A jaká voda je nejlepší k zálivce rostlin? Stejně jako dříve, a jako tomu bude i v budoucnu, voda dešťová. Studniční voda je často příliš tvrdá, s vysokým obsahem vápníku, ale i nečistá (tvrdá je v některých lokalitách i voda z vodovodu). A co víme o vápníku? Většina běžných zahradních rostlin má ráda neutrální pH a vadí jim jak překyselení, tak převápnění. Tato voda je proto vhodná pro rostliny, které vápník naopak milují.
V období, kdy dostatečně prší, zaléváme pouze rostliny v mobilních nádobách umístěných tak, že se do nádob voda nedostane, nebo jen málo, rostliny ve skleníku, fóliovníku a pařeništi. Za horkého počasí zásadně nezaléváme přes den, nýbrž nejlépe po ránu, případně k večeru. Důvodů je hned několik. Za horkého dne tvoří slunce na půdě krustu a velká část vody se vypaří, zbytečně jí tedy mrháme. Rostliny navíc mohou utrpět teplotní šok, za velkého horka je nesmíme zalévat především chladnou studniční vodou či vodou z vodovodního řádu. Voda musí být teplá, odstátá. Proto je třeba napumpovat ji nejprve do velké nádoby a nechat odstát alespoň 1 den. No a nakonec – kapky vody vytvoří na rostlinách obdobu sklíček lupy a ty jsou pak slunečními paprsky popáleny.
U zeleniny, která snadno podléhá plísním, se navíc nedoporučuje zalévání večerní, jelikož nestačí oschnout. Jedinou možností je u nich opatrné zavlažování půdy, aniž by se voda rostlin s výjimkou kořenů a spodní části stonků dotkla. V každém případě je ale lepší vydatné zalévání ranní.
Zálivkovou vodu shromažďujeme ve sběrných nádobách
Proč dát přednost dešťové vodě?
Dešťová voda je měkká, což znamená, že neobsahuje velké množství solí minerálních látek. Nezasoluje proto půdu, ale též neobsahuje chlór, který rostlinám neprospívá a některé dokonce ničí. Pitná voda je pro zalévání navíc příliš drahá a mnohé rostliny se s ní nesmí zalévat vůbec právě kvůli chlóru (pěnišníky, azalky, kanadské borůvky, …). Ideální teplotou dešťové vody je přitom pro zálivku teplota okolního prostředí.
Ovšem i zálivka dešťovou vodou má svá pravidla. Snažíme se bránit padání nečistot do sběrné nádoby, případně lze použít i filtraci. Například jednoduchou filtrací je navlečení obyčejné punčochy na okraj okapního svodu, která vodu jednoduše přefiltruje. Je též vhodné opatřit povrch nádrže poklopem a to nejen kvůli nečistotám, ale i komárům, aby zde nekladli larvy. Po každé sezóně je třeba nádrže na vodu vyčistit, nejlépe i několikrát během sezóny. Nebude se nám v nádrži hromadit kal, ale ani množit řasy. Vhodná je i desinfekce nádrže, nejen její vymytí. Použít lze Savo či jiný přípravek, ale i obyčejný ocet.
Sběr dešťové vody z okapů
Vystačíme si s deštěm?
Vydatný déšť nám vždy usnadní práci, ale krátký letní deštík nás zalévání především zeleninových záhonů nezbaví. Voda musí proniknout dostatečně hluboko do země, aby kořeny rostly správným směrem, kde mají dostatek drahocenné tekutiny. Určitě nestačí 10 litrů vody na 1 m2 záhonu. A co teprve stromy, ty vyžadují za suchého období alespoň 50 litrů vody každý den. Trocha vody je úplně zbytečná, protože se až ke kořenům nedostane. A nejvíce vláhy potřebují právě stromy ovocné. Nemůžete-li dopřát zálivku všem dřevinám v zahradě, postarejte se alespoň o ty ovocné.
Okurky se zalévají především dobře odstátou vodou, aby nezhořkly. Okurky navíc vyžadují stejně jako papriky menší, ale pravidelné dávky vody, jelikož mají slabší, povrchový kořenový systém. Nedovedou získávat vodu z větších hloubek. Rajčata naopak zavlažujeme naráz velkým množstvím vody. Jejich silné kořeny tím donutíme růst hluboko.
Voda ze studny i vodovodního řádu patří do sběrné nádoby
Pokud již nemáme jinou možnost, vodu z vodovodního řádu je vhodné naplnit do sběrné nádoby a nechat odstát. Za prvé kvůli teplotě studené vody, za druhé kvůli mírnému obsahu chloru. V případě vody studniční jde pouze o zvýšení teploty. S tvrdostí vody toho moc nenaděláme, i když existují možnosti její úpravy.
