Kompostér jako odolná stavebnice

Kompostéry z recyklovaného plastu

Samotný materiál kompostéru je prodyšný, nenasákavý a extrémně odolný. Kompostér si přitom postavíme snadno sami bez potřeby jakéhokoli nářadí, jednotlivé jeho prvky pouze zaklesneme do sebe. A stejně snadno lze kompostér později rozebrat.

Ke stavbě tohoto kompostéru potřebujeme pouze rovnou plochu o velikosti cca 1200 x 1200 mm, kterou zryjeme a na její dno nic neukládáme (žížaly a další organismy se musí volně dostat z půdy do kompostu). Stavba celého kompostéru je založena na jednoduchém vzájemném zaklesnutím připravených zámků (prohlubní) dvou kompostérových prken, která spolu navzájem svírají pravý úhel. 1 prkno má přitom rozměry 130 × 30 x 1200 mm a ke stavbě kompostéru jich potřebujeme 20.

Na zem nejprve položíme dvě kompostérová prkna vzdálená od sebe 1 200 mm. Do nich pak vložíme a pomocí zámků zaklesneme další dvě kompostérová prkna. Získáme tak první věnec kompostéru, načež přidáváme další dvojice prken až do potřebné výšky. Kompostér je ihned po montáži připraven k užívání.

Toto chytré stavebnicové řešení kompostéru vzniklo proto, aby nám ušetřilo čas a námahu. Nemusíme nic konstrukčně vymýšlet, nepotřebujeme opracovávat dřevěná prkna, která stejně po letech shnijí, nepotřebujeme hřebíky ani šrouby a žádné nářadí.

Kompostér z recyklovaných plastů má celkové rozměry 120 × 120 × 94 cm (hmotnost 90 kg) a je vyráběn v šedé barvě. Výšku kompostéru lze snadno upravit přidáním či odebráním jednotlivých prken. Na materiál je vzhledem k jeho odolnosti poskytována záruka 15 let. Sada dvaceti prken stojí 2590 korun včetně DPH, jednotlivá prkna lze dokoupit za 140 korun včetně DPH.

Kromě kompostérů jsou však v podobě stavebnice z materiálu Traplast™ vyráběny také lavičky, jahodníkové pyramidy, vyvýšené záhony a pískoviště. Všechny tyto výrobky mohou v zahradě zůstat díky své odolnosti po celý rok.
Unikátním řešením je pak využití kompostéru v podobě vyvýšeného záhonu, které má jedno zásadní specifikum - stěny je třeba opatřit zevnitř fólií, aby se zemina nesypala ze záhonu ven, jinak si však takto rychle postavený vyvýšený záhon drží zvenčí vzhled kompostéru. Záhon snadno a rychle postavíme, stejně jako znova rozebereme a přemístíme jinam.

O materiálu Traplast™

Výrobky z materiálu Traplast™ (vyrábí se z recyklovaného plastu) odolávají klimatickým vlivům, nepodléhají působení plísní, hub a chemikálií a lze je opracovávat běžnými nástroji na kov a dřevo. Plastové profily jsou velmi pevné, nicméně oproti klasickým dřevěným profilům mají větší průhyb. Teplotní odolnost výrobků z Traplastu™ je -30 až +70 oC. Výrobky z materiálu Traplast™ lze s úspěchem povrchově upravovat pomocí nátěru barvami Sokrates nebo Luxol. Výrobky jsou víceméně probarvené ve hmotě, pouze mohou obsahovat jinobarevné skvrny do velikosti plochy 1 cm2. Jednotlivé dodávky (výrobní šarže) se od sebe mohou barevně odlišovat. Šedá barva, ve které jsou vyráběné právě kompostéry, je však nebarvená, tedy bez jakékoliv možnosti ovlivnění barevného odstínu.

Kompostování v ČR

Kompostování má na našem území téměř nejstarší tradici v Evropě. První kompostárna zde byla uvedena do provozu již v roce 1912. A právě i dnes je kompostování považováno za jeden z nejlepších možných způsobů zpracování biologického odpadu. Nezatěžuje životní prostředí a jeho produktem je v zahradě výborně využitelná surovina – humus, nejpřirozenější hnojivo, jaké si lze vůbec představit. Co se týká kuchyňského odpadu, využijeme z něj v kompostu více jak 20% a co se týká odpadu zahradního, lze hovořit až o 80 a více procentech. A kromě zbytků rostlin využijeme i štěpkované a drcené dřevo, piliny, seno a slámu, kůru stromů, stejně jako nepotištěné kartónové krabice, travní drny, slepičí a králičí exkrementy, či jakýkoli jiný hnůj a podobně. Čeští zahradníci a zahrádkáři si bez kompostování nedovedou zahrady představit.

Co do kompostu patří a co ne?

Do kompostu se hodí ovocné a zeleninové odpady, listí a drny, seno, uvadlé květiny, posekaná tráva, piliny a rozdrcený zahradní dřevní odpad (v menším množství), zbytky kávy a vylouhovaného sypaného čaje, vaječné skořápky, trus domácích malých zvířat (králíků, slepic, …), nikoli však psů a koček, popel ze spáleného dřeva v menším množství, stejně tak novinový papír či lepenka a slupky citrusů, neooddenkový plevel ještě před nasazením semene, vápno, které sypeme ve vrstvách, hnojiva, která podporují rozvoj mikroflóry a chemické prostředky, které urychlují rozklad a zkracují tak zrání kompostu. Kompost je ve vrstvách prokládán zeminou, použít lze i rašelinu.

Do kompostu určitě nedáváme zbytky či odřezky masa a kosti, tuk, omáčky, majonézu, cigaretový popel s nedopalky, plasty, kov, sklo, kamení, nať brambor, hořlavé materiály včetně žhavého popela, časopisy, oddenky plevelů, chemicky ošetřené a nemocné rostliny či jejich části (např. listy). Vyvarujeme se též již semenícího plevele (obzvláště nebezpečná jsou např. semena ostropestřce mariánského) a plevel odolný (např. smetánku lékařskou) či šířící se oddenky.
Zdroj: www.recyklace.cz