Kdy a jak rekonstruovat šikmou střechu Zobrazit fotky zobrazit 12 fotek

Vše by mělo začít pravidelnou jarní revizí střechy. umožní včasné odhalení případných závad. Především v zimě střechy trpí nejvíc a pokud jste svou střechu ještě neprohlédli, udělejte to nyní, nebo si pozvěte odborníka. Co totiž zima „načala,“ to zaručeně dorazí přívalové deště, bouřky a silné větry. Rekonstrukci střechy pak provádíme v rámci jejího zateplování, hydroizolace (zatékání vody), při budování podkrovního bytu a za situace, kdy je stav střechy celkově velmi špatný.

Pravidelné jarní kontroly střech, okapů a oplechování se vyplatí

Po zimě je nutné předevší zkontrolovat střešní krytinu, zda nebyla prudkým střídáním teplot a mrazy poškozena, stejně tak i oplechování na střeše. Je pravděpodobné, že bude třeba zatmelit spoje plechu se zdí štítu či komínem. Kontrolujeme ale i stav okapového systému a povrchovou úpravu střešních oken. Je pravděpodobné, že budeme muset vyčistit plechy za komínem či okapové žlaby. Stejně tak se před letní sezónou vyplatí kontrola hromosvodu (pozor i na potřebu pravidelných revizí). Důležitá je i kontrola různých střešních doplňků – můstků, žebříků, sněhových zábran, výlezů, …

Špatný povrch natíraných plechových okapů a dalších střešních prvků je nakonec dobré ošetřit po břebroušení novým nátěrem. Prorezivělé části okapových žlabů a svodů je nutné vyměnit. Poškozené části střešní krytiny musíme nahradit novými a podobně. Na první pohled se zdá, že jde o triviálnosti, ale právě zde jinak začíná riziko poškození nosné střešní konstrukce a dalších konstrukcí domu vlivem zatékání. Pokud bydlíme v podkroví, poškození snadno poznáme vlhkými stopami na stropech a stěnách. 
V případě neobydlených půdních prostor je to však složitější. Menší množství vody snadno pohltí podlaha půdy či tepelná izolace, která je na ní uložena, navíc se tato voda poměrně rychle odpaří. V dřevěných prvcích střešní konstrukce však zahájí postupnou zkázu. Pravidelná jarní kontrola se proto určitě vyplatí. A pokud si na ni netroufnete sami, pozvěte si odborníky.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Kdy je nutné střechu opravit či rekonstruovat?

Pro rekonstrukci střechy existuje více důvodů. Prvním je kompletní rekonstrukce domu. I když je střecha i střešní krytina ještě zachovalá, určitě bude majitel nemovitosti chtít, aby nové fasádě, oknům, dveřím a parapetům slušela i nová střecha. Pokud nemá hned dostetk finančních prostředků, může rekonstrukci takové střechy na nějakou dobu ještě odložit, ale stejně se jí nevyhne.

Dalším důvodem může být snaha o zlepšení stávajících tepelně izolačních vlastností. Především starší podkrovní byty pod staršími střechami už dnes z toho ohledu nesplňují ani zásadní parametry. Přitom je celkem snadné problém vyřešit z vnější části – od střechy, počínaje sejmutím střešní krytiny (zachovalou lze položit znova), odstraněním starých latí, které už budou pravděpodobně ve špatném stavu, výměnou staré tepelné izolace, položením nové hydroizolační fólie a latí. Problémem však v tomto případě je, pokud zjistíme nedostatky v nosné konstrukci. Její oprava je nad obývaným podkrovím velmi obtížná.

Dalším důvodem je potřeba vybudovat podkrovní byt. V takovém případě je oprava střešní konstrukce, případně její kompletní rekonstrukce či nahrazení novou nezbytná. Jde o dlouhodobou investici.

