Kamenné a cihlové podlahy dolaďují rustikální interiéry chat a chalup, ale i netradičně vybavených rodinných domů. Kamenné dílce i pálené cihly se ukládají do cementového lože. Levněji vás vyjde umělý kámen vyráběný z betonu a dobarvovaný. Dílce mají určitou pravidelnost což vám usnadní pokládku. Kámen odolá mrazu i ohni. Horší už je to s pálenými cihlami. Ovšem i ony dosahují značné odolnosti. Kromě pokládky do betonu je lze pokládat i volně, do sypké hmoty či hlíny, podlahu však bude těžké udržovat, proto se tato varianta doporučuje nejčastěji do exteriérů a poté do památkově chráněných objektů, kde není možné podlahu vylít betonem, jelikož by vlhkost pronikala do zdiva a omítek a degradovala je. 
Kámen lze pokládat v podobě kamenných dlaždic či jako kámen přírodní. Dlaždice lze k podkladu lepit stejně jako ty keramické. Nejhojněji se z kamenných materiálů používá oblíbený pískovce pro svou příjemnou, teplou barvu, je však méně odolný vůči oděru. Poté břidlice, která se snadno štípe na plátky (z břidlice je možné realizovat i střechu). Břidlice se snadno pokládá a má hmotnost srovnatelnou s keramickou dlažbou - neovlivní tedy statiku domu i při použití ve vyšším podlaží. Je nenasákavá a nepoznáte na ní třeba ani vylité červené víno nebo kávu. Výborné užitné vlastnosti má vápenec - je inertní vůči povrchovým nečistotám, jako je prach a špína z bot. Pokud předpokládáte vysokou zátěž podlahy, doporučuje se použít čedič, zajímavý kresbou a barevností a velmi odolný. Velmi luxusním materiálem je nakonec leštěný mramor, tento materiál je však po namočení velmi kluzký. Obecně platí, že k realizaci podlah lze použít většinu kamenných materiálů.