Není nač váhat, obzvláště letos, kdy je duben netradičně teplý a suchý. Musíme však dát pozor na chladné noci, kdy se teploty pohybují i jen několik stupňů nad nulou (ve výše položených oblastech i níže). V každém případě je ale otužování sadby důležité.
Opravdu již nastal čas otužovat sadbu, jelikož si sazenice většinou chystáme v bytě, kde nemají dostatek světla, naopak však po celý den příliš vysokou teplotu vzduchu. Abychom ale získali sadbu silnou a zdravou, potřebujeme dostatek světla a přiměřenou teplotu. A až nastanou opravdu letní vedra, to již budou rostliny dostatečně silné a odolné. A též již budou zvyklé na výkyvy teplot.
A otužování sazenic je také především o tom, že ještě před výsadbou na venkovní záhony musí být připravené, aby neutrpěly teplotní šok. Otužování je vlastně postupné zvykání rostlin, které jsme předpěstovali v prostorách domu, pařeništi, fóliovníku nebo skleníku. Obzvláště pro sazenice letniček a zeleniny představuje přechod z chráněného prostředí riziko popálení sluncem, nebo naopak poškození chladem.
Při otužování proto postupně rostlinám snižujeme teplotu až na úroveň podmínek vnějšího prostředí. Nejde ale jen o teplotu vzduchu, nýbrž i vody a půdy, které by také neměly být nižší, než je teplota vzduchu. Pokud dosáhneme toho, že se křehké sazeničky vyhnou klimatickému šoku, nepřestanou růst, čili se jim bude stejně dobře dařit i po přesazení.
Sazenice rajčat v interiéru
Nebezpečné však nejsou jen teploty příliš nízké, ale též příliš vysoké. Je proto třeba zajistit dostatečné větrání a regulovat teplotu s přihlédnutím k intenzitě slunečního záření. Pokud sadbu otužujete ve skleníku a venku jsou přes den vyšší teploty, je dostatečné větrání opravdu klíčové. Důležité je ale také světlo, proto je třeba důkladně umýt skla (u fóliovníku fólie). Za velmi slunného počasí je ale naopak na místě přistínění.
Pozor si také musíme dát na pozdní mrazíky, obzvláště v případě rostlin z teplejších oblastí (okurky, rajčata, papriky, letničky). Například sazenice okurek poškodí již týdenní teploty 10 °C, za teploty 3 oC jsou zničeny již do několika hodin. Ideální teploty jsou pro ně minimálně 15 oC.
Odolnější vůči chladu je např. předpěstovaná sadba košťálovin a celeru, kterým svědčí naopak střídání denních a nočních teplot, ale pouze v rozmezí okolo 4 až 7 °C. Pokud teplota klesne pod nulu, sadba košťálovin to sice přežije, hrozí však předčasné vybíhání do květu.
Otužování sadby
S otužováním sadby začneme přibližně 10 až 14 dní před předpokládaným termínem výsadby. Postupné snižování teploty zajistíme větráním přes den a omezením zálivky. Ovšem den před výsadbou sazenice naopak zalijeme důkladně. Sadba se díky tomu rychleji přizpůsobí zhoršeným půdním a klimatickým podmínkám ve venkovním prostředí.
První dny dáváme sazenice ven pouze na několik hodin a necháme je ve stínu na stanovišti chráněném před větrem a deštěm. Venkovní pobyt sazenic postupně prodlužujeme, načež je několik dní před výsadbou necháme venku i přes noc, ale raději je ještě můžeme zakrýt netkanou textilií. Ta rostliny ochrání především před pozdními mrazíky. Je ale na každém, jak se k otužování postaví. Chce to nějaké zkušenosti, trpělivost, cit, mnoho času v zahradě, vztah k přírodě, ale často i kapku štěstí na počasí. Loni v dubnu napadl sníh, letos vládnou přes den letní teploty a ani jeden z těchto dvou protipólů není ideální. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Silná a zdravá sadba musí mít dostatečně vyvinutý kořenový systém, nesmí být vytáhlá a zažloutlá. Sazenice by měly mít pevné stonky, sazenice rajčat a papriky osm až deset pravých listů a nasazené první květní pupeny. Sazenice okurek by měly mít vyvinuté 2 až 3 pravé listy, kedlubny, košťáloviny a celer tři až čtyři. Též letničky by měly mít před výsadbou na záhon alespoň čtyři pravé listy.
