Sdílet
 
Zpracování ovoce a zeleniny

Jak uskladnit zeleninu a brambory

Datum vydání: 10.11.2014 | autor:

Ze zeleniny běžně uskladňujeme především tu kořenovou a brambory, ovšem třeba i cibuli a česnek. V případě kořenové zeleniny to však má smysl především při příliš velké úrodě. Běžná úroda ze záhonku se zpracuje a zkonzumuje průběžně a zbytek snadno uložíme do mrazáku. Navíc třeba mrkev využijeme při zavařování nakládaček a podobně. Určitě nám nevydrží delší dobu parika a rajčata, můžeme z nich ale zavařit chutné lečo. Navíc si tak urychlíme vaření – přidáme jen vajíčko a případně uzeninu, dochutíme a za krátkou dobu je hotovo. Též si lze zavařit silný bujón ze zeleniny, což v zimě urychlí přípravu polévek. Kdo ale záměrně vypěstuje větší množství kořenové zeleniny, cibule, česneku, brambor, nebo nakoupí brambory do zásoby ze strachu před růstem jejich cen, musí vědět, jak takovou úrodu uskladnit.

Vyrýplá mrkev Vyrýplá mrkev
Vyrýplá mrkev
Kořenová zelenina Kořenová zelenina
Kořenová zelenina

Uskladňujeme kořenovou zeleninu, pastinák ale vydrží až do jara

Domácí kořenová zelenina chutná jinak, než mnohé nadměrným množstvím chemikálií vyhnané a dalším množstvím chemikálií sterilizované produkty v obchodech. Kořenová zelenina přitom na záhonech přečká bez úhony i první mrazíky a pokud máme štěstí na rok s příznivým počasím, můžeme ji sklízet až do poloviny listopadu. Úplně nejotužilejší je ale pastinák, který přežije na zahradě bez úhony i zimu, sklízíme jej pak stále čerstvý. 

Tradičně uskladňujeme z kořenové zeleniny pozdní odrůdy mrkve a petržele, bulvový celer, černý kořen, červenou řepu, zimní odrůdy ředkve, ovšem můžeme sklidit a uskladnit právě i pastinák, konkurenta petržele, který nám dá ve výše položených oblastech vyšší výnosy než petržel. Z kořenové zeleniny je u mnoha jejích druhů vhodné využít i nať s listy, tu buďto sušíme, nebo naopak zamrazíme čerstvou, v polévce a jiných pokrmech bude vítanou pochoutkou a naše oči v zimě uchlácholí zelená barva.

Kořeny a bulvy nesmí být poškozené

Uskladňujeme pouze nepoškozené kořeny či bulvy a právě stav těchto plodin je zásadně ovlivněn i způsobem sklizně. Zásadně používáme rycí vidle! Nejchoulostivější je křehká mrkev a černý kořen. Kořenovou zeleninu opatrně „podrýváme“ v meziřádcích. Pokud některé kořeny poškodíme, rychle uhnívají a hniloba se velmi rychle rozšíří i na zdravou část sklizně. 
Mrkev Mrkev
Mrkev
Petržel Petržel
Petržel

Nať se ukroutí nebo ořízne

Salátovou červenou řepu sklízíme před příchodem mrazíků, bulvy nesmí být namrzlé. Listy neodřezáváme, ale opatrně vykroutíme. Stejně postupujeme i u celeru. Skladujeme pouze ředkve o průměru 5 cm a větší, malé ředkve je třeba ihned zpracovat.

Nať ostatní kořenové zeleniny opatrně odřežeme. Veškerou kořenovou zeleninu necháme nejprve důkladně proschnout na suchém a chladnějším místě, ovšem kořeny nesmí být vyloženě suché, nesmí být na povrchu vlhké a zašpiněné.

Uložení do bedýnek s pískem

Jako nejvhodnější řešení se doporučuje uložení kořenové zeleniny do bedýnek s pískem v tmavém sklepě. Mrkev by tak měla vydržet i více jak půl roku, pastinák cca 4 měsíce, ovšem venku vydrží v zemi čerstvý až do jara. Stejně vytrvalý bude v písku celer, ale i petržel a ředkev. Ale třeba salátová řepa vydrží takto uskladněná nejvýše 3 měsíce.

Sklem, ale i pařeniště a skleník

Teplota by ve sklepě neměla překročit čtyři stupně Celsia s výjimkou mrkve, celeru a pastináku, kterým vyhovují teploty těsně nad nulou a vzdušná vlhkost okolo 90%. Sklep v zimě pravidelně větráme, snížení teploty při větrání zelenině jen prospěje. Pokud nemůžete uložit zeleninu ve sklepě, lze využít i pařeniště nebo skleník, zemina v nich ale nesmí trvale promrzat. Zeleninu položíme na povrch záhonů a přikryjeme silnější netkanou textilií. To ale jen pro začátek, jakmile začnou mrazíky, přidáme další vrstvu izolace –slámu, chvojí, listí, bublinkovou fólii. Z pařenišť se na zimu mnohdy vyváží zemina a před jarem se zakládá pařeniště nové. Potom uložíme do pařeniště zeleninu v bedýnkách s pískem a přikryjeme třeba listím či chvojím. 
Celer Celer
Celer

Pravidelná kontrola kořenové zeleniny

Pokud skladujeme zeleninu v písku, občas jej trochu pokropíme, jelikož vysychá, a to dokonce i ve vlhkém sklepě. Předtím však zeleninu vždy zkontrolujeme a pokud narazíme na nahnilé kusy, vyhodíme je. Právě hniloby a plísně jsou nejčastější zhoubou uskladňované zeleniny. Je sice možné aplikovat postřik (např. Dithanem), ale mnozí zahrádkáři to nemají rádi. 

Ke konci uskladňovací sezóny, kdy nám už zbývá jen malé množství zeleniny v písku, můžeme zeleninu narovnat do mikrotenových sáčků s alespoň několika otvory (třeba děrovačkou, nožem, …). Uzavřené sáčky s několika otvory necháme ležet ve sklepě v regálech. Zelenina takto vydrží dalších až 6 týdnů.

Mražení nebo sušení

Pokud máte dostatečně velký mrazák, vůbec nepotřebujete sklep a pokud se rozhodnete pro sušení kořenové zeleniny, zabere vám naopak naprosté minimum místa ve spíži.
Sklizeň brambor Sklizeň brambor
Sklizeň brambor
Prosychání brambor Prosychání brambor
Prosychání brambor

Sklízíme a skladujeme brambory

S pěstováním většího množství brambor se už dnes mnoho z nás nezabývá, nebo ani nemůže, prostě nemáme na pozemcích dostatek místa. Ale určitě se vyplatí nakoupit na podzim větší množství pěkně dozrálých, na povrchu suchých brambor s nepoškozenou slupkou a hlavně za nízkou cenu a bránit se tak jejich předražování na pultech v zimě a na jaře. Na rozdíl od kořenové zeleniny vadí uskladněným bramborám vlhkost, která podporuje vznik a rozšíření skládkových chorob.

Už při sklizni brambory třídíme. Z půdy vyrýpnuté nahnilé kusy vyhodíme, ty poškozené určíme k okamžité konzumaci a skladujeme pouze brambory zdravé a nepoškozené. Abychom brambory nepoškodili my sami, vyrýváme je rycími vidlemi z meziřádků. Kdo má na sklizeň úrody brambor pořízenu mechanizaci, tomu není třeba vysvětlovat, co použít a jak. Při velkém objemu výpěstků by se pěstitel s rycími vidlemi doslova udřel. Hned po sklizni uložíme vytříděné brambory v tenké vrstvě do temné, suché a dobře větrané místnosti. Necháme je zde vydýchat, jelikož mají ještě poměrně vysokou vnitřní vlhkost. Teplota by v této místnosti měla být 15 až 18 oC. Na takovém místě necháme brambory cca 14 dní. Hlízy zde vytvoří pevnější slupku a ta je lépe ochrání. Brambory se nesmí sklízet za deštivého počasí a pokud je sklízíme po deštích, napytlujeme a umístíme ihned do sklepa, pak o úrodu přijdeme. 
Brambory v bedýnce Brambory v bedýnce
Brambory v bedýnce
Naklíčené brambory Naklíčené brambory
Naklíčené brambory
Po vydýchání můžeme brambory napytlovat a umístit do tmavého a dobře větraného sklepa. Pokud nám to však prostory dovolí, pytlování se raději vyhneme a umístíme je zde v menších vrstvách do bedýnek. Životnost uskladněných brambor se tak zásadně prodlouží a my máme navíc usnadněnu kontrolu. Pokud bychom hlízy skladovali v prosvětlené místnosti či prosvětleném sklepě, budou rychle zelenat, což je znak tvorby nadměrného množství jedovatého solaninu, který vyvolává zažívací potíže. Brambory skladujeme ve tmě za teplot 3 až 5 oC, nejvýše pak 7 oC. Za tepla začnou brambory klíčit a za vyšších teplot vadnou a hnijí. Teplejší sklepy proto za zimy velmi často větráme čerstvým, mrazivým a suchým vzduchem. Ale pozor, pokud klesne teplota pod nulu, hlízy namrzají a sládnou. Není-li možné zajistit vyšší teplotu, hlízy přikryjeme. Vlhkost vzduchu by měla být mezi 85 až 95%. Brambory můžeme skladovat cca 6 měsíců, záleží na odrůdě a podmínkách.

Skladovat nesmíme jakkoli poškozené brambory, kromě prasklin mnohdy ani nepoznáme původce poškození (hlodavci, larvy chroustů, …). Na první pohled ovšem poznáme hnilobu a mnohdy i strupovitost. Ovšem právě strupovitost je pouze vadou vzhledu, byť ji způsobují bakterie. Strupovité brambory více okrajujeme (větší odpad), mají též menší obsah škrobu.

Zeleninu včetně brambor neskladujeme společně s ovocem

Velké sklepy starších rodinných domů byly dělené na místnosti stejně jako obytná část. V jedné místnosti bylo v bečkách uložené kysající zelí společně třeba s hašeným vápnem v sudech. V jiné ovoce a v jiné zelenina včetně brambor. Je na zvážení každého, jaké možnosti má dnes a zda jeho vlastní skladovací prostory vůbec umožňují uskladnění větší produkce. Obzvláště při společném skladování brambor a ovoce může dojít k znehodnocení chuti obojího.
Copy proschlé cibule Copy proschlé cibule
Copy proschlé cibule

Sklizeň a skladování cibule

Cibuli sklízíme, pokud nať cca poloviny rostlin na záhonu polehne. To je v nižších polohách cca v půlce července, ve vyšších na konci července, pokud je cibule pěstována ze sadby. Pokud je pěstována ze semene, je to o cca měsíc déle. Cibuli vytaháme ze země za nať za suchého počasí a rozložíme na záhonu. Zde ji necháme 1 až 2 týdny proschnout. Za deštivého počasí ji sušíme volně rozloženou na lískách. Lísky pak můžeme přenášet třeba do stodoly a zase vynášet na slunce. Po takovém proschnutí se cibule váže po deseti až dvaceti kusech do svazků a zavěšuje se na chráněné místo (pod přístřeší), kde doschne. Po dalších dvou až třech týdnech opatrně odřízneme již zcela suchou nať nad krčkem cibulí a odřízneme i zaschlé kořeny. Cibuli pak uložíme na suchém a vzdušném místě, kde teplota v zimě neklesne pod 3 °C. Namrzlou cibuli je třeba po rozmrznutí okamžitě spotřebovat. Zajímavostí je, že déle a lépe můžeme skladovat cibuli vypěstovanou ze semene než ze sazečky. Cibuli skladujeme opatrně uloženou do bedýnek, nebo poskládanou na regály, které mají zepředu zábrany. Cibuli však lze skladovat i v copech. V takovém případě ořežeme jen oschlé kořeny, suchou nať ponecháme a využijeme ji k uvázání copů. Takto svázaná cibule je i krásným dekorativním doplňkem, ovšem pozor, nehodí se do kuchyně, kde bývá vyšší vzdušná vlhkost. Veškerý suchý odpad z cibule pálíme, nehodí se do kompostu, který by se pak mohl stát zdrojem houbových chorob.  
Sušení česneku Sušení česneku
Sušení česneku

Sklizeň a skladování česneku

Sklizeň a skladování česneku se od cibule příliš neliší. Klíčová je správná doba pro sklizeň. Odrůdy vysazované na podzim sklízíme cca v půlce července (tzv. nepaličáky). Paličáky sklízíme, když se stočený konec stvolu napřímí. Jarní nepaličáky se sklízejí v srpnu. Součástí výsadby česneku je takzvaná jarovizace, ke které dochází v období se sníženou teplotou (při uskladnění nebo po výsadbě). Zásadně nevysazujeme česnek z teplé místnosti do teplé půdy, palice se nám v půdě při zrání rozpadnou. 

I česnek se sklízí zásadně za suchého počasí a pomáháme si podrytím rýčem, na rozdíl od cibule nebývá zralý česnek uvolněný ze země. Rukou jej zbavíme zeminy (neoklepáváme cibule česneku o sebe). I česnek svážeme do svazků a sušíme stejně jako cibuli, na záhonu jej ale raději vůbec nenecháme. Po cca třech týdnech nať odstřihneme 3 až 4 cm nad krčkem a zkrátíme kořeny na 0,5 cm. I česnek ale můžeme vázat do copů. Česnek uskladníme společně s cibulí na suché a bezmrazé místo. Česnek a cibuli pak pravidelně kontrolujeme. 
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasovali: 10 uživatelé
Diskuze na téma "Jak uskladnit zeleninu a brambory"

Celkem komentářů: 3

Jak skladujeme jablka 06.09.2016, 13:04:20

Dobrý den, uchování brambor je opravdu oříšek. Dlouho jsme vychytávali dobrou vlhkost, teplotu a výšku skladování. Nakonec jsme ve sklepě vyrobily policový systém do kterého jsme vložily plastové přepravky různého typu. Nakoupily jsem zde http://www.obalove-materialy.cz/plastove-prepravky/ a začalo testování. Nakonec jsme vše vychytaly a dokonce jsem se díky hašenému vápnu zbavili i veškeré plísně. Jinak nakonec jsme zjistili že ideální dobré odvětrání, uskladnění ve výšce cca 30 cm od země a teplota okolo 8°C je pro brambory v našem sklepě nejlepší. Jinak jak píšete plastové jsou praktičtější, ale je i ovoce, které by se mělo uchovávat jen v dřevěných přepravkách. Jeden z příkladů jsou třeba jahody. Moc dlouho nevydrží, ale pokud už je chceme alespoň třeba dva dny uchovat tak rozhodně dřevo.

uskladnění ovoce a zeleniny 30.10.2015, 13:56:56

Malou část úrody mám doma ve spíži, která je poměrně velká, ale veškerá úroda by se tam teda nevlezla. Zbytek je u rodičů, kteří bydlí na venkově a mají podsklepený dům, takže je tam spousta místa. A když jezdíme na návštěvy, tak si vždycky dovezeme zásoby :) Jen mi teď došly přepravky, něco mi rozebraly známý a letos byla úroda veliká. V práci bereme hodně věcí na balení a kancelářské věci u obalovych-materialu, tak jsem se v kanceláři domluvila, aby mi k tomu přidaly plastové přepravky na zeleninu, takže už mám ve všem pořádek a všechno hezky uskladněné. Dřevěné jsou taky fajn, ale plastové mi přijdou praktičtější, že se dají jednoduše opláchnout.

21.12.2015, 23:01:32

Nám poslala maminka zo Slovenska zemiačiky :) Keďže máme dom na Slovensku, tak aj pestuje všetkú možnú zeleninu. Z cibule si ona napríklad vždy robí venčeky a dá ich sušiť na stene drevárne, tak aby na ne pekne svietilo slniečko. Na zemiaky máme úplne geniálnu pivnicu. Horšie je to so mnou v Prahe, kde až také možnosti na skladovanie nemám. Inak teda vďaka za tip na obalove-materialy.cz, kúpila som si teraz odtiaľ debničku, že keď pôjdem na SR pred Vianocami, tak si naberiem do nej dobré slovenské zemiačiky ;) Ostatnú zeleninu väčšinou držím v chladničke naukladanú, aby sa nescvrkla rýchlo, či nezhnila, ale niekedy tomu jednoducho nezabránim :(

Nahlásit příspěvek jako nevhodný

Přidat nový komentář k  "Jak uskladnit zeleninu a brambory"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE