Bugenvilea preferuje teplá a slunná stanoviště, kyprou a propustnou půdu a dostatek vláhy. Sice pochází z tropů Jižní Ameriky, ale dařit se jí může i v našich podmínkách. Růst však přestává již při +15 °C, kdy vyžaduje sucho. Je proto třeba rostlinu před zimou ukrýt a tedy pěstovat v nádobách a letnit.
Stejně jako každé jaro i letos si říkají vaše pokojovky o přesazení. I když nemluví, jejich signály jsou velmi srozumitelné. Přesazením do většího si pojistíte jejich kondici, další růst a třeba i bohatou záplavu květů. Jak na to? Nebojte, těžké to není.
Že je třeba hledat konkrétní druhy hub pod konkrétními druhy stromů, to ví každý trochu zkušenější houbař. Ostatně se tento fakt odráží i v názvech hub (hřib dubový, smrkový, křemenáč osikový apod.). Proč tomu tak ale je? Houby žijí s rostlinami v symbióze, které říkáme mykorhiza. A to je pojem, fenomén otřásající poslední dobou světem. Čím hlouběji vědci bádají, tím fantastičtější scenérie se před nimi otevírají, vůbec ne nepodobné sci-fi filmu Avatar a planetě jménem Pandora. Jenže tady jsme na Zemi a v místní realitě.
Žlutolící předjarní slečinky se zelenými sukénkami. Talovíny jsou neobvyklé okrasné rostliny, které se vyskytují v přírodě mnoha částí světa. Nevyžadují žádnou péči, rychle se bez našeho přičinění množí a zaberou jakoukoli plochu, kterou jim zabrat dovolíme.
Že se od sebe rostliny a živočichové navzájem inspirují, dokazují mnohé tvary a barvy. Stačí jen zkoumat, pozorovat, otevřít si hlavu a mít co největší obrazotvornost, představivost. Když přivřeme oči někteří živočichové připomínají svým zbarvením třeba květy některých rostlin a naopak. Vybrali jsme pro vás až bizarní rostliny, které opravdu překvapí.
Milovníkům takzvaných vánočních a velikonočních kaktusů představujeme příbuzného z rodu Epiphyllum, který nejenže v konkurenci ostatních nezapadne, ale mezi všemi vynikne. Opět jde o jednu z nejkrásněji kvetoucích rostlin světa, má však jednu libůstku, vykvete naráz pouze jednu noc v roce.
Číselné spojení 420. Co to v souvislosti s marihuanou znamená? Mýtů a pověr, proč právě toto číslo, existuje rovnou dlouhá řada a skoro všechny jsou nepravdivé. Jen jediný se zdá mít smysluplné vysvětlení.
Oleandry nejsou extrémně náročné rostliny a pokud dodržíme základní pravidla, pokvetou ochotně a hojně každou sezónu. Ostatně především kvůli květům je pěstujeme. Pokud se však v daném roce kvetení nedostaví a nebo je slabé, je třeba odstranit příčinu. A vlastně ani nemusí jít o naší chybu, oleandry totiž dovedou být pěkně tvrdohlavé, pochází totiž ze Středomoří.
Chystáte se vysázet letošní truhlíky na balkón, terasu, nebo jen za okno? Zkuste to letos trochu jinak. Klasické muškáty vyměňte za neobvyklé kombinace rostlin nejrůznějších barev a tvarů. Uvidíte, jak vaše okna a balkóny ožijí. Muškáty jsou sice evergreen, který vydrží všechno možný, nemusíte ho sázet každý rok znovu, stačí správně zazimovat. Ale tahle změna potěší nejen vaše oko.
Spěch se většinou nevyplácí, ale někdy se drobné urychlení může vyplatit. Uspíšením klíčení ušetříte čas navíc, který pak budou moci pěstované rostliny věnovat svému růstu, květům a vyzrávání plodů.
Že jste o téhle poruše ještě neslyšeli? Máte pravdu, rostlinná slepota není oficiální diagnóza, jen neformální pojmenování pro určitou formu zkresleného vnímání. Do jisté míry jí nejspíš trpíme všichni, a proto pak trpí i svět rostlin kolem nás.
Zvonky v naší přírodě mohou někomu připadat tak trochu stejné a je pravdou, že je mnoho lidí ani nerozlišuje. O to složitější je však situace ve světě. Představujeme boubelku velkokvětou, královnu zahrad se zvonkovitými květy.
Kvetení je obvykle v přírodě načasováno jako příslovečné švýcarské hodinky, mnoho posledních let však máme problém. A také letos začíná kvetení dříve, což v konečném důsledku v přírodě ohrožuje i zvěř. Souvislosti a důsledky jsou však mnohem širší.
Čeleď pryšcovité nabízí tak širokou škálu rodů a druhů, že ji můžeme nazvat naprosto univerzálním rostlinným společenstvím schopným obsadit jakékoli místo zahrady, ale i květináče určené do interiéru. A určitě není člověka, který by alespoň jeden z pryšců neznal a nebo v zahradě či doma neměl, byť třeba ani neví, že jde o jedince z čeledi pryšcovité. Pryšce jsou fenomén. Však třeba taková vánoční hvězda je také pryšcem.
Potřebují masožravé rostliny vůbec hmyzí kořist? Proč se u nich tato schopnost vyvinula? A je nutné své masožravky doma přikrmovat třeba mouchami nachytanými na mucholapku? Nebo je třeba běhat po louce se síťkou na hmyz či chytat v rybníce zooplankton?
K čemu se ve světě pěstuje skořicovník, je nasnadě. Bez oblíbeného koření jménem skořice si nelze představit různé pokrmy a potravinářské výrobky. Tedy především ty sladké. Pojďme si udělat malou exkurzi do světa skořicovníků.
Stačí jediná čárka nad samohláskou ve stejném slově a význam slova je zcela odlišný. A vlastně tam v některých případech ani nemusí být. Tak je tomu ve slově ambrozie. Pro botaniky, zahradníky a zahrádkáře jde o rostliny a to dokonce dosti nebezpečné ve dvou ohledech. Pyl ambrozií je metlou alergiků, rostliny samotné dovedou zároveň být silně invazní.
Zářivé slunečnice otáčející se za sluncem pro Ukrajinu. Za svou národní květinu si Ukrajinci zvolili právě zlatavě žlutou slunečnici. A této veselé, optimistické rostlině velmi vyhovuje teplé letní klima jižní Ukrajiny. V hlavním městě Kyjevě si slunečnice koupíte podél obou hlavních městských ulic a dokonce jsou tyto květiny pokládány k nohám Vladimíra Velikého, jehož sochy najdete po celé Ukrajině.
Planika, menší stálezelený keř a nebo stromek, který dorůstá výšky 4 až 10 metrů, velmi půvabně kvete a vyloženě nadchne svými dozrávajícími plody, které chutnají jako jahody. A co víc, lze ji pěstovat i u nás, ovšem pouze v mobilních nádobách, přes zimu nesmí zůstat venku.
Začalo to řízkováním vinné révy ve staré Mezopotámii, v roce 1838 pak Matthias Jacob Schleiden označil buňku za elementární orgán rostliny a cesta byla biotechnologiím otevřena. Množení rostlin in vitro je založeno na pojmu totipotence rostlinných buněk, což znamená, že buňka z kterékoli části rostliny je schopna vytvořit za určitých podmínek celou kompletní geneticky totožnou rostlinu. Ovšem pro množení in vitro se využívá buněk meristémových.