Řešíme tvar domu a střechy

Vyjděme z elementární logiky – ideálním pasivním obydlím je vlastně eskymácké iglů svým kopulovitým tvarem a zároveň použitým stavebním materiálem – zmrzlým sněhem, což je vynikající tepelný izolant (např. na zimu přihazujeme sníh k rostlinám náchylným na mráz). Ze sněhu určitě stavět nebudeme a většina z nás si nepřeje žít zrovna v kopuli (i když například moderní slumy nabízí komfortní a extrémně laciné „kopulovité“ bydlení). Potom je ale řešením co nejvíce se přiblížit ideálu. Jehlan je pro tvar domu nepraktický geometrický útvar, zbývá nám tedy krychle či kvádr.

Oni to ti funkcionalisté měli dobře vymyšlené i z hlediska úspor energií, nejen minimalistických tvarů a řešení z pohledu architekta. I když se zrovna v tehdejší době, kdy tento architektonický směr propukl, úspory energií za vytápění neřešily. Kdo na palivo měl, topil, kdo neměl, netopil.

Je prokázáno, že tvar domu a jeho „poslední instance – ochrany před vlivy klimatu shora – střechy“ ovlivňuje jak jeho energetické nároky, tak investiční náklady. Byť sebejednodušší šikmá střecha, pod kterou plánujeme romantické zkosení pro naše ložnice, představuje zvýšení nákladů už jen na zeteplení střechy o 50%. Jakékoli mansardy a jiné romantické složitosti ve tvaru domu opět zvyšují už jen náklady na výstavbu. Když si spočítáme, že zateplením uspoříme řekněme 10.000 korun za vytápění ročně, architektonickými složitostmi však „prostavíme“ až několik set tisíc navíc, žádných úspor nedosáhneme.

Z poněkud nevzhledného tvaru kvádru či krychle se přitom snadno vylžeme volbou pultové střechy s mírným sklonem a lehkou střešní krytinou. V podstatě jde o obdobu střechy ploché, ovšem s mnohem menšími nároky na provedení hydroizolace a přitom obdobnými náklady na zateplení. Z profilu pak stavba vypadá, že na obdélník je přilepen trojúhelník, ovšem pouze mírně zkosený. Běžně se u takových staveb využívá kombinace stěrkou omítnuté fasády a dřeva (dřevěný obklad v horní části stavby), na soklu domu pak třeba obkladu keramického či kamenného. Kombinace těchto materiálů působí příjemně, lehce a přirozeně. Dřevo nás opticky přiblíží přírodě a přitom stavbu opticky „odlehčí.“

Kromě domů ideálního tvaru kvádru či krychle a střech pultových jsou dalšími řešeními v pořadí střechy válcové, mansardové a sedlové střechy s nadezdívkou. Proti šikmým střechám hovoří i poměrně značný nevyužitelný prostor od spodní hrany šikmin, kam neumístíme nábytek, ani zde nemůžeme chodit.

Klíčové zateplení střechy

Jelikož teplo stoupá vzhůru, je nasnadě, že pouhým zateplením obvodových stěn domu řešíme jen část problému zateplení. Markantní je tento problém u starších staveb s plochou střechou, které sice zeteplíme polystyrénem a vyměníme okna, pokud však zároveň nepřistoupíme k rekonstrukci střechy, stále posíláme teplo lidově řečeno „pánu bohu do oken.“ Zateplení střechy musí být dokonce mnohem lepší a dokonalejší než zateplení obvodových stěn. Klíčový je přitom tvar střechy, správná volba izolačního materiálu a provedení. Pokud jde o střechu plochou, je samozřejmě klíčová také kvalitní hydroizolace, jelikož voda pronikající pod ni do izolačního materiálu tepelnou izolaci poškozuje a výrazně snižuje její účinnost – vytváří silné tepelné mosty, vodiče tepla. A jak známo, teplo je v zimě vedeno z interiéru ven, do okolního prostředí.

Stejně důležitá je i minimalizace střešní plochy. Jsou prokázány značné rozdíly v množství propouštěného tepla střechami různých tvarů. A skutečně platí, že ideálně si stojí pultové střechy nízkých sklonů a střechy ploché. Na síle (tloušťce) tepelné izolace těchto střech se potom skutečně nevyplácí šetřit. Navíc nás nelimituje ani obytný prostor. U šikmých střech můžeme použít tloušťku tepelné izolace nejčastěji dle krokví, mezi kterými se nejčastěji zatepluje. Další vrstva by uvnitř zmenšila obytný prostor. U střech pultových a plochých však takto limitováni nejsme.

Složité tvary střech navíc přinášejí ještě jedno riziko – riziko poruch. Čím složitější je tvar střechy, tím větší je pravděpodobnost vzniku poruch. A každou poruchu střechy je nutné neodkladně odstranit, což si vyžádá další investiční náklady a naše bydlení se tak prodražuje. Rizikovými místy jsou pak i střešní okna, respektive jejich správné napojení na střešní konstrukce a provedení hydroiziolace. Tento problém nás ale u pultových a plochých střech netrápí. Problematická je u šikmých střech samozřejmě i velikost ochlazovaných ploch. Při sklonu 45o je to oproti plochým střechám až 40% navíc, pokud si přitom nechcete odpustit romantické mansardy, počítejte s tím, že každá samostatně zastřešená mansarda vytvoří až 3 krát (ale i více) větší ochlazovanou plochu než neporušený střešní plášť.

V našich klimatických podmínkách se prostě nevyplácí rozmanité architektonické složitosti. 

Minimum prostupů střešním pláštěm, ideálně žádný

Dosáhneme-li stavu, že střešním pláštěm neprochází vůbec nic, není v něm tedy kotvena ani anténa či hromosvod, dosáhli jsme ideálního stavu. Jakékoli prostupy jsou problematické na správné provedení a náchylné k poruchám. Například anténu (resp. satelit) lze přitom umístit na stěnu a hromosvod není v mnoha lokalitách vůbec třeba. Pro co nejjednodušší střechy hovoří i požadavky na údržbu. A právě jednolité střešní plochy bez jakýchkoli prostupů ji umožňují, stejně jako rychlé a snadné provedení. Jednolité střešní plochy navíc dosahují i vyšší životnosti.

Materiál pro nízkoenergetické domy

Pro nízkoenergetické a pasivní bydlení se ideálními v praxi ukázaly dřevostavby. V případě pasivního bydlení je konečného efektu dosaženo zajištěním vzduchotěsnosti objektu. Pro dřevostavby však hovoří i samotné nízké náklady na výstavbu, rychlost výstavby a její suché procesy, kdy je možné stavět prakticky celoročně. Dům postavený do jednoho měsíce? Pro dřevostavby to není žádný problém a už jen hrubá stavba může být mnohdy realizována za jediný týden. Vše je samozřejmě předem pečlivě připraveno ve výrobní hale, rozmontováno a převezeno na náš pozemek.