Sdílet
 

Kdy začít pěstovat sadbu a jak?

Datum vydání: 06.02.2014 | autor:

Ke konci zimy se blíží zahájení prvních zahradních prací a příprava začíná právě doma, pokud nemáme k dispozici vytápěný skleník. Sazenice zeleniny (např. rajčat a paprik) něco stojí, ale pokud si je předpěstujeme ze semen, ušetříme. Předpěstování a výsev užitkových rostlin probíhají na zahradě od února do května. Pěstovat navíc můžeme některé plodiny i bez zahrádky, třeba na balkóně, okenním parapetu či na terase. Ovšem v tomto případě si raději pořiďte ve vhodnou dobu rovnou sazenice, protože co pak uděláte s přebytkem předpěstované sadby? Máte ji kam či komu dát? 

Semena rajčat Semena rajčat
Semena rajčat

Test klíčivosti a dormance semen

Především starší semínka vyžadují test klíčivosti. Použijeme při něm jen určitý počet semen – třeba 50, která vysejeme do misky na vatu či savý filtrační papír a udržujeme stálou vlhkost savého materiálu. Semena většiny druhů zahradních užitkových rostlin by měla vyklíčit do týdne. Pokud velká část semínek vůbec nevzejde, bude třeba uvažovat o pořízení nových. Nemáme-li samozřejmě těch starých výrazný nadbytek.

Nesmíme též zapomínat na dormanci, což je výraz pro přechodné zastavení nebo omezení fyziologických procesů v živých organismech kvůli úspoře energie. Díky dormanci přežijí organismy nepříznivé období. Dormance může být vyvolána geneticky, ale i vnějšími vlivy (třeba počasím). A právě dormance semen zajišťuje inhibici klíčení, i když jsou pro ně vhodné podmínky. Kromě vnitřní genetické dormance probíhá i vnější - např. neprodyšná kůra. Měli bychom proto vždy u každé plodiny vědět, kdy je vhodné semena vysévat právě v závislosti na dormanci. Sílu dormance si můžete vyzkoušet sami - vysejte určité množství kvalitních semen rostliny, která se má začít předpěstovávat nejdříve v únoru, třeba na konci listopadu. A uvidíte sami.
Sadba v praktických plastových nádobkách Sadba v praktických plastových nádobkách
Sadba v praktických plastových nádobkách
Sadba v praktických plastových nádobkách Sadba v praktických plastových nádobkách
Sadba v praktických plastových nádobkách

Příprava mobilních nádob pro předpěstování sadby

Pro přípravu sadby jsou ideální plata s malými plastovými nádobkami s otvory na dně. Jinak též můžeme použít umyté plastové kelímky od jogurtů, pomazánkového másla a jiné. Stačí jen udělat do dna dostatečně velký otvor. Do truhlíků a jakýchkoli jiných nádob můžeme sice vysévat také, ovšem rostliny pak budeme přesazovat bez kořenového balu, budeme je dělit a to ztíží jejich přesazování a uchycení se v novém prostředí. Než si obnoví kořenovou soustavu, budou „stát“ a nějakou dobu budou i povadlé. Na dno každé nádobky a nádoby nasypeme vrstvičku hrubého písku či jemnějšího štěrku a přidáme trochu dřevěného uhlí, které zamezí kažení vody. Na drenážní vrstvu nasypeme běžnou kvalitní ornici, nebo směs ornice a rašeliny, případně již hotový zahradní substrát. Síla této vrstvy je závislá na hloubce nádoby. Místo rašeliny lze též použít zahradní kompost bohatý na organické látky. Předpěstovávanou sadbu prakticky nemusíme hnojit, dusíkatá hnojiva by ji příliš vytahovala, anorganická mohla v nevhodném poměru poškodit. Opravdu stačí směs ornice a kompostu, ornice a rašeliny, zahradnický substrát a nebo pouze kvalitní ornice. Předpěstování je relativně krátkodobou záležitostí a rostliny před přesazením v podstatě ani nestihnou vyčerpat veškeré živiny. Zemina by měla sahat maximálně 1 cm pod okraj nádoby, aby voda při zalévání nepřetékala. Při výsevu musíme respektovat potřebu každého rostlinného druhu. Některé semínka stačí pouze nasypat na povrch zeminy v nádobě a zalít, jiná musíme zapravit hlouběji. Tento údaj je vždy uveden na obalu se semeny příslušného druhu užitkových rostlin.
Sadba v praktických plastových nádobkách Sadba v praktických plastových nádobkách
Sadba v praktických plastových nádobkách
Přesazování sazenic Přesazování sazenic
Přesazování sazenic

Jaké plodiny můžeme předpěstovávat v únoru?

V únoru sejeme do mobilních nádob plodiny s dlouhou vegetační dobou. Patří mezi ně třeba celer včetně celeru řapíkatého a lilek. V únoru také vyséváme užitkové rostliny, jejichž úrodu chceme dříve sklízet a které dobře odolávají chladu – hlávkový salát, rané zelí, kapustu, kedlubny a květák a na konci února můžeme začít předpěstovávat papriku. V teplějších oblastech je za mírné zimy dokonce možné vysévat na konci února přímo na záhony mrazuvzdornou zeleninu, která vydrží i teploty -9 oC, tedy mrkev, petržel, pastinák a špenát.

Jaké plodiny můžeme předpěstovávat v březnu?

Právě březen je měsícem, kdy začneme ze semen předpěstovávat většinu sazenic. Jestliže tedy nechceme experimentovat a nejsme si jistí, je lepší zůstat v únoru zcela v klidu a vše nechat až na březen. V březnu již navíc můžeme obvykle využít pařeniště a za teplého počasí i nevytápěný skleník, pokud půdu pohnojíme výhřevným (rychle se rozkládajícím) koňským hnojem.

Čili v březnu předpěstováváme rajčata (únorový výsev by byl příliš vytáhlý a rostliny by se později lámaly), papriky, okurky, pórek, brokolici, hlávkový salát, veškeré košťáloviny a také bylinky (ty lze pěstovat v interiéru po celou zimu s výjimkou jednoleté bazalky a na jaře přesadit). Do volné půdy můžeme v březnu přímo sít mrkev, petržel, pastinák, špenát, ředkvičky, hrách, kozlíček polníček a černý kořen. Samozřejmě ale pouze v případě, že se s námi v dané lokalitě zima v březnu již loučí. Třeba v roce 2013 byl přímý březnový výsev zcela vyloučen prakticky na celém území ČR a extrémní počasí se protáhlo až do druhé poloviny dubna.
Přesazené sazenice Přesazené sazenice
Přesazené sazenice

Duben

V dubnu již nepředpěstováváme, ale vysazujeme připravenou sadbu a vyséváme. Semínka sejeme přímo do volné půdy na záhonech a ve sklenících. Na záhony vyséváme zelí, mangold, černý kořen, hrách, listovou zeleninu, červenou řepu, kopr, ředkvičky a ředkve, košťáloviny, roketu a další zeleninu. Z předpěstované sadby přesazujeme po předchozím „otužování“ ve venkovním prostředí do volné půdy zelí, salát a kedlubny.

Květen

V květnu zamíří do volné půdy předpěstované sazeničky rajčat, paprik, okurek a celeru a také bylinky. Respektive vše, co nám v mobilních nádobách ještě zbylo. 
Zdroj: www.ceskestavby.cz, www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Kdy začít pěstovat sadbu a jak?"

Buďte první a napište komentář k  "Kdy začít pěstovat sadbu a jak?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE