Komplexní zateplení šetří peněženky a své výhody má i v létě Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Výdaje za teplo v zimě a za klimatizaci v létě tvoří v rodinném rozpočtu výraznou částku. I proto stále více Čechů sahá po zateplení, aby zamezili vysokým účtům za energie. Úspory pak mohou dosáhnout až desetitisíců korun ročně. Snižování energetické náročnosti podporuje i stát. Prostřednictvím Nové zelené úsporám a dalších programů mohou zájemci žádat o dotace na zateplení. 

Zateplování domů probíhá v Evropě bez přerušení od počátku sedmdesátých let. U nás má přitom velký potenciál. „Přesto, že většina majitelů objektů v České republice si význam zateplení již pomalu uvědomuje, stále zůstává přes 145 milionů m2 obvodových stěn nezateplených,“ vysvětluje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR, jehož členové jsou výrobci a zpracovatele pěnového polystyrenu (EPS). Jen v Česku se zhruba 88% z celkové spotřeby EPS spotřebuje na zateplení domů. Pěnový polystyren se proto právem řadí k dlouhodobě nejvyhledávanějším izolačním materiálům nejen v Česku.

Nezateplený i nedostatečně zateplený dům se v létě přehřívá

S přehříváním v letním období se dnes potýkají majitelé stále více domů. Svůj díl viny na tom nesou i nevhodně používané materiály nebo nesprávně zvolená tloušťka fasádního izolantu. „U fasádního pěnového polystyrenu se bavíme o účinné minimální síle 12-15 cm,“ říká Zemene. Dříve také v zahradách rodinných domů stávalo více statných listnatých stromů, které svými kmeny a korunami bránily nadměrnému přístupu slunečních paprsků a odparem vláhy ochlazovaly okolní prostředí. Optimální zateplení z hlediska zimních ztrát i ochrany proti přehřívání pak představují pasivní domy, kde typickou tloušťkou izolantu pro zateplení stěn je 30 cm. S těmito stavbami se počítá jako se standardem po roce 2020.
Zateplování obálky dřevostavby
Zateplování obálky dřevostavby
Mezikrokevní tepelná izolace
Mezikrokevní tepelná izolace
Přehřívání domu se dá předejít správným větráním během dne. V brzkých ranních hodinách, když je venkovní teplota nejnižší, je třeba byt nebo dům intenzivně vyvětrat (mezi 4 a 6 hodinou ranní) a snížit tak množství naakumulovaného tepla a naopak během dne pak musíme zabránit ohřívání vnitřního prostředí zavřením oken, která jsou nejlépe z vnější strany stíněná proti slunečním paprskům. Oproti tomuto energeticky nenáročnému způsobu udržování snesitelné teploty v bytech v horkých letních dnech stojí nákladné klimatizační jednotky různýc6h typů.

Podle Sdružení EPS ČR v létě lépe obstojí zateplená stavba. Zateplení do obvodových stěn pustí mnohem méně tepla a dům se tolik neohřívá. Ani komplexní zateplení však nezabrání přehřívání domů, pokud nerespektujeme výše uvedené doporučení. Součástí moderních pasivních a nízkoenergetických domů bývá i systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Ten slouží k zajištění optimální výměny vzduchu v objektu a zároveň minimalizaci tepelných ztrát v zimě nebo naopak zisků v létě při větrání. Tepelné ztráty větráním u běžných rodinných domů, kde je větrání zajištěno okny, mohou tvořit až 40% celkové ztráty objektu. Díky rekuperaci je v objektu udržováno optimální prostředí i v době, kdy není obýván.
Zateplování obálky staršího domu
Zateplování obálky staršího domu

Významnou roli nehraje jenom tropické počasí, ale i vnitřní energetické zisky interiéru

V případě tropických a dlouhotrvajících veder však ani kvalitně izolovaný pasivní dům nemusí na horké letní dny a noci, kdy teploty neklesají pod 20 stupňů, stačit. Problémem jsou kromě slunečních paprsků také energetické vnitřní zisky v podobě počítačů, ledniček, vaření či lidí samotných. I dobře stíněný dům se tak může po čase přehřát. Efektivní řešení nabízí například využití potenciálu země, kdy je možno jednoduchým výměníkem ochladit celý dům o několik stupňů nebo kombinovaná rekuperační jednotka s možností chlazení příchozího vzduchu. Konkrétní řešení tohoto typu lze nalézt i na webových stránkách Sdružení EPS ČR.
Mezikrokevní tepelná izolace
Mezikrokevní tepelná izolace
Zdroj: www.epscr.cz