K menším či větším opravám pak zásadně přistupujeme, pokud je ohrožena statika nosné střešní konstrukce (krovu) poškozenými prvky. To je velmi nebezpečný stav, který nelze opomíjet. V zásadě navíc platí, že špatný stav nosné střešní konstrukce (krovu) a střešní krytiny jdou vždy ruku v ruce, jsou to spojité nádoby a tedy i související problémy, startovací čáru své životnosti má nová střecha většinou stejnou. 
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Příprava na rekonstrukci střechy

Nejprve musíme důkladně poznat stav původní střešní konstrukce – krovu, střešní krytiny a dalších prvků. Prohlídka střešní konstrukce a posouzení stavu jsou důležité i pro odhad budoucích nákladů. Provádí se zaměření a testy, kterým se nevyhnou trámy, krokve, latě, střešní krytina a vůbec všechny prvky stávající střechy. Teprve z posouzení stavu může vyplynout návrh řešení. A že může být posouzení stavu stávající střechy velmi rychlé – postačí i pár minut a odborníkovi může být jasno, že zrovna tuto střechu se nevyplatí opravovat a navrhne kompletní výměnu (pokud však nejde o památkově chráněný objekt, tam je problém mnohem složitější a mnohdy musí být konzervovány a zachovány i silně poškozené konstrukční prvky).

Návrh rekonstrukce střechy

Podle zjištěných informací je investorovi navrženo řešení. V zásadě jde vždy o to, zda střechu rekonstruovat či kompletně vyměnit, nebo vyměnit jen konkrétní prvky střešní skladby. Poté je navržena nová materiálová skladba. Samozřejmě se přihlíží i k funkci budoucí střechy, pokud bude pod sebou ukrývat podkrovní prostory, je třeba myslet i na mansardy, střešní okna a kvalitní izolaci.

Základní analýzu problému provede odborník už jen z poskytnutých fotografií, je však nezbytné, aby si střechu zvenčí i z podstřešních půdních prostor prohlédl osobně. Nová střecha musí být realizována na základě projektové dokumentace a podléhá stavebnímu povolení – jde o nosný konstrukční prvek, který ovlivňuje i statiku domu, pokud navíc budeme budovat i podkrovní byt, změníme vzhled domu.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Co zahrnuje rekonstrukce střechy

Nejprve je třeba sejmout všechny střešní doplňky, okapové žlaby a svody a střešní krytinu. Poté staré latě. Nyní záleží na tom, v jakém stavu byl posouzen stávající krokv či zda jej vůbec lze odstranit (památkově chráněné objekty). Oprava poškozených částí krovu může být poměrně jednoduchá, při větším poškození se ale často nemusí ani vyplatit. Pokud nám to však přikážou památkáři, nic jiného nám nezbývá. Opravený krov je často ještě třeba zpevnit dodatečnými prvky a následně jej musíme ošetřit nátěrem. Ideálním řešením je mořidlo, které pronikne do hloubky, dřevo ale není na povrchu uzavřeno. V případě napadení krovu červotočem se navíc provádějí hloubkové injektáže s cílem škůdce usmrtit a zastavit jej.

Až po provedení všech předchozích kroků přistupujeme k uložení hydroizolační fólie a laťování, případně obednění střechy. Posledním krokem je pokládka střešní krytiny. Pokud je ta stávající stále v dobrém stavu, nemusíme pořizovat novou. Přesto se ale vyplatí jednotlivé díly důkladně vyčistit ještě na zemi. Střecha pak bude na první pohled vypadat téměř jako nová.

Současně s pokládkou krytiny se provádějí klempířské práce a instalace střešních doplňků. Typ střešní krytiny je vybírán už při zpracování projektové dokumentace, pokud pak pouze opravujeme krov, je nutné zachovat stejný či alespoň podobný typ střešní krytiny. A pozor, typ střešní krytiny může být omezen i územním plánem, včetně její barvy.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Foto: Mádl
Foto: Mádl
Foto: Mádl
Foto: Mádl
Foto: Mádl
Foto: Mádl