Sdílet
 

Jak vysušit dům po povodni

Datum vydání: 13.06.2013 | autor:

Po povodni nepředstavuje pro stavební konstrukce nebezpečí jen voda. Kromě ní je ve zdivu obsaženo značné množství dusičnanů a nebo chloridů. Při vysoušení dochází k jejich kristalizaci,  jejím následkem je na zdivo vyvíjen značný tlak a to může nakonec i popraskat. Naruší se tak statika donu a nejkrizovějším scénářem může být i nařízená demolice. Proto je nutné poradit se vždy před vysoušením domu s odborníkem.

Zaplavené domy Zaplavené domy
Zaplavené domy
Za povodně nelze dělat v podstatě nic. Pokud máme to štěstí a stihneme před „příchodem“ nezvané návštěvy – vody - nanosit věci z přízemí, dílny a garáže o patro výš či na půdu a voda tam nedosáhne, čeká nás po opadnutí vody o něco méně práce a také škody budou menší. Co se nám prostě nepodaří včas zachránit a přenést do vyššího poschodí, na půdu, nebo zcela mimo zaplavené území, bude zřejmě až na výjimky nenávratně ztraceno (například elekrické spotřebiče můžeme nechat v servisu vyčistit a když budeme mít štěstí, budou fungovat dál apod.). Následky povodně se mnohdy podobají následkům požáru, ale zůstane nám často alespoň „střecha nad hlavou,“ která nadále chrání stavební konstrukce shora. Voda přitom do domu přijde a zase odejde. A my začneme s odstraňováním následků povodně nejprve uvnitř domu.

Ihned po povodni musíme vysušit zdivo dřív, než nás zaskočí mráz. Což po letošní velké povodni nehrozí, ovšem každý rok se v některé lokalitě vyskytne blesková povodeň i za velmi chladného počasí. Přirozenou cestou zdivo vysychá velmi dlouho, řádově v letech a to znamená, že vlhké stěny musí přečkat „a přežít“ až několik zim. Vlhké stavební konstrukce navíc vytvářejí masivní tepelné mosty a kondenzující vlhkost ještě více napomáhá rozvoji a šíření plísní. Jen vytápět a větrat prostě nestačí. Je třeba nejprve odčerpat vodu ze sklepa a poté vysoušet zdivo co nejúčinnějším způsobem. K dispozici jsou vysoušeče, odvlhčovače, výkonná topidla a ventilátory. A jelikož bývá i mnoho dní po povodni často problém s dodávkou elektřiny, oceníme i služeb elektrocentrály.

Po povodni se kupodivu chovají hůře domy s kvalitními hydroizolacemi než ty s „mizernými.“ Voda nemá kam odtékat a pomaleji se vrací do země. S tím však nic nenaděláme, pomůže nám právě technika, ovšem i naše ruce a stovky hodin práce.
Zaplavené domy Zaplavené domy
Zaplavené domy

Jak postupovat při vysoušení domu po povodni

1. Statik a odborník na tepelné izolace

S vysoušením domu po opadnutí vody hlavně nepěchejte! Nejprve by vás měl navštívit statik a rodinný dům i další budovy a stavby na pozemku posoudit. Stejně tak by měl být odborně posouzen stav tepelných izolací budovy. A je dost dobře možné, že je budete muset strhnout, ovšem jen v některých případech. Odborník posoudí stav tepelných izolací a po cca 90 dnech udělá sondu. Teprve podle ní rozhodne. Minimálně dočasně se však účinnost tepelných izolací výrazně sníží. V ideálním případě by měl dům navštívit i elektrikář a posoudit stav elektroinstalací.

2. Vyčištění domu a pozemku, vyčerpání vody ze sklepa

Proto ještě před návštěvou odborníků vyčerpejte vodu ze sklepa, případně vytvořených lagun na pozemku, vynoste poškozené věci a roztřiďte je na zachránitelné a určené k likvidaci. Odstraňte z domu a pozemku (nejprve alespoň ze zpevněných ploch) lepkavé bahno a důkladně vše vystříkejte čistou vodou. Pokud máte k dispozici vapku (takovou vodu), máte vyhráno. K hrubému čištění klidně využijte zasaženou vodu z vaší studně a poté až vodu čistou z vodovodního řádu a dezinfekční prostředky. K vyčerpání vody ze sklepa a čerpání vody ze zasažené studně je ideální použít kalové čerpadlo.

