Kolik stojí nízkoenergetický a pasivní dům? Zobrazit fotky zobrazit 2 fotky

Hodnocení energetické potřeby domu se děje mnoha různými způsoby. V německy mluvících zemích se začaly prosazovat úspory energií poněkud dříve než u nás a tehdy se z propagačních důvodů začaly domy různě nazývat. Pro domy s nízkou potřebou energie se používalo označení nízkoenergetické. A protože je zvykem hodnotit potřebu tepla na vytápění v kWh za rok přepočtenou na 1 m2, stanovilo se postupně, že dům je nízkoenergetický, pokud má potřebu tepla na vytápění nižší než 50 kWh/m2 za rok.

Postupem doby se začaly projektovat a stavět domy s výrazně nižší potřebou tepla než kýžených 50 kWh/m2. Ty se začaly nazývat pasivními domy. Zde činí maximální potřeba tepla na vytápění 15 kWh/m2 za rok. Postupně se však zjistilo, že u pasivních domů jsou nároky na příkon energie na vytápění tak malé, že je nutné se zaobírat domem jako celek. Připravili jsme pro Vás tabulku, ve které jsou uvedeny maximální potřeby energií na celý provoz rodinného domku.

Potřeba tepla definovaná pro pasivní domy jde ještě důsledným projektováním a využíváním nejmodernějších materiálů a postupů snížit. Tento fakt vede ke vzniku další kategorie, do níž patří domy s nulovou potřebou energie. Tyto domy jsou z hlediska potřeb tepla na vytápění zcela soběstačné a není nutné je vytápět dalšími palivy.

Tab.: Roční maximální potřeba energie pro pasivní dům.

PASIVNÍ DŮM Maximální potřebný příkon 10 W/m2 Maximální roční potřeba tepla na vytápění 15 kWh/m2 za rok Maximální celková roční potřeba energie pro provoz domu 42 kWh/m2 za rok Maximální celková roční potřeba primární energie pro pokrytí energetických nároků domu 120 kWh/m2 za rok


Celková roční potřeba energie zohledňuje nejen vytápění, ale i praní, chlazení, vaření, osvětlení, provoz motorů a podobně. Primární energie pak navíc zahrnuje ztráty, jež vznikají při výrobě energie pro dům. V tomto případě se zohledňuje i nízká účinnost tepelných elektráren či jiné výroby energie, používané v domě. Podotýkáme, že uvedená čísla v tabulce, jež charakterizují pasivní dům, jsou orientační.

Uvažujeme-li o jiných klimatických podmínkách, můžeme velmi lehce zvýšit či snížit výpočtovou potřebu tepla a tím dům přiřadit do příslušné kategorie (nebo z ní naopak vyloučit). Jeden dům může mít v závislosti na klimatických a dalších podmínkách vyčíslenou potřebu tepla na vytápění např. od 12 do 19 kWh/m2 za rok.
Foto STAMA - BOHEMIA.
Foto STAMA - BOHEMIA.
Pokud se jedná o cenu stavby, tak nelze hovořit o úměře mezi cenou stavěného domu a úsporami energie. Obvykle se tvrdí, že nízkoenergetický dům je o cca 10 až 15% dražší než obvyklý dům. Tato čísla vycházejí z různých rakouských studií porovnávajících obvyklou konstrukci domu s domem se zesílenou tepelnou izolací.
U nás je obvyklým domem dům provedený z cihel typu therm pero + drážka. Je tudíž možné vhodnou záměnou často používané konstrukce za jinou (betonové tenkostěnné tvárnice, dřevostavba, dvouvrstvý sendvič) použít levnější konstrukci s nižší potřebou doplňkových konstrukcí (překlady a podobně). Tím se cena nosné konstrukce natolik sníží, že přidání kvalitní tepelné izolace cenu celého domu nezvýší nad úroveň obvyklé stavby. Může se i stát, že celá stavba bude nakonec při započítání všech kladů levnější než klasická stavba, která má ostatní užitné vlastnosti stejné.

Pak si jako stavebníci můžeme dovolit pořídit do domu teplovzdušné vytápění s rekuperací a tepelným čerpadlem, u něhož budou náklady téměř srovnatelné s  klasickým teplovodním vytápěním zemním plynem. Výše uvedený způsob vytápění je u málo energeticky náročných domů efektivní a přinese další provozní úspory a větší užitné vlastnosti domu.

Nová kniha

Text je použit z dlouho připravované knihy Tepelné izolace v otázkách a odpovědích, která se objeví velice brzy na trhu.
Knihu si můžete předobjednat u autora
Ing. Roman Šubrt
roman@e-c.cz
www.e-c.cz