Už deset let má moderní plastová okna. Deset let žije s pocitem, že je vše tak, jak mám být. Okna těsní, kliky fungují, žaluzie se stahují. O to větší je pak překvapení, když přijde první problém. Deset let pohoda a jedenáctý rok se to začne sypat. A zrovna tam, kde to nikdo nečeká: v místě mezi okenním rámem a ostěním.
Petr Dufek z Kolína začal rekonstruovat svůj rodinný dům před deseti lety. Stejně jako každý, i on se pustil nejdříve do komplexní výměny oken. „Byl to klasický postup, jaký i dnes dělá každý. Oslovil jsem několik výrobců oken, dostal od nich nabídky a jednu z nich jsem si vybral. Cena samozřejmě byla důležitým faktorem“ popisuje situaci pan Dufek a dále dodává, že při výběru oken se, kromě cifry na konci, zajímal o materiál a jeho hodnoty, zasklení a další doplňky. „Proces dodávky oken probíhal k mé spokojenosti. Demontáž původních oken nebyla nijak dramatická a montáž těch nových byla, z mé perspektivy, naprosto standardní. Ukotvení, zapěnění a začištění“ vzpomíná Dufek. Deset let stará plastová okna určitě nepatří do starého železa. V podstatě pořád mluvíme o moderních oknech, která mají velmi dobré tepelně izolační vlastnosti. S tím by souhlasil i pan Dufek nebýt toho, že mu skrz okno začalo po takové době zatékat. „Netuším, kde je chyba, ale pod vnitřním parapetem se při trochu silnějším dešti začal objevovat mokrý flek. Samotná okna těsní. Problém je někde mezi okenním rámem, zdí a parapetem“ stěžuje si. Vlhké skvrny se pak objevovaly pravidelně s každým deštěm. „Po deseti letech nemáte už šanci okna reklamovat. Problém si tedy musíte vyřešit sami. Já jsem použil nějaký silikon, i když vím, že to není řešení“, říká bezradně Petr Dufek.
Audit odborníka
Případy, kdy oknem zatéká kdesi mezi rámem a ostěním se objevují docela často. Předně je třeba zmínit, že nejde o závadu okna jako výrobku. Téměř ve všech případech jde o chybně či špatně utěsněný prostor mezi okenním rámem a ostěním. A to je problém i pana Dufka. Pojďme si jednoduše říct, proč se tak stává a jak to lze řešit. Při pořizování nových oken se obvykle zabýváme jen notoricky známými prvky (kvalita profilu, hodnota prostup tepla, zasklení). Chladnými nás ovšem nechává samotný akt instalace okna do otvoru. A tady je zakopaný pes. Při vsazení okna do otvoru vzniká mezi rámem a zdí spára, která má různé velikosti. Po ukotvení okna je tato spára vypěňována montážní pěnou, pak oříznuta a nakonec zamazána stavebním lepidlem. Už zde je chyba! Montážní pěna totiž plní jednu jedinou funkci: tepelnou izolaci. Aby spolehlivě izolovala po celou dobu funkčnosti oken, musí být v neustálém suchu. Pokud pěna přijde do styku s dešťovou vodou nebo vodními parami, začne velmi rychle nasákat a postupně dojde k jejímu rozpadu. Poznáte to jednoduše podle její rezavé barvy. Pěnu, jako tepelný izolant je potřeba od počátku chránit před vodou a slunečním zářením. K tomu se již delší dobu používá systém parotěsných a paroproustných fólií, kterými se pěna, po celém obvodu okna, zakrývá. Okna pana Dufka byla pouze vypěněná. Proces rozpadu montážní pěny trval poměrně dlouho, ale nakonec nastal a způsobil intenzivní zatékání dešťové vody. My v takovém případě říkáme, že okno nebylo zcela spojené s domem. Má tento problém vůbec nějaké účinné řešení? Ano, má. A není to silikon ani jiný tmel. Chybějící těsnění mezi oknem a zdí lze dodatečně řešit exteriérovými renovačními lištami s kvalitním těsněním na bázi impregnované pásky. Pomocí těchto lišt zajistíme přirozené spojení okna s domem, aniž bychom museli dělat náročný stavební zásah. Zdroj: www.montazokna.cz
Důsledky nevhodné montáže oken, které se projevily v místě mezi okenním rámem a ostěním