Před čerpáním vody je třeba vypnout elektřinu, pokud je již zapojena, a umístit přenosné zdroje světla. Čerpadlo vám zajistí místní samospráva, hasiči, humanitární organizace a podobně. S čerpáním vody nespěchejte, je dobré počkat nějaký den na opadnutí spodních vod. Jejich tlak by mohl při rychlém odčerpání vody poškodit stavební konstrukce. Navíc je zcela běžné, že se sklepy zaplní vodou znova a to velmi rychle. Dokud není voda ze sklepa odčerpána a už se do něj nevrací, nelze začínat s vysoušením zdiva, jelikož začneme právě od sklepa, respektive nejníže položených prostor v domě.
Zaplavený dům Zaplavený dům
Zaplavený dům
Vlhkost ve stěnách a v podlaze Vlhkost ve stěnách a v podlaze
Vlhkost ve stěnách a v podlaze

3. Hygiena je na prvním místě

Z televizorů, rozhlasových příjimačů a na stránkách tištěných a internetových médií na nás dnes stále křičí slovo hygiena a ne náhodou. Je třeba pořídit (získat od obce, z darů atd…) ochranné pomůcky - gumovou obuv, rukavice, roušky a také dezinfekční prostředky, ideálně chlorové. Čili agresivní Savo (cca 30,- Kč/litr), Chloramin B (cca 125,- Kč/kg) a jiné. Dodržujte zásadu častého mytí především rukou a čištění pracovního oděvu. Co na sebe na jednu pracovní směnu oblečete, musí jít následně do pračky. Je třeba důsledně vymývat a dezinfikovat i drobné ranky na těle a škrábance. Voda může obsahovat toxické látky a bakterie.

4. Voda odcházející přirozenou cestou

Ideální je, když voda opustí dům a pozemek přirozenou cestou, jako jej navštívila. Můžeme jí pomoci třeba vykopanými kanálky. Výšku hladiny spodních vod zjistíme, pokud vykopeme vedle domu sondu 1,5 metru pod úroveň základů. S čerpáním vody ze sklepa začněte až spodní voda poklesne, pokud tam před stavbou domu nebyla a nyní dosahuje až na základy.

5. Odstranění zdrojů vlhkosti

Z domu navíc musíme odstranit všechny zdroje vlhkosti – nábytek, podlahy atd. Nepoškozené zařízení je třeba důkladně vymýt, vydezinfikovat a přemístit do sucha. Pokud se po odstranění největší vlhkosti objeví na konstrukcích plísně a houby, nesmíme je likvidovat za sucha. Spóry by se rozptýlily po místnosti a bylo by zle. Postižená místa je třeba navlhčit a poté až použít dezinfekční prostředek. Oškrábeme též vlhké malby ze stěn, ovšem není třeba oklepávat omítky, ty se nejprve pokusíme společně se zdivem vysušit. Osekání omítek neurychlí vysychání zdiva, otlučeme proto pouze poškozené omítky. Poznáme to na pohled nebo poklepem (dutý zvuk).
Zaplavené domy Zaplavené domy
Zaplavené domy

6. Vysoušení stavebních konstrukcí tepelnými šoky

Pokud to statik dovolí, vysoušíme stavební konstrukce tepelnými šoky. Vhodné je použití dvou vysoušečů doplněných zdroji sálavého tepla – infrazářiči, kamny na propan-butan a jinými typy topidel. Vysoušení může být sice dokončeno za několik týdnů a dům bude k nastěhování, ovšem úplné vysušení konstrukcí může trvat až tři roky a déle. Některé budovy se ještě zcela nevzpamatovaly ani z povodní 2002. A pozor - vysoušení tepelnými šoky je zcela odlišným postupem než odvlhčování odvlhčovači. Čili pokud právě používáme odvlhčovače ve sklepě, můžeme v prvním podlaží využít tepelných šoků, dokud nepřesuneme účinnější odvlhčovače výš.

Vysoušení tepelným šokem probíhá tak, že v místnosti zavřeme okna i dveře, případně je obložíme igelitem (pokud jsou poškozená). Poté pořádně zatopíme a rychle vyvětráme. Tento postup opakujeme vícekrát. Místnosti střídáme a vysoušeče směřujeme na všechny stěny.

7. Betony a obklady, sanační omítka

I betonový podklad je třeba vysušit a opravit jeho poškozená místa. Zároveň podlahy dezinfikujeme, je ale třeba pečlivě vybírat konkrétní přípravek, abychom podlaze více neuškodili. Keramické obklady můžeme odloupnout, pokud jsou ale nepoškozené, voda jim stejně jako kvalitním betonům neuškodí. Jestliže jsme přece jen museli někde oklepat omítku, použijeme po povodni omítku sanační, napomůže vysychání zdiva. Navíc by mohla běžná omítka po čase odpadat.

8. Odstranění podlah

Bezprostředně poté, co odejde z domu voda a my vynosíme veškeré vnitřní zařízení, je třeba odstranit původní podlahy laminátové plovoucí, parkety a jiné dřevěné podlahy. Pokud není krytina příliš poškozena, je třeba ji vynést, důkladně omýt a vydezinfikovat a nechat vysušit. Stejně tak můžeme zachránit koberce, pokud na nich není nános lepkavého bahna (použijeme průmyslový vysavač, poté koberec sejmeme a pověsíme na sluníčko). I PVC podlahy a linolea sejmeme a rozbalíme na rovné, čisté a suché ploše. Očistíme, vydezinfikujeme přípravkem, který jim neuškodí a necháme oschnout.

9. Obtížnost vysoušení je přímo úměrná typu zdiva

Největší problém představují keramické obklady, které jsou nejméně prodyšné, ale i některé fasádní nátěry a případně omítky z hutné cementové malty. Velký problém pak představuje staré zdivo z kombinace pálených cihel a kamene, nebo staré zdivo z pálených cihel. Všeobecně platí, že čím novější je stavební konstrukce, tím snáze ji vysušíme. Nelze se na to však vždy spoléhat.
Kondenzační odvlhčovač, vysoušeč vzduchu DH 44 Kondenzační odvlhčovač, vysoušeč vzduchu DH 44
Kondenzační odvlhčovač, vysoušeč vzduchu DH 44

Kondenzační nebo adsorpční odvlhčovače

Odvlhčovače srážejí vodní páru (kondenzační odvlhčovače), nebo ji adsorbují (adsorpční odvlhčovače). Principem je snížení vlhkosti vzduchu v místnosti. Čili další vlhkost je poté přijímána ze zdiva a podlahy, čímž dochází k vysušování stavebních konstrukcí. Postupuje se přitom opačně než při vytápění a větrání (tepelném šoku). Vysoušený prostor totiž musí být uzavřen, jinak by byl výkon odvlhčovače snižován vlhkým venkovním vzduchem. A ten skutečně není po povodni suchý. Letos to téměř vypadá, že bychom mohli založit tropické deštné lesy. Pokud povodeň zničila okna a dveře, můžeme výplně stavebních otvorů zakrýt provizorně fólií. Odvlhčování bude zároveň účinnější při pohybu vzduchu v místnosti a proto je vhodné souběžné použití ventilátorů. Kondenzační či adsorpční odvlhčovač umístíme vždy výš nad zem, třeba na stůl. Jímanou (vysráženou) vodu lze odvádět z kondenzačního odvlhčovače hadicí z domu, u adsorpčního odvlhčovače je vlhký vzduch z interiéru vyfukován do exteriéru.
Speciální odvlhčovač, vysoušeč vzduchu DHA 250, určený i pro velmi nízké teploty Speciální odvlhčovač, vysoušeč vzduchu DHA 250, určený i pro velmi nízké teploty
Speciální odvlhčovač, vysoušeč vzduchu DHA 250, určený i pro velmi nízké teploty
Adsorpční odvlhčovač vzduchu DHA 10 Adsorpční odvlhčovač vzduchu DHA 10
Adsorpční odvlhčovač vzduchu DHA 10
V odvlhčované místnosti bychom měli zajistit teplotu vzduchu alespoň 15 oC, při nízkých teplotách je nízký i výkon kondenzačního odvlhčovače a my jen zbytečně pálíme drahou energii. Interiér proto současně dotápíme. V případě odvlhčovače adsorpčního však nejsou nízké teploty problémem.

Odvlhčovač odstraní ze stavebních konstrukcí za 24 hodin až 120 litrů vody, záleží však na okolnostech a míře zasažení stavebních konstrukcí. Účinnost kondenzačních odvlhčovačů je maximální při vzdušné vlhkosti 90 až 95% a interiérové teplotě 27 až 30 °C.

Výkon odvlhčovače je však závislý také na velikosti vysoušeného prostoru. Takzvaný vzduchový výkon odvlhčovače je množství vzduchu v m3, které projde odvlhčovačem za hodinu. A pokud je to možné, měl by odpovídat objemu vzduchu ve vysoušeném prostoru, nebo být ještě lépe vyšší. Proto často nestačí na 1 místnost 1 odvlhčovač. Adsorpčním odvlhčovačem dosáhneme nižšího odvhlčení (i méně jak 20%) než kondenzačním (více jak 35%).

A pozor, ať už se rozhodneme pro kterýkoli z nabízených typů odvlhčovačů, je třeba začít z nejníže zasažených prostor. Pokud je tedy dům podsklepen, začínáme vysoušením sklepa. V místnostech nad sklepem mezitím topíme a větráme, pokud si samozřejmě nevypůjčíme více zařízení.

A jak dlouho trvá odvlhčování stavebních konstrukcí rodinného domu odvlhčovačem? Uvádí se minimálně 14 dní. Přitom jednu místnost odvlhčujeme minimálně 3 až 4 dny. Odvlhčovač po místnosti přemisťujeme, začínáme v rozích a poté až se zaměřujeme na plochy stěn a podlah.
Přenosný radiální ventilátor Desa CD 5000 Přenosný radiální ventilátor Desa CD 5000
Přenosný radiální ventilátor Desa CD 5000
Axiální ventilátor Desa BL 6800 Axiální ventilátor Desa BL 6800
Axiální ventilátor Desa BL 6800
Naftové topidlo Master Naftové topidlo Master
Naftové topidlo Master

Přitápění v místnostech při poruše stávajícího topného systému

Řešením jsou tepelné agregáty. Elektrické agregáty mají poměrně nákladný provoz a elektřina navíc vůbec nemusí po povodni v lokalitě fungovat. Na druhou stranu jsou však agregáty na kapalná paliva méně spolehlivé a společně s plynovými vyžadují stálé větrání (odvádění spalin). Pro běžný RD si vystačíme s agregátem o výkonu 8 až 15 kW a o vzduchovém výkonu alespoň 600 m3/hod. Agregát umisťujeme alespoň 1,5 metrů od zdiva (pokud bude stát u stěny, mohlo by zdivo popraskat).

Elektrocentrály

Jelikžo bývají v zasažených oblastech problémy s distribucí elektřiny či funkcí elektrorozvodů v konkrétních domech, často je třeba využít elektrocentrálu. Velmi oblíbené jsou elektrocentrály naftové. Je však samozřejmě třeba zajistit dostatečné množství paliva a zapůjčit si elektrocentrálu o dostatečném výkonu.

Zdroj: www.emkol.cz

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com, www.emkol.cz
Elektrocentrála GESAN G 15 TFH Elektrocentrála GESAN G 15 TFH
Elektrocentrála GESAN G 15 TFH
Elektrocentrála Europower EP 6500 T Elektrocentrála Europower EP 6500 T
Elektrocentrála Europower EP 6500 T
EMKOL - Ing. Josef Koukal

EMKOL - Ing. Josef Koukal

Litomyšl, Litomyšl-Město, Trstěnická 932, 57001
Tel: 461 611 272
Web: http://www.emkol.cz
E-mail: koukaljosef@centrum.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

EMKOL - Ing. Josef Koukal

Litomyšl, Litomyšl-Město, Trstěnická 932, 57001
Tel: 461 611 272
Web: http://www.emkol.cz
E-mail: koukaljosef@centrum.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak vysušit dům po povodni"

Buďte první a napište komentář k  "Jak vysušit dům po povodni"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE