Sdílet
 

Jaké dřeviny můžeme vysazovat v listopadu?

Datum vydání: 09.11.2016 | autor:

Ještě do poloviny listopadu (v závislosti na počasí ale klidně až do zimy) lze zpravidla vysazovat opadavé dřeviny včetně ovocných stromů, ale i růže, do konce listopadu (případně podle počasí až do prosince) lze vysazovat brzy na jaře kvetoucí cibuloviny a hlíznaté rostliny, česnek (ozimý je výnosnější), ozimou cibuli (sazečku) a kořenovou zeleninu.

Vysazený stromek Vysazený stromek
Vysazený stromek

Dřeviny změní charakter zahrady

Výsadbou dřevin zahradu vždy pozvedneme, změníme její charakter, vzhled, ale i užitkovost. Stromy nám poskytnou stín, místa pro relaxaci, odolávají větru a propustí jej do zahrady méně. Záleží jen na vhodném výběru druhů a stanovišť, ideálně plynoucího z nápaditého projektu zahrady. Důležité je vědět, kolik místa konkrétní strom či keř potřebuje, jak se rozroste do šířky a jak bude časem vysoký, jaké má nároky na stanoviště, půdu, zálivku, hnojení, zda musí být chráněn před mrazivými větry, nebo jim naopak bude zábranou.

Výsadba dřevin je vlastně takovou malou slavností, strom je něčím jako novým členem rodiny, byť stojí stále na stejném místě, neštěká, nemluví, vlastně toho ani mnoho nechce. Můžeme jej nechat růst zcela volně, bez zásahu, nebo o něj pravidelně pečovat, tvarovat jej, bojovat se škůdci a chorobami a snažit se dosáhnout jeho co nejlepšího vzhledu a kondice a v případě ovocných dřevin i co nejlepší úrody. 
Vysazený vzrostlejší strom s kořenovým balem Vysazený vzrostlejší strom s kořenovým balem
Vysazený vzrostlejší strom s kořenovým balem

Co lze vysazovat?

Do poloviny listopadu lze zpravidla vysazovat opadavé dřeviny, dokonce i ovocné stromy, ale také růže (záhonové, sadové, popínavé, půdokryvné, i dužnoplodé, které plodí velké, chutné šípky). Vysazovat lze mnohé keře, například hlohy, trnky, rakytníky, aronie, dříny, muchovníky apod.. Například plody rakytníku a trnek jsou léčivé. Vysazovat lze též maliny, ostružiny, angrešty, rybízy, ale i okrasné rododendrony (pěnišníky) a magnolie.

Proč je chladné období ideální pro výsadbu dřevin?

Vždy samozřejmě záleží na počasí, nesmí začít mrznout, přičemž čím dříve před nástupem zimy dřeviny vysadíme, tím lépe. Dostatečně prokoření a přežijí první zimu. Ideální je proto říjen, respektive období od poloviny do konce října, čili již chladnější dny a chladné noci, ovšem půda ještě nesmí být promrzlá do hloubky. Za mírné zimy, kdy není půda promrzlá do hloubky, je možné stromky vysazovat i mnohem později, klidně třeba i v lednu. Za chladného počasí nevysychají a mají lepší podmínky k zakořenění.
Výsadba stromku Výsadba stromku
Výsadba stromku

Jak vysadit stromek či keř

Zasadit nový stromek či keř není nijak složité. Na druhou stranu ale nestačí pouze vykopat jámu. Místo pro nový keř, strom a živý plot před výsadbou důkladně zryjeme (ideálně týden i více předem). Půda se provzdušní a usadí. Pokud chceme dřevinu vysadit do trávníku, vyznačíme si kruh podle velikosti sazenice (0,8 až 1,5 m), odstraníme travní drn, vykopeme výsadbovou jámu a její dno zryjeme (opět nejlépe předem). Vysazovanou dřevinu usadíme do správné výšky – v jámě by měla být tak hluboko, jak hluboko rostla ve školce, což je nejčastěji těsně pod místem štěpování v případě ovocných dřevin. Hloubku dna výsadbové jámy snadno upravíme vrstvou substrátu.
Výsadba stromku Výsadba stromku
Výsadba stromku
Jinak ukládáme kořeny prostokořenných sazenic (musí být volně uloženy, nesmí se ohýbat zpět a pod nimi musí být silná vrstva kvalitní zeminy s kompostem) a jinak sazenice kontejnerované, která má kompaktní kořenový byl (stačí do jámy jen volně uložit do správné hloubky). U prostokořenných dřevin poté nasypeme na kořeny trochu substrátu, jemně rostlinou zatřeseme, aby se substrát dobře usadil a substrát přitiskneme. Takto postupně naplníme výsadbovou jámu. Zároveň kontrolujeme, zda stromek stojí správně, čili rovně (svisle). Jakmile je jáma zaplněna ze tří čtvrtin, pořádně ji prolijeme vodou. Poté jámu dosypeme substrátem a znovu prolijeme. Za suššího období je třeba sazenice důkladně zalévat alespoň první dva až tři roky. A vodou opravdu nešetříme, musí se dostat až ke kořenům. Raději zaléváme pořádně dvakrát za týden než jen trochu každý den, takový postup si nechme pro jiné rostliny.

Nakonec je ideální provést mulč. Brání vysychání půdy. Použít lze kůru, slámu, listí, posečenou trávu, … Důležitá je též podpora nově vysazovaných dřevin. U prostokořenných umístíme kůl do výsadbové jámy před výsadbou, abychom nepoškodili kořeny, u kontejnerovaných zatlučeme kůl až na závěr, ale dostatečně daleko od kmínku. Dbáme na to, aby horní konec kůlu dosahoval nejvýše ke spodním větvím. Další možností je zatlouct dva kratší kůly na opačných stranách od kmínku, a to ve vzdálenosti cca 60 cm. Kůly spojíme vodorovnou latí a k té kmínek připevníme. Používáme takový úvaz, aby kmínek nebyl škrcen, nejlépe třeba nastavitelnou pásku.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Katalog zboží

Novinky v katalogu zboží

Další kategorie e-shopu

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jaké dřeviny můžeme vysazovat v listopadu?"

Buďte první a napište komentář k  "Jaké dřeviny můžeme vysazovat v listopadu?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE