Dřevo je tradiční zdroj energie, k němuž se v posledních letech se stoupající oblibou moderních kotlů na palivové dřevo, krbů a krbových kamen, vracíme. Každá dřevina je vhodná pro použití v různých topeništích, protože různé dřeviny hoří rozdílným způsobem a disponují odlišnou výhřevností.
Palivové dřevo rozlišujeme podle typu dřeviny, ze které pochází, na listnaté a jehličnaté. A podle jeho tvrdosti na měkké, lehké měkké, tvrdé a ovocné. Pro topení v krbu a krbových kamnech jsou nejvhodnější listnaté dřeviny, pro topení v kotlích na dřevo a tuhá paliva především tvrdé listnaté dřeviny a pro topení v dřevoplynových kotlích tvrdé listnaté i měkké jehličnaté dřeviny.
Čím je ovlivněna vlhkost dřeva?
Z hlediska spalování patří mezi hlavní vlastnosti dřeva jeho tvrdost, výhřevnost a objemová hmotnost, které ovlivňuje obsah vody ve dřevě (vlhkost dřeva). Vlhčí dřevo má nižší tvrdost i výhřevnost, ale vyšší objemovou hmotnost. Nevysychá-li palivové dřevo na vzduchu minimálně dva roky, mohou při jeho spalování nastat potíže. Vlhké dřevo špatně hoří a tvoří se více dehtu a sazí, které znečišťují spalovací prostor a kouřovod.
Zásoba březových polínek u krbu
Měkké dřevo
Měkké palivové dřevo rychle vzplane, proto je vhodné pro zatápění a topení ve zplynovacích kotlích. Uvolňuje naráz mnoho tepla, v porovnání s tvrdým dřevem je levnější, avšak rychleji hoří, je méně výhřevné a uhlíky rychle ztrácí svou žhavost. Obsahuje velké množství pryskyřice, která způsobuje vystřelování uhlíků a zanášení kotle a komína. Proto se nedoporučují pro topení v krbech, krbových kamnech, ale ani pro kotle na dřevo a tuhá paliva. Nejpoužívanějšími měkkými dřevinami jsou smrk, borovice a modřín.
Lehké měkké dřevo
Lehké měkké dřevo je méně kvalitní palivové dřevo, protože dává méně tepla. Kvůli menšímu obsahu pryskyřice než mají jehličnaté dřeviny, je méně vhodné pro zatápění. Lehké měkké dřevo lze použít ve zplynovacím kotli, jeho výhodou je příznivá cena. Patří sem například topol a lípa, v případě lípy však pouze ty části, které již nelze využít k ušlechtilejším účelům (řezbářství, výroba hudebních nástrojů, …).
Měkké smrkové dřevo
Tvrdé dřevo
Tvrdé dřevo hoří pomalým, krásným a dlouho žhnoucím sálavým plamenem. Zanechává velké množství rozžhavených uhlíků, ze kterých i po dlouhé hodiny sálá teplo. Při hoření tvrdého dřeva vzniká oproti měkkému dřevu poloviční množství popela a nemusí se tak často přikládat. Hůře se však zapaluje a nedosahuje tak intenzivního vzplanutí. Poskytuje však stabilní a dlouhotrvající výhřevnost. Na vytápění daného prostoru se tvrdého dřeva spotřebuje v průměru o 30% méně než měkkého, z čehož plyne další výhoda tvrdého dřeva – potřeba menšího skladovacího prostoru a snazší manipulace se dřevem. Tvrdé dřevo při hoření neprská, proto je ideální pro topení v krbových kamnech a v krbech. Obecně je tvrdé dřevo pro topení žádanější a vhodnější než měkké. Nejpoužívanějšími druhy tvrdého palivového dřeva jsou bříza, buk, dub, habr a ořech.
Ovocné dřevo
Ovocné dřevo je ideální pro uzení masa, ryb i sýrů. V současné době je cena ovocného dřeva srovnatelná s cenou tvrdého palivového dřeva, ale těžko se pořizuje. Patří sem například třešeň, švestka a hrušeň. Zdroj: ADRO
Zdroj použitých fotografií: ADRO, www.shutterstock.com
