Sdílet
 

Lepicí a stěrkovací hmota pro difuzně otevřené dřevostavby

Datum vydání: 19.06.2014 | autor:

Dřevo je od pradávna velmi používaným stavebním materiálem. Jeho dostupnost a poměrně snadná opracovatelnost jej vždy předurčovaly pro rychlou stavbu domů. Také další vlastnosti jako pružnost, pevnost a tepelně-izolační schopnost jsou velmi vhodné pro použití ve stavebnictví. Prudký rozvoj dalších stavebních materiálů a technologií znamenal jistý ústup používání dřeva, poslední desetiletí však nastává renesance dřevěných konstrukcí a vzrůstá jejich popularita. Stále častěji se objevují různé typy objektů montovaných z dřevěných panelů připravených přímo ve výrobě či montovaných z jednotlivých komponentů rovnou na stavbě. V těchto dřevěných konstrukcích jsou četně využívány různé typy tepelněizolačních materiálů, zejména na bázi minerální vlny (MW) či dřevovláknité vlny (WW). Skladba stěn a stropů bývá často doplněna o různé druhy sádrovláknitých či dřevotřískových desek a také o různé typy lepicích a stěrkovacích hmot a omítek.

Natahování difuzní stěrkovací hmoty Natahování difuzní stěrkovací hmoty
Natahování difuzní stěrkovací hmoty
Natahování difuzní stěrkovací hmoty Natahování difuzní stěrkovací hmoty
Natahování difuzní stěrkovací hmoty
Právě používání těchto hmot s sebou přináší jistá úskalí zejména z pohledu paropropustnosti konstrukce a z pohledu možné kondenzace vlhkosti v ní. V každém objektu dochází ke vzniku vodních par vlivem dýchání, vaření, praní, koupání apod. Vodní pára obsažená ve vzduchu se pohybuje z prostředí o vyšším tlaku (zpravidla interiér) do prostředí o nižším tlaku (exteriér) a formou difuze prochází stavební konstrukcí. Tuto vzdušnou vlhkost je nutné odvést ze stavby do venkovního prostředí, protože její hromadění v interiéru či v nosné konstrukci může způsobit tvorbu plísní a dalšího biotického napadení. Zvlášť nebezpečný je tento jev právě v případě dřevostaveb. Je nezbytné vyřešit skladbu konstrukce stavby tak, aby v ní nedocházelo k tvorbě rosného bodu a ke kondenzaci vlhkosti, což by mohlo způsobit i trvalé narušení celé stavby.

V této souvislosti je důležitá schopnost každého konkrétního materiálu propouštět vodní páry formou difuze. Tato schopnost je definována faktorem difuzního odporu µ (mí). Bezrozměrná veličina vyjadřuje, kolikrát je schopnost daného materiálu propouštět vodní páru horší, než stejně tlustá vrstva vzduchu. Čím je hodnota µ nižší, tím lépe materiál propouští vodní páru a naopak. U minerálních a dřevovláknitých izolací je hodnota µ nízká (MW 1, WW 5), u různých typů vápenocementových omítek, lepicích a stěrkovacích hmot a podobných materiálů je již vyšší (15-25), izolanty z EPS disponují hodnotou µ cca 30-40, sádrokartony dosahují hodnot cca 90, ale např. PVC má hodnotu µ o mnoho řádů vyšší (cca 94000). Důležité je také zohlednit tloušťky jednotlivých vrstev, protože tento parametr hraje také velkou roli z hlediska paropropustnosti. Závěrem lze tedy konstatovat, že problematika skladby jednotlivých materiálů a jejich vzájemného vrstvení v konstrukci je velmi podstatná. 
Fasádní desky před aplikací difuzní stěrky Fasádní desky před aplikací difuzní stěrky
Fasádní desky před aplikací difuzní stěrky
Stav po natažení difuzní stěrkovací hmoty Stav po natažení difuzní stěrkovací hmoty
Stav po natažení difuzní stěrkovací hmoty
U dřevostaveb hrozí zejména v zimních měsících a v dalších chladných obdobích možnost tvorby rosného bodu v jejich vnitřních prostorách. Tomu je nutné zabránit a jedním ze způsobů je řešit konstrukci jako difúzně uzavřenou. V tom případě je nosná konstrukce dřevostavby oddělena od jejího vnitřku absolutně neprodyšnou (parotěsnou) fólií, která se nazývá parozábrana. Tato fólie nesmí být nikde porušena a za použití kvalitních lepidel a pásek pečlivě nalepena, aby byla dokonale funkční. Problematické tak bývají především spoje nalepené fólie. Od vnějšího prostředí je vnitřní stavební konstrukce oddělena málo prodyšnou izolací, např. EPS, což by mělo zajistit, že dřevo zůstane prakticky v suchu.

Jiným způsobem řešení konstrukce je její provedení jako difuzně otevřené. V tom případě dochází k rychlému odvodu vlhkosti z domu. U tohoto konstrukčního řešení je místo parozábrany použita tzv. parobrzda. Ta má většinou podobu dřevotřískové OSB desky nebo sádrové desky, která povoluje pomalé propouštění vodní páry skrz stěnu ven z budovy. U difuzně otevřené dřevostavby se tak část vlhkosti dostane k vnitřní nosné konstrukci. Proto je třeba zajistit její odvod směrem ven do exteriéru. Toho je dosaženo propustností vnějších vrstev stěn a tepelné izolace. Použití málo prodyšného EPS jako izolačního materiálu by v tomto případě bylo nevhodné. Proto se pro izolaci difuzně otevřené dřevostavby používají prodyšné izolanty z dřevovláknitých nebo minerálních desek. Pro lepení a armování těchto desek je tedy nutné použít také paropropustnou hmotu a vhodné typy omítkovin, které nabízí i společnost LB Cemix. 
Dokončená fasáda Dokončená fasáda
Dokončená fasáda
Speciálním výrobkem vyvinutým pro lepení a stěrkování tepelněizolačních desek z dřevovláknité vlny (WW) a minerální vlny (MW) je Cemix Lepicí a stěrkovací hmota difuzní (185). Hmota se vyznačuje vysokou paropropustností, kdy hodnota je menší nebo rovna 10. Je určena pro ruční i strojní zpracování v exteriéru i interiéru. Slouží také jako vyrovnávací vrstva pod omítky. Plnivem výrobku je kamenivo do zrnitosti 1,2 mm a bílá barva hmoty je dosažena použitím bílého cementu. Díky vyšší zrnitosti a speciálním provzdušňovacím přísadám je hmota ideální pro použití v difuzně otevřených konstrukcích. Kromě použití v tomto typu konstrukcí lze hmotou lepit izolační desky také na prodyšné a savé podklady jako jsou cihly a pórobetony. Pevnost hmoty v tlaku dosahuje hodnoty min. 6 MPa a spotřeba pro lepení a stěrkování činí cca 8-9 kg/m2. Stěrkovací hmota svými parametry splňuje technická kritéria evropské směrnice ETAG 004.
Z hlediska paropropustnosti je nutné systém opatřit prodyšnou vrchní omítkou. Této podmínce vyhovují Cemix Silikátová šlechtěná omítka nebo Cemix Silikonsilikátová šlechtěná omítka COMFORT s příslušnou systémovou penetrací. V obou případech se jedná o pastovité omítky dodávané v široké škále struktur, zrnitostí a barevných odstínů. Z pohledu difuze kromě toho vyhoví také minerální šlechtěné omítky.

Cemix Lepicí a stěrkovací hmota (185) je moderním materiálem s širokou možností použití zejména v oblasti stále oblíbenějších dřevostaveb, ale také při řešení náročných požadavků na paropropustnost objektů.
Schéma konstrukce dřevostavby Schéma konstrukce dřevostavby
Schéma konstrukce dřevostavby

Příklad skladby konstrukce:

1. Nosná dřevokonstrukce s izolací z MW
2. Izolační hmota z WW
3. Cemix 185 se sklovláknitou tkaninou
4. Cemix Penetrace ST
5. Cemix Silikátová omítka

Zdroj: www.cemix.cz
LB Cemix, s.r.o.

LB Cemix, s.r.o.

Borovany, Borovany, Tovární 36, 373 12
Tel: 387 925 275
Web: http://www.cemix.cz
E-mail: info@cemix.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

LB Cemix, s.r.o.

Borovany, Borovany, Tovární 36, 373 12
Tel: 387 925 275
Web: http://www.cemix.cz
E-mail: info@cemix.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Lepicí a stěrkovací hmota pro difuzně otevřené dřevostavby"

Buďte první a napište komentář k  "Lepicí a stěrkovací hmota pro difuzně otevřené dřevostavby"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE