor. Mnohdy skutečně není dodatečná tepelná izolace budovy ekonomicky jakkoli opodstatněná. Její význam je ale širší – vyloučíme tepelné mosty, které by vedly ke vzniku plísní a zvýšíme povrchovou teplotu stěn. Navíc také zvýšíme tržní hodnotu nemovitosti, zlepšíme její vzhled (samozřejmě při citlivém přístupu) a dodatečné izolace mají též kladný vliv na stárnutí stavebních konstrukcí. Je však nutné brát též ohled na výdaje za teplo z hlediska topného systému a paliva. Návratnost do zateplení se jeví nejrychlejší při vytápění propan-butem, které je ale extrémně drahé. Pokud bychom stejnou investici do zateplení porovnali s vytápěním palivovým dřevem, které si navíc připravujeme svépomocí, může nám vyjít návratnost nulová, nebo dokonce záporná. V takovém případě si vystačíme například s výměnou oken za tepelně izolační s izolačními dvojskly, která se nám však neprojeví na konkrétních finančních úsporách, ale na snížení pracnosti při přípravě palivového dřeva.

Nejnižší investice do zateplování dosáhneme tam, kde není třeba náročných povrchových úprav (fasáda, hydroizolace, …). Čili například plochou střechu s kvalitní stávající hydroizolací izolujeme ze stropní strany, naopak strop domu se šikmou střechou, ale bez obytného podkroví, izolujeme položením minerální izolace na podlahu půdy a podobně.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com