Nejvíce rozšířenou technologií, která využívá (stejně jako končící analogová televize) systém PAL jsou zatím analogové kamerové systémy. Vedle analogových kamer existují také IP kamery. IP kamery jsou moderní, plně digitální technologií, využívající (ne náhodou stejně jako Internet) IP protokol. Nejedná se však o webové kamery, které jsou sice také digitální, ale fungují pouze, jsou-li připojeny k zapnutému počítači kabelem s omezenou maximální délkou (cca 3 m). Nejsou proto určeny do zabezpečovacích systémů. Je tedy třeba vybírat mezi analogovými a IP kamerami. Tyto dvě kategorie se liší ve způsobu zapojení, kvalitě obrazu, rozlišení, možnostech ovládání i nabídkou funkcí.

Analog versus IP

Zapojení kamerového systému

K zapojení analogové kamery k záznamovému a monitorovacímu zařízení (monitor, videorekordér) se nejčastěji používá tzv. koaxiální kabel. Čím je tento kabel delší, tím horší je kvalita obrazu. Pokud je kamer několik, musí mít každá z nich vlastní kabel. V systémech s více analogovými kamerami je pak výsledkem skutečně složité a nákladné kabelové vedení. U každé analogové kamery je dále třeba zajistit ještě její napájení, což bývá často velmi komplikované (samotná instalace vedení, revize 230 V napájení). Pokud budete navíc chtít také zvukový výstup a případně ovládání PTZ (naklánění, otáčení a přibližování obrazu), počet kabelů naroste, stejně jako náklady.

Kvalita a rozlišení obrazu

Analogové kamery mají díky systému PAL maximální rozlišení 0,4 MPx, a to pouze v  případě, že se jedná o analogové kamery s vysokým rozlišením (4CIF). Pokud obraz potřebujeme zastavit, abychom například poznali něčí tvář, je výsledek rozmazaný. Příčinou je právě systém PAL, který střídavě obnovuje liché a sudé řádky obrazu. Říká se tomu „prokládané skenování“. Pokud obraz zastavíme, je polovina řádků obnovená a druhá na obnovení teprve čeká. To způsobí efekt rozmazání. V kombinaci s nízkým rozlišením je pak rozpoznání detailů často problém. IP kamery dnes již nabízí rozlišení i v řádu megapixelů a techniku „progresivního snímání“, které zachytí celý obraz najednou. Výsledkem je vždy kompletní a ostrý snímek.

Ovládání a vzdálený přístup

Ačkoliv i k analogovým systémům je možné přistupovat vzdáleně, uživatel často naráží na omezenou funkčnost, případně na nutnost instalace dalších kabelů jako např. v případě funkce PTZ. IP kamery lze plně ovládat odkudkoli, kam sahá lokální síť nebo Internet. Video můžete ukládat na pevný disk umístěný zcela mimo zabezpečený objekt. Jak moc bude takové ovládání, monitorování a administrace pro uživatele příjemné, záleží na softwaru, případně síťovém nahrávacím zařízení určeném pro správu IP kamer.

K čemu kamery připojit, k PC nebo k NVR?

Analogové kamery bývají většinou zapojeny k monitorovacímu zařízení a k videorekordéru. IP kamerový systém je možné zapojit k počítači, nebo ke speciálnímu síťovému nahrávacímu zařízení. To se označuje zkratkou NVR (Network Video Recorder). Oproti počítači má mnoho výhod. Především jde o úsporu energie, NVR spotřebuje výrazně méně energie než stále běžící počítač. Za pár let se vám tak investice do NVR mohou vrátit. Další výhodou jsou malé rozměry a nenápadnost tohoto zařízení. Pokud dojde k vykradení domu či bytu, patří většinou počítač mezi první věci, které zmizí. Menší ukryté NVR spíše unikne pozornosti. 

Aby investice nebyla zbytečná

Pokud se tedy rozhodnete investovat do kamerového systému, dobře si rozmyslete, co od tohoto systému čekáte. Když kamerový systém zachytí vykradení Vašeho bytu, ale díky nekvalitnímu záznamu není možné zjistit totožnost pachatele, jde o zbytečnou investici. Pokud naopak pořídíte špičkové kamery s megapixelovým rozlišením, vetřelce nahrajete, ale nahrávku si pachatel odnese s ukradeným počítačem, také to zřejmě nebylo ideální řešení